Černé růže/Vzdech

Černé růže Adolf Heyduk
Letnice	Vzdech	Zřídlo úkoje

Údaje o textu
Titulek:	Vzdech
Autor:	Adolf Heyduk
Zdroj:	Čítanka
Licence:	PD old 70

Kol sadu bystřeň perly vrhá slapem,
jiřička hnízdo vije pod okapem,
a z jetele se ozval dětem v jas
    křepelčin hlas.

To na hruď pěvci mile klepá Vesna,
i roste srdce; ňadra jsou mu těsna,
ven letí, ven, kde setí metá v klas
    motýlům v žas.

Jak častokrát jsi ve tvář líbala mě,
ó Vesno má, své dávajíc mi rámě!
A když mé srdce chvělo se, zrak has’,
    byl zdráv jsem zas.

Leč v ňadra má strast mnohý koukol sela,
čas vložil utrpení v brázdy čela;
až s jara vyzlatí se nebe zas,
    kde budu as?

Což na tom však, kde s polibkem mé ženy
ty sivé skráně budou uloženy,
jen jedna z vás, mé písně, v lepší čas
    mou pamět spas!