Články ze Slovana/Pozorovatel politický (63)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pozorovatel politický
Autor: Karel Havlíček Borovský
Zdroj: citanka.cz
Vydáno: Slovan, 1850 - 1851
Licence: PD old 70

H. B. Italie zvracuje nyní zas především na sebe pozornost, a vidíme tam všude vařiti se nespokojenost a vášně politické. V Neapoli král surovým způsobem již nyní trestati dává všechny ty, kteří v roce 1848 co přátelé svobody se ukázali, 20 let těžkého žaláře jest tam trest skoro již obyčejný. Může se říci, že v Neapoli jest královská strana nejnemírnější a nejzuřivější, a že se beze všelikých ohledů na možné změny tyransky mstí národní straně italské. Tato zase jsouc v Neapoli až na krev pronásledována, při zavedeném úplném absolutismu přece potají v sobě chová nejzarytější nechut proti králi a celé jeho straně. - V římsko-papežských zemích nestojí věci o mnoho jinak; strana hierarcho-absolutistická, která tam nyní panuje, chová se proti národní straně sice o něco mírněji než vláda neapolská; při tom ale již dle starého obyčeje chytá se zas vláda papežská opět všelikých bývalých svých slabostí a patmě chce zas uváděti ve všem minulou svou „patriarchálnost“. Posádka francouzská vadí také nesmírně papežské vládě, dílem proto, že tam vojsko francouzské nerozšiřuje právě příliš „patriarchální“ a pánům kardinálům oddané smýšlení, dílem také a nejvíce ze strachu před rokem 1852. - Jak se děje v Lombardsku a Benátsku pod rakouskou vládou, víme dostatečně; samy vládní noviny naše, které se přece nerady přiznají, říkají, že ve Vlaších jest většina proti vládě. Jaká to musí býti většina, může si každý pomysliti. V rakouské Italii také rozdrážděnost politická dosáhla již největšího stupně, neboť sáhla až k úkladným vraždám politickým, načež se odpovědělo z vládní strany obnovením všeoh přísností obležení a hned na to také politickou popravou! Nejinak děje se v menších zemích, všude očekává se brzké povstání. Jenom Sardinsko drží se pevně liberálních zásad, král mladý sardinský na vzdor nepřízni mnohých vlád nechce přece nic dáti na jejich přimlouvání a nechce se v ničem uchýliti od cesty upřímně konstituční.

- Co také všechno do oboru pečlivosti žendarmerie a slavn. podkrajských úřadů připadá! Jak málo mají práce, že si mohou i podobných malicherností i - čepic všímati! V Nymburce již celý týden prázdnin chodil jistý student v červeném fezu, aniž by to bylo komu napadlo jej zadržeti. Tu najednou četník na ulici ho zachytil, aby čapku sundal. On na to, že ukáže zákon, dle něhož může krom obležených měst fez nositi - načež se s ním ihned do příbytku četníkova odebrati musel. Tam se ho strážmistr velmi hrubě tázal, proč onoho četníka na místě neuposlechl? - Jeho odpověď byla tatáž jako prvé, totiž že mu není zákon povědom, dle něhož by v Nymburku jaká čapka zapovězena býti mohla. Po autokraticku odpoví mu na to strážmistr: že mu to ale četník poručil, a že jej každý musí poslechnouti. 1

I táže se znova studující, zda-li tedy v Nymburku neplatí zákon? - Rozdurděn na to strážmistr, dal jej zkrátka - zavřít. Brzo jej vedli do podkrajského úřadu2, kdežto mu fez vzali, s tím doložením, aby až z prázdnin půjde, opět si proň přišel.

Tu tedy vidíme opět příklad malý staré policejní nenapravitelnosti, kdežto organy vládní více si všímají maličkostí: čepic, pentliček atd. nežli mnohých svých velmi potřebných a důležitých povinností. Nejhlavnější ale při tom jest ono libovolné nakládání s lidmi: dle jakého zákonu, dle jaké instrukce jest podkrajství sklad feriální na čepice pro studenty? Dle jakého zákonu stíhá žendarmerie na ulici pokojné lidi jen pro oblek? Dle jakého zákonu vodí žendarmerie vězny své na podkrajství místo k soudu? Dle jakého zákonu míchá se správní úřad podkrajství do soudních věcí? - Na to všechno by byla těžká odpověď. Nezáleží nám pranic na věci samé, ale záleží nám na zákonitosti: mohou-li úřadové zde libovolně jednat, učiní to jistě také v důležitějších věcech. Vidíme leckde snažení, veslovati poznenáhla zase k onomu blaženému patriarchalnímu životu, kde mohl úřad a každý vládní orgán dělati s občanstvem všechno, co se mu právě zalíbilo a uzdálo.

