Přeskočit na obsah

Úsměvy/Zvonů píseň

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zvonů píseň
Autor: Růžena Jesenská
Zdroj: Jesenská, Růžena. Úsměvy. V Praze: Dr. Ed. Grégr a Ed. Valečka, 1889.
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70
Index stran

Zvonů píseň.

[editovat]

Když zvonů píseň rozlítne se,
vždy mlha zrak mi zasloní,
co každičké to srdce nese
mi upomínek, snů a tuch,
než dozpívá, než dozvoní, — —
ví Bůh.

Mne dojímá ten zvuk, ten táhlý,
když ustává a znovu zní,
ten přechod v ticho poznenáhlý,
když roj se splétá šťastných scén,
jak motýlové přeluzní
v můj sen.

Já tvoje milá slyším slova
a zlehounka, jak tehdá — víš —
tvou hlavu líbám znova, znova. — —
Již zvonkům umlk’ srdce ton,
mé stále tepe v ňader skrýš:
„Jen on!“

Ta zvonů píseň! — Vzpomínati
a toužit musím den co den, — —
ta s večerem se vždycky vrátí,
leč splní-li se jedna z tuch
a vrátí se vždy šťastný sen —
ví Bůh!