Úsměvy/Les to ví

Úsměvy Růžena Jesenská
V růžích sen	Les to ví	V besídce

Údaje o textu
Titulek:	Les to ví
Autor:	Růžena Jesenská
Zdroj:	Jesenská, Růžena. Úsměvy. V Praze: Dr. Ed. Grégr a Ed. Valečka, 1889. Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70
Index stran

Les to ví.

 »Io amo.«

Co mi duši rozjasnilo
pod smrčí a sosnoví,
čím to srdce moje bilo,
co jsem pěla tišinami
v slunečnu a pod hvězdami:
les to ví.

Když jsem sama v lesů houšti
octla se, kde mechový
koberec se strání spouští,
co mne k jeho vlnám táhlo,
co mi v duše struny sáhlo:
les to ví.

Proč to lesů žilobití
znělo mi jak perlový
pocel, a proč na rokytí
paprsky se se mnou smály,
když nás větve nehlídaly:
les to ví.

Čím to bylo jako v ráji —
jediný sen růžový,
bol i strast když usínají,
že vše se mnou pělo, znělo:
samo nebe nevědělo, — —
les to ví!