Články z Národních novin/O selské aristokratii

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Články z Národních novin
Podtitulek: O selské aristokratii
Autor: Karel Havlíček Borovský
Zdroj: citanka.cz
Vydáno: Národní nowiny 1848-1850
Licence: PD old 70

(N. N. 16. listopadu 1848.)

Článek o selské aristokratii v čísle 165. „Národních Novin“ vytištěný, uvedl redakci do nemalých nesnází. Jako krupobití sypou se nám odevšad odpovědi na tento článek, tak že bychom mohli jen těmito odpověďmi polovici „Národních Novin“ vyplniti.

Jest zajisté potěšitelné, že náš ctihodný stav rolnický tak pilně čte noviny, že hned tento proti němu sepsaný článek všude pozoroval a že dbalý jest na čest svou, že také tolik počítá mezi sebou mužů péra schopných, jak nám zaslané články svou dobrou zřízeností důkaz podaly. Přece však musíme spisovateli onoho článku o selské aristokratii ve mnohých ohledech za pravdu dáti! - Nehoršte se a poslechněte příčiny a důvody.

Kdykoli se něco hanlivého neb chvalitebného o některém celém stavu píše neb mluví, nesmí se tomu nikdy tak rozuměti, jako by to o všech osobách toho stavu stejně platilo. Napíše-li se tedy, že jest rolník nyní největší aristokrat proti domkářům a podruhům, nesmí se tomu nikdy tak rozuměti, že každý rolník nevlídně se chová k chudším občanům, nýbrž jenom že mnozí se tak chovají. A to zajisté nikdo upírati nemůže. Ti, kterých se onen článek týká, jistě neposílají proti němu odpověď, proto že jistě ani noviny nečtou: kdyby noviny čtli, nejednali by tak. A ti zas, kteří proti onomu článku odpovědi zasílají, jistě nezasluhují podobné výčitky, protože jakožto vzdělanější by se snad ani podobného utiskování chudších nedopustili. Toť každý ví, že není rolník jako rolník, a když jsou pády, že rolníci, kterým se nyní skrze konstituci největší ulevení stalo, ani drobet útrpnosti nemají s domkáři a podruhy; když jsou pády, že rolníci osvobozeni nyní od závazku poddanství tak zbujněli, že ani tomu ubohému učiteli posnopné odváděti nechtějí, jako by snad učitel z konstituce se najísti měl: tuť se nemůže mlčeti a chování takové rouškou před světem zakrývati. Vzdělanejší a povážlivý rolník ale nemá se horšiti, když se některé zlé stránky jeho stavu poznamenají, nýbrž moudrým výkladem a napomenutím své chybující spolusousedy poučiti.

Redakce „Národních Novin“ nemůže jednomu stavu jen ustavične pochlebovati, a jako jiným stavům nedůstatky jejich se nesmlčely, také rolníkům časem neškodí, něco trpkého (když to pravdivé jest) předložiti. Třeba se i mnohý na nás rozhoršil a z neslušné mrzutosti noviny odebírati přestal: „Národní Noviny“ nevycházejí pro zisk, nýbrž pro poučení a zvelebení lidu Českého a raději bychom množství odběratelů oželeli, než proti svému přesvědčení někomu pochlebovali. Stav rolnický, majitel největší částky země naší, bude beztoho časem svým nejdůležitějším stavem ve vlasti naší, a podle jeho vůle budou se záležitosti naší svobodné vlasti rozhodovati na sněmích: právě proto ale musíme všichni k tomu hleděti, aby tento stav ve vzdělání a v konstitučním životě ostatním se vyrovnal a v ničem zpátky nezůstával. Kdybychom mu ale vždy jen pochlebovali a také nedůstatky a vady před oči nepostavili, jednali bychom sice na oko k jeho libosti, skutecně ale k jeho škodě. Trpká pravda jest užitečnější, než sladká faleš.

Když šlechtický a městský stav skrze konstituci roveň se stane rolnickému, nesmí rolnický stav zase ze své strany utiskovati ty, kteří pod ním jsou. Jenom tak zachováme skutečnou rovnost a svobodu.