- Generál Dembinski, známý velitel v uherské revoluci, byl nedávno v Londýně. Byl též na návstěvě u lorda Palmerstona a vyslovil mu své míněnní o nynějším stavu Turecka, jakož i žádosti a naděje slovanských národů. - Jest to důležitá věc, aby v Angličanech a ve Francouzích známy byly záležitosti Slovanů, a aby tamější národy a vlády měli o stavu našich záležitostí pravé ponětí. Dříve tam málo kdo vědel co o nás, a co se vědělo, bylo obycejhě nepravdivé, pocházející z pramene nám nepřátelského a tudy nám škodlivé v mínění těchto národů. Angličané a Francouzi budou jistě časem svým rozhodovati osud celé Evropy, a nemůže býti žádnému slabšímu národu lhostejno, jak se v Angličanech a ve Francouzích o něm smýšlí. V nejnovějších časech přivedli jsme to ovšem tak daleko, že se zvláště v anglických novinách dobré a v našem smyslu psané články vyskytovaly, a také ve Francouzích počíná již sein tam proskakovati pravé mínění o Slovanstvu, ačkoliv emigrace maďarská a polská mnoho v tom uškodila.

- „Nynější zákon obecní má mnoho nedůstatků žádajících brzké opravy“, tak počíná zase Lloyd jeden svůj článek. Víme ale již dávno, co jsou nedůstatky a opravy u Lloyda. Také my víme o velmi mnohých nedůstatcích obecního zákona, ale víme spolu, že všechny ty nedůstatky opět uvedeny budou. Co nejdříve alespoň čekáme již zase ono vynucené spojování mnohých vesnic a ono oktrojování „představených“ a obecních písařů.

- Jeden takový opravovatel obecního zákonu v Lloydu z Moravy pod názvem „Obrácený svět“, nazývá šlechtu podle nynějšího zákonu obecního „druh paria“ a volá: „Pair rakouský, který byl dnes ode svého představeného (purkmistra) zavřen, zejtra při vojenském losování se svým pastuchou do jednoho hrnce hmatá, a pozejtří blízko trůnu v první komoře mluví o záležitostech říše: toť by přec byl absurdní výjev.“ Dle toho příkladu by se mohlo také říci, že to jest absurdní, když šlechtic to samé povětří dýchá, co pastucha! Či ztratí tím někdo, jenž o záležitosti říše v první, v druhé aneb v kterékoli komoře mluví, něco rozumu, kdyz musí do té samé losovací urny sahat, do které také jeho kočí sáhati povinen, zkrátka jest to nectné býti v právech roveň všem jiným?

- „Const. Blatt“ přinaší zprávu, že prý již zcela jisto jest, že bývalá „Presse“ opět vycházeti bude, povolení alespoň že již dostala. Ostatní vídeňské časopisy se o tom sice nezmiňují, ale tolik jest jisto, že jestli „Presse“ dostane povolení opět vycházeti, nebude to jistě bývalá „Presse“, nýbrž zcela jiná.

Poznámky[editovat]

1 Podivná to velmi zásada, která se leckde v žendarmerii počíná ujímati, jako by každý musel všechno udělati, co mu žendarm poroučí. Tuť by nebylo zapotřebí žádných zákonů, žádných úřadů, žádnych soudů, a jen žendarmerie by sama vládla. Jestli tomu tak, že žendarm smí všechno poroučeti, a že každý jest povinen hned uposlechnout každému rozkazu žendarma, tuť by mohl také ku př. někomu poručiti, aby 100 zl. stř. hned složil. Jestli pak by i v tom pádu byl každý povinen k slepé poslušnosti?

2 Jaká to divná procedura, že podkrajství se smí míchati do soudních věcí!