Zpěvy lidu srbského (Kapper)/Pod onou horou vysokou

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Pod onou horou vysokou,
pod onou strání zelenou
malá tam víska skrývá se,
u vísky kolo mihá se.
V tom kole má je milenka,
rouško až na zem spustila,
kadeře hnědé do kyčlí,
řetězy z perlí do pasu.

Z hradu ji chlapec uviděl,
jablkem po ní uhodil:
„Panenko krásná, děvenko!
Spadlo ti rouško, zdvihni ho!
Smekly se vlasy, podvaž je!
Trousí se perle, seber je!“

A na to jemu má milá:
„A ty jsi, chlapče, ze hradu?
Odměn si na mně vyděláš!
Mámť já bratříčka krejčího,
nové mně rouško ušije;
mám já sestřičku švadlenu,
ona mně perle navleče;
mám já matinku laskavou,
ona zas vlasy učeše,
pletence k fesu zaplete,
kadeře k tváři přičeše!“