Školní rada Gabriel Šuran †

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Denní zprávy:
Školní rada Gabriel Šuran †
Autor: neuveden
Zdroj: Národní listy, ročník 56, číslo 168., s. 3.
Dostupné online.
Vydáno: 19. června 1916
Licence: PD anon 70
Související: Autor:Gabriel Šuran
Související na Wikidatech: [[d:Q21810155|Gabriel Šuran]]

- Školní rada Gabriel Šuran †. Včera večer při procházce v Podole, zemřel náhle, raněn mrtvicí, vynikajicí středoškolský učitel, profesor českého vyššího gymnasia na Král. Vinohradech, školní rada Gabriel Šuran, dosáhnuv před několika dny věku 60 let. Zesnulý byl znamenitý znalec klassické filologie, která byla oborem jeho učitelské působnosti, řecké a římské mythologie a literatury jakož i slovanských jazyků a literatur. Byl horlivě činným i jako vědecký spisovatel a jeho práce vyznamenávaly se důkladností, svědčící o všestranném rozhledu i učitelské zkušenosti.

Šuran Gabriel, klass. filolog čes. (* 8. července 1856 v Praze). Vystudovav akademické gymnasium v Praze, oddal se studiu klass. filologie a slovanských jazyků a literatur na universitě pražské. Nabyv approbace z jazyků klassických pro vyšší gymnasia, působil od r. 1881 do 1882 jako supplent na gymnasiu v Žitné ulici v Praze, od roku 1882—99 byl prof. gymn. v Roudnici a od r. 1899 byl prof. gymnasia na Král. Vinohradech. Byl horlivě činný jako spisovatel v oboru klass. filologie, jako překladatel z jazyků klassických a slovanských a jako pilný pracovník v oboru paedagogické literatury středoškolské. Za vystavené pomocné knihy školní dostalo se mu r. 1892 čestného diplomu na výstavě pomůcek školních v Záhřebě. Sepsal: Přehled dějin literatury řecké a Přehled dějin literatury římské (Přerov, 1892, 2. vyd. Praha, 1900). K potřebě školské určeny jsou tyto práce: Vzorné překlady k lat. skladbě (2. vyd., Roudnice, 1885); Slovníček k I. zpěvu Homérovy Iliady (2. vyd., Praha, 1898); Slovníček k 2., 3. a 4. zpěvu Iliady (t., 1893). Dále opatril Výbor z Hérodeta pro četbu gymn. (t., 1898); kommentář k němu chová v rukopise. Z překladu Plutarchových Moralií byly dosud uveřejněny tyto stati: Jak má jinoch čísti básníky spolu se životopisem Plutarchovým a přehledem jeho literární činnosti (Program gymn. roudnického, 1896); O výchově hochů (Progr. gymn. na Král. Vinohradech, 1902 a 1903). Z ruštiny přeložil Turgeněvovy Hodinky (Světozor, 1876), z Danilevského Devátou vlnu (Praha, 1880), Na Indii (t., 1883). Z O. Zabytého přeložil Po vsích a samotách („0tavan“, 1882), z Korolenka Slepý hudebník („Zl. Praha“, 1897). Mnoho jiných drobnějších prací (překladů, pojednání a recensí) uveřejnil v různých časopisech vědeckých i belletristických pod vlastním jménem anebo pod různými pseudonymy.