Úsměvy/To všecko pro vlasť

Úsměvy Růžena Jesenská
Běžela jsem po pěšině	To všecko pro vlasť	Já jsem tě hledala

Údaje o textu
Titulek:	To všecko pro vlasť
Autor:	Růžena Jesenská
Zdroj:	Jesenská, Růžena. Úsměvy. V Praze: Dr. Ed. Grégr a Ed. Valečka, 1889. Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70
Index stran

To všecko pro vlasť…

„To všecko pro vlasť“, řekl jsi mi vřele,
a já ti za to ruku stiskla s vděkem,
mou duší táhl ráj a nebe celé,
a rtem se chvělo: „To buď naším lékem!“
Kol hlavy tvé jsem zřela gloriolu —
tu nejčistší, jež málo zdobí čel,
tak půjdem k cíli, tys mi rozuměl,
tak půjdem spolu!

To tvoje „vlasti“, jež jsi opakoval,
mi svítí ve tmách, svítí v každém žalu,
byť trn a slzy osud prorokoval,
jen nikdy nejít cestou bez zápalu!
Vím. Ty jsi řekl. Pohled, jak z té doby
mám v duši svit! Jdu s tebou cestou dál,
byť úsměv ten mne světlo duše stál,
jdu bez žaloby.