Zaneprázdněný básník. Sturnovi

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Zaneprázdněný básník. Sturnovi
Podtitulek: (Mit. str. 139.)
Autor: Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
Zdroj: VINAŘICKÝ, Karel. Pána Bohuslava Hasišteynského z Lobkowic wěk a spisy wybrané. Praha : knížecí arcibiskupská tiskárna, 1836. S. 155. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Překlad: Karel Alois Vinařický
Licence překlad: PD old 70
Související: Sturnovi
Převedeno z bratrského pravopisu.

Dávno že již veršů nijakých jsem tobě neposlal,
    Básníkem líným, Sturne, mě rychle zoveš.
Patř jen, jak mi šafář oznámiti právě přichází,
    K senoseči mnoho ruk louka že potřebuje;
Patř, jak žíto dozrávajecí k srpu zakřivenému
    Všeckny zanímá mé smysly a péči celou.
A k tomu ještě na blízku divá zbraň Marsova chrastí,
    Lyru tichou chraplavá polnice přehlukuje.
Jakže, prosím, můj Sturne milý, zatopen těmi proudy
    Foebovi obětovať, a pěti písně mohu?
V nesnázích takovýchto oněměla Musa Marona,
    Maeončan zletilý, Naso podobně mlčel.
Odsuzovať nechtěj a viniť z lenivosti starého
    Soudruha; zasloužíť, bys jemu to prominul.
Jak mile však tito přívalové poněkud poutichnou,
    Pošle ti básně: ale dříve ty pošli mu svých.