Úvahy o návrhu nového trestního zákoníka

Údaje o textu
Titulek:	Úvahy o návrhu nového trestního zákoníka
Autor:	Alois Rašín
Zdroj:	Rozhledy národohospodářské, sociální, politické a literární, roč. 2, č. 1. s. 17 https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:99c72fb0-c4a6-11e3-a99b-005056822549
Vydáno:	leden 1893
Licence:	PD old 70

Slovo úvodní

Veliká reforma zákonodárná, jaká nám je předložena ministrem Schönbornem, není prvním pokusem na tomto poli. Zákonodárství rakouské zaměstnávalo se hned od prvních dob ústavních tím, aby opraven byl zastaralý, novodobému rozvoji nevyhovující trestní zákoník z 27. května 1852. č. 117. ř. z. zbytek to z dob absolutismu. Tento zákoník trestní dosud platný nemohl vyhovovati na dále jednak proto, poněvadž byl pouhým opraveným vydáním zákona z r. 1803. Oprava byla ta, že zmírněny byly kruté tresty onoho zákoníka. Avšak zmírnění trestu vzhledem k tehdejším poměrům politickým nestalo se takovým pronikavým způsobem, jak by toho již tehdejší doba byla vyžadovala, a poněvadž pak ani stanovení pojmů jednotlivých trestních činů nedodělalo se pokroku, vidíme, že právě v kruzích vědeckých, které tehdá v theorii trestního práva usilovně pracovaly, počalo se poukazovati na nutnost reformy.

První předlohou, která měla zjednati nápravu, byla předloha Hyeova, podaná roku 1876. Poněvadž však zákonodárná tato prácevyžadovala dlouhé doby, a zmírnění trestů zákoníka z r. 1852, bylo nutné, aby vydána bylanovela k tr. zákonu dne 15. listopadu 1867. č. 131 ř z., kterou zmírněna byla ustanovení o trestech odstraněním tělesného týrání, přikování a spoutání, dále upraveno pozbývání občanských práv, hodností a titulů způsobem mírnějším než bylo dříve, a možným učiněno bylo opětné nabytí jich po uplynutí nějaké doby po vystálém trestu.

Osnova Hyeova zákonem se nestala; byla sice projednána ve výboru a dostala se i do plena, ale poněvadž právě nastoupila krise ministerská, bylo od ní upuštěno.

Co se všeobecné charakteristiky této osnovy dotýče, přimýká se úzce k dosavadnímu vývoji rakouského trestního zákonodárství, jeví snahu uzákoniti jen ty reformy, které v širokých vrstvách došly popularity a vyhýbá se reformám, které tehdejší kriminalně-politická literatura žádala a které populárnosti ještě nenabyly.

Druhá osnova podaná ministrem spravedlnosti Glasrem r. 1874 byla projednána výborem poslanecké sněmovny v letech 1877 až 1878, ale nedostala se do plné sněmovny. Ráz této osnovy jest zcela jiný než Hyeovy. Ona nechává stranou zřetel na historický vývoj rakouského práva trestního a připojuje se podstatně k zákoníku pro říši německou z 15. května 1871. Avšak přes to, že osnova tato zákonem se nestala, měla mohutný vliv na další zákonodárné práce. Neboť na její základě podal ministr Pražák r. 1881 svoji osnovu přijav změny učiněné výborem trestním roku 1877—1878 a některé jiné ještě změny v duchu konservativním. Ale ani tato změny v duchu konservativním. Ale ani tato osnova nedošla moci zákona za doby, po kterou ministr Pražák spravoval ressort ministerstva spravedlnosti. Jeho nástupce hr. Schönborn podal pak novou osnovu, spočí-