Úsměvy/K jezeru

Úsměvy Růžena Jesenská
Cestičky	K jezeru	Jen jedinkrát

Údaje o textu
Titulek:	K jezeru
Autor:	Růžena Jesenská
Zdroj:	Jesenská, Růžena. Úsměvy. V Praze: Dr. Ed. Grégr a Ed. Valečka, 1889. Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70
Index stran

K jezeru.

Bez paprsků byla cesta,
dlouhým lesem cesta šerá,
stíny s nebe, stíny s korun,
smutno bylo u jezera.

Došla jsem až k němu sama
v přehlubokém lesním tichu,
sotva které křídlo šustlo
od kalicha ke kalichu.

Stokrát tmavší, než-li jindy,
byla jeho duše lesklá;
i v mé duši šeřilo se,
proč bych si mu nezasteskla?

Jak se někdy rozžalostním,
jak již někdy smutna bývám,
zdálo se mi, že víc nikdy
v oči se ti nezadívám.

Bylo smutno u jezera
duše jeho — bez útěchy,
slyšela jsem na pobřeží
jenom vzdechy, tiché vzdechy.

Šla jsem zpátky lesem, stínem,
křídlo mé mne opustilo,
zvolna jsem šla podle srázu, — —
nevíš, jak mi smutno bylo!