Vládní vyhláška ze dne 18. prosince 1924 o rozhodnutí konference velvyslanců ze dne 28. července 1920 o Těšínsku, Oravě a Spiši
  | |
|---|---|
| Titulek: | Vládní vyhláška č. 20/1925 Sb., ze dne 18. prosince 1924, o rozhodnutí konference velvyslanců ze dne 28. července 1920 o Těšínsku, Oravě a Spiši |
| Autor: | vláda republiky Československé, konference velvyslanců Spojených států amerických, Britské říše, Francie, Itálie a Japonska |
| Právní oblast: | mezinárodní právo veřejné |
| Původní znění: | 20/1925 Sb. |
| Zdroj: | Portál veřejné správy České republiky |
| Licence: |  PD CZ |
| další články: Československo-polský spor o Těšínsko |
|
Vládní vyhláška
ze dne 18. prosince 1924
o rozhodnutí konference velvyslanců ze dne 28. července 1920 o Těšínsku, Oravě a Spiši.
Hledíc k ustanovením mírových smluv, zejména k ustanovení čl. 91 mírové smlouvy St. Germainské a čl. 75 mírové smlouvy Trianonské vyhlašuje se rozhodnutí konference velvyslanců o Těšínsku, Oravě a Spiši, dané v Paříži dne 28. července 1920.
Švehla v. r.
Spojené Státy Americké, Říše Britská, Francie, Italie a Japonsko, Čelné mocnosti spojené a sdružené, rozhodnuvše ustanovením ze dne 27. září 1919, vydaným v Paříži, že určí politickou příslušnost býv. vévodství Těšínského a území Oravy a Spiše tím, že nařídí provedení lidového hlasování, které poskytuje všechny nutné záruky loyálnosti a upřímnosti;
ale uváživše, že provedená opatření tohoto ustanovení, aby bylo možno uskutečniti lidové hlasování za podmínek výše uvedených, zůstala bez výsledku;
uváživše, že je v zájmu všeobecného míru nezbytně nutno uspořádati osud těchto území;
uváživše, že vlády polská a československá prohlásily aktem z 10. července 1920 ve Spa, že přijímají, aby hranice jmenovaných zemí byly určeny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými;
pověřily konferenci velvyslanců uspořádáním této otázky.
Hranice svrchovanosti Polska a Československa nad bývalým knížectvím Těšínským a nad územím Oravy a Spiše budou stanoveny hraniční čarou, určenou tímto způsobem (viz připojené mapy):*)
1. V krajině těšínské:
Od bodu, kde výchozí hranice obce Pieršné stýká se s bývalou hranicí mezi Německem a Rakouskem, na jih a až ke kotě 268, ležící asi 2 km severovýchodně od Frýštátu:
čára, kterou jest určiti na místě samém a která ponechává ves Dolní Marklovice a domy obce Mizerova státu československému;
odtud na jih až k bodu, kde jihovýchodní hranice obce Roje přetíná řeku Olšu:
východní hranice obcí Frýštátu a Roje;
odtud jiho-jihovýchodně a až k bodu, který jest určiti asi 500 metrů severo-severozápadně od mostu, ležícího 1500 metrů jihovýchodně od Šibice:
tok řeky Olši proti proudu;
odtud východo-jihovýchodně a až k bodu, kde hranice mezi obcemi Horní Lišnou a Nýdkem stýká se se západní hranicí okresu bílského:
čára, kterou jest určiti na místě samém a která sleduje pokud možno horské hřbety, vedouc přes koty 405 (Osovka B.), 514 (Vrurna), 708 (Ostrý) a ponechávajíc Polsku obce Puncov a Horní Lišnou a státu Československému obce Kojkovice a Dolní Lišnou;
odtud jiho-jihovýchodně a až ke kotě 989 (Kičory):
západní hranice okresu bílského;
odtud jižně až k bodu, kde hranice mezi obcemi Bukovcem a Javořinkou stýká se s bývalou hranicí mezi Maďarskem a Slezskem:
západní hranice obcí Jistebné a Javořinky.
2. V krajině oravské:
Od bodu ležícího asi půldruhého kilometru východně od koty 1725 (Babia Gura) na bývalé hranici mezi Maďarskem a Haličí až k bodu na horním toku Lipnice přímo na západ od koty 843:
čára, kterou jest určiti na místě samém a která vede přes kotu 924;
odtud až k bodu ležícímu asi 200 metrů jihovýchodně od stoku Lipnice a potoku, tekoucího od Privarovky:
tok Lipnice;
odtud k stoku Chýžného potoku a Černé Oravy:
čára, kterou jest určiti na místě samém a která vede přes koty 758 (as 1 kilometr západně od Lipnice), 798, 766, 617 (poblíže silnice Námestov - Jablonka);
odtud jihovýchodně až k bodu, který jest určiti na Chýžném potoku asi 2 km severozápadně od mostu přes Chýžný potok na silnici z Trstené do Jablonky:
tok Chýžného potoku proti proudu;
odtud jiho-jihozápadně a až k bodu, který jest stanoviti na Jelesné Vodě asi 1 1/2 kilometru severně od koty 654:
čára, kterou jest určiti na místě samém a která vede přes kotu 659;
odtud jihovýchodně až k bodu na Jelesné Vodě, ležícímu asi 1 kilometr západně od Hladovky (přibližně na čáře, spojující koty 754 a 740):
tok Jelesné Vody proti proudu;
odtud jiho-jihovýchodně až k bodu na bývalé hranici mezi Haličí a Maďarskem, ležícímu asi 1 kilometr severně od koty 1230 (Magura):
čára, kterou jest určiti na místě samém a která vede přes koty 862, 919 (Bučinka), 955, 967 (Bučník).
3. V krajině spišské:
Od bodu bývalé hranice mezi Haličí a Maďarskem ležícího na říčce Bialce asi 500 metrů východně od obce Brzegi, všeobecným směrem východo-severovýchodním až k bodu téže hranice, který leží poblíž koty 487 na silnici z Czorsztyna do Staré Vsi:
čára, kterou jest určiti na místě samém a která vede přes kotu 1011 (Briovský vrch), 909, 956 (Malorovka), 607 (na říčce Kacvinské asi 2 km jižně od Kacvína), 873 (dva kilometry severovýchodně od Frankové) a směrem severním přes koty 751, 540.
V důsledku toho Spojené Státy Americké, Britská říše, Francie, Italie a Japonsko tímto rozhodují a prohlašují dnešním dnem jednak svrchovanost Polska, jednak svrchovanost Československa na územích, ležících na jedné a druhé straně výše popsané hraniční čáry.
Rozhraničovací komise, složená z jednoho zástupce každé z Čelných spojených a sdružených mocností, jakož i Polska a Československa, bude utvořena během měsíce, jenž bude následovati po tomto rozhodnutí, a vyznačí na místě samém výše popsanou čáru hranic.
Rozhodnutí této komise, závazná pro zúčastněné strany, budou učiněna většinou hlasů; při stejném počtu hlasů rozhoduje předseda.
Komise bude míti plnou moc k tomu, aby mohla konferenci velvyslanců činiti návrhy na změny, jež se jí budou zdáti oprávněny, soukromými neb veřejnými zájmy v sousedství hraniční čáry a vzhledem ke zvláštním místním okolnostem.
Výlohy řečené komise budou kryty polovinou Polskem a polovinou Československem.
1. Osoby, které měly před 1. lednem 1914 domovské právo (indigénat, pertinenza, Heimatsrecht) v býv. vévodství Těšínském neb v území Oravy neb Spiše, nad nimiž svrchovanost Polska neb Československa byla uznána, nabudou plným právem polskou neb československou státní příslušnost. Stejně bude tak i s osobami, které, aniž by měly domovského práva, sídlily by v řečených územích před 1. lednem 1908.
Osoby, které nabyly domovského práva v řečených územích po prvním lednu 1914, nabudou podle okolností polskou neb československou státní příslušnost pouze s podmínkou souhlasu se strany Polska neb Československého státu; jestliže o tento souhlas nebylo zažádáno, neb byl-li odmítnut, podrží tyto osoby podle okolností státní příslušnost rakouskou neb maďarskou. Stejně tomu bude s osobami, které, aniž by měly domovského práva sídlily by v řečených územích po 1. lednu 1908.
2. Osoby, starší 18 let, získávající plným právem polskou nebo československou státní příslušnost ve smyslu čl. I., budou míti možnost během jednoho roku, počínaje dnešním dnem, optovati pro příslušnou československou neb polskou státní příslušnost.
Pokud se týče osob, které nabyly domovského práva na území Těšína, Oravy neb Spiše po první lednu 1914 neb které, aniž by tam měly domovského práva, sídlily tam po prvním lednu 1908, bude nabytí polské neb československé státní příslušnosti opcí odvislé od souhlasu vlády polské neb československé podle okolností. Bude-li souhlas odmítnut, bude o těchto osobách platiti ustanovení odstavce 2 par. 1 tohoto článku.
Opce manžela zahrnuje v sobě opci manželčinu a opce rodičů opci dětí mladších 18 let.
Osoby, které použily výše zmíněného práva opce, budou musiti přesídliti do státu, pro nějž optovaly, během příštích dvanácti měsíců.
Budou moci svobodně podržeti nemovitý majetek, jejž mají na území druhého státu, kde