Úvod k výstavě obrazů Fr. Dvořáka.

Údaje o textu
Titulek:	Úvod k výstavě obrazů Fr. Dvořáka.
Autor:	Jan Vincenc Diviš
Zdroj:	Katalog druhé umělecké a průmyslové výstavy Polabského měšťanského musea v Přelouči. Přelouč : nákladem výstavního výboru, 1909, str. 19 - 21
Vydáno:	1909
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: František Dvořák (Brunner)

Úvod k výstavě obrazů Fr. Dvořáka.

Mají-li domácí výrobky české – obzvláště řemeslné a uměleckého průmyslu se týkající – uhájiti si jméno práce dokonalé a proniknouti záplavou cizí soutěží, musí jim býti věnována v dílně péče také po stránce umělecké.

Musejní spolek přeloučský snažil se jednak vlastními sbírkami starožitných i moderních artefaktů, dílem též občasnými výstavami těchto předváděti zdejším výrobcům vzory umělecké, způsobilé tříbiti vkus a nabádati je k vlastní ušlechtilé tvořivosti.

V rámci takových výstav zaujímá umění výtvarné své zvláštní, povznesené stanovisko, an v předvádění děl uměleckých tají se důležitý moment výchovný, pročež výbor musejní považuje to za úspěch docílený v mezích svého programu, že podařilo se nakloniti zdejšího rodáka, malíře Fr. Dvořáka k soubornému vystavení jeho obrazů v Přelouči současně s výstavou zdejšího průmyslu.

Fr. Dvořák – původním svým jménem rodinným Brunner, které později změnil – narodil se v Přelouči r. 1862.

Již na Měšťanské škole zdejší vzbudil svým talentem kreslířským pozornost odborného učitele J. Jirouta, jenž doporučoval, aby nadanému žákovi dopřáno bylo dále se vzdělávati v umění výtvarném.

Roku 1879 skutečně odebral se Dvořák na malířskou akademii do Prahy, kde studoval u prof. Františka Čermáka, avšak již po půl roce odešel do vídeňské c. k. akademie výtvarné a r. 1883 vstoupil do mnichovské akademie, kdež byli prof. Otto Seitz (*1811 v Mnichově †1888 v Římě) a Vil. Lindenschmit (*1829 v Mnichově) jeho učiteli. V té době byli soudruhy jeho na témž ústavě F. v. Stuck, a čeští malíři F. B. Doubek (*1865), Fr. Ondroušek (*1861).

R. 1885 začal Dvořák vystavovati v Mnichově a v různých městech německých své roztomilé obrazy genreové, najmě dětské, jež staly se známy širší veřejnosti z reprodukcí uměleckého nakladatelství dědiců Hanfstaengelových v bavorské metropoli. R. 1886 podnikl studijní cestu po Italii a Francii, v témž roce odjel do Ameriky. V zámoří pobyl více let, zdržuje se ve Philadelphii, New-Yorku, Washingtonu a v Chicagu; zde žil od r. 1892 a vystavoval s úspěchem své obrazy. R. 1895 odstěhoval se do Paříže, kdež ve villové čtvrti u Boulogneského lesa v Neuilly, měl svou umělckou dílnu. V té době sklízel náš rodák zasloužené uznání nejen ve Francii, ale také na výstavách v Londýně, Liverpoolu, Oldhamu a j. Na posléze uvedeném místě byl zakoupen pro městské muzeum rozměrný obraz „Sv. Vavřinec“, známý též z výstavy v pražském Rudolfině.

R. 1904 odjel podruhé do Ameriky, kam povolán byl malovati řadu podobizen. Od r. 1906 žije v Praze a z této poslednější doby pochází portraity následníka trůnu, arciknížete Františka Ferdinanda d’Este a téhož členů rodiny.

Dvořák znám jest v cizině více nežli v Čechách, kdež souborně vystavoval teprve r. 1907 v Ml. Boleslavi; naše výstava je v Čechách teprve druhou soubornou exposicí jeho obrazů.

Dlouholetým pobytem mimo Čechy a dotčenou již okolností, že zde dříve nikdy souborně byl nevystavoval, konečně snad i proto, že žije skromně v ústraní, a nepěstuje styky společenské v kruzích uměleckých, odcizil se Dvořák nejen svým stavovským soudruhům, ale, tuším, také směrodatným mužům odborné kritiky. Tím snad vysvětluje se okolnost, že na př. Dr. F. X. Harlas ve svém výborném, na rozsáhlých studiích založeném díle České umění – Malířství (vydává Bursík a Kohout, Praha, 1908) uvádí našeho rodáka pouhým údajem: Brunner Dvořák Fr. *1862.

Nemůže býti naším úkolem posuzovati a kriticky oceňovati jednotlivé obrazy našeho rodáka, tím méně jsme my laikové k tomu povoláni, stanoviti jeho příznačné zvláštnosti, význam celkový a místo, jež zaujímá mezi ostatními umělci českými. Aniž bychom navštěvovatelům výstavy chtěli vsuggerovati naše vlastní dojmy, ponecháváme váženým hostům, aby sami nerušeně potěšili se z jeho děl a utvořili sobě svůj vlastní, nezkalený úsudek. My vážíme si Dvořáka nejen jako umělce nesporně vynikajícího, jehož některá díla jsou vlastnictvím a ozdobou zdejších ústavů (musea a Obč. záložny), ale také proto, že zůstal v cizině věrným, uvědomělým Čechem a upřímným příznivcem svého rodného města.

J. V. Diviš