České písně/Koleda

České písně Josef Václav Sládek
Jsme k boji odsouzeni	Koleda	Píseň jarní

Údaje o textu
Titulek:	Koleda
Podtitulek:	1897
Autor:	Josef Václav Sládek
Zdroj:	SLÁDEK, Josef Václav. Spisy básnické, Díl II. Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Spisy básnické: Souborné vydání ve dvou dílech. Praha, J. Otto 1907. s. 146 - 147
Licence:	PD old 70

Děťátko se narodilo v Betlémě,
slyšeli jsou brzo o tom v Jerusalémě;
ani neslyšeli, jako uviděli;
neb ta hvězda v noci svítila tak tajemně.

Kdo to spatřil z všeho lidu prostého,
každý řekl: „To je něco divného:
do té tmavé noci, hvězda také moci!“
celá zem se vyjasnila jako za dne
bílého.

Zaplesali ku Betlému hledíce. —
Ale král Herodes rozhněval se velice;
řek': „Ta hvězda se mi nezdá, —
totě zrovna jako lidu toho
dennice!“

V tom tu přišli od východu Mágové.
„Ano,“ řekli, „ba už je to takové:
dítě chudé Bohem bude,
budou se mu klanět všichni světa
králové.“

Herodes král zblednul na svém prestole,
všemu svému vojsku káže do pole;
jízdní, pěší hurtem spěší
do Betléma města pobít každé
pachole.

Panna Marja k jeslím zrovna přiklekla,
ale náhle velice se ulekla;
stál tu anděl boží při chudičkém loži: —
„Prchni s Jezulátkem!“ — A tak do Egypta
utekla.

Došla o tom brzo zpráva Heroda;
řekl: „Dítě tesařovo, — jakáž nehoda!
Hůře ale,“ praví dále,
„že s ním zbyla živa lidu toho
svoboda.“

Přistoupili mudrci a hadači:
„Jen se nad tím, králi, rmoutit neráči;
až se opět vrátí, můžeš křižovati,
když ji ubit tvoji žoldnéři dnes
nestačí.“

Herodes jen chmurně řekl: „Tak a ne“ —
Na Golgotách věků vidí břevno tesané. —
„Věřte slovu, — znov a znovu
na kříž vbita, sama zas vždy z mrtvých
povstane!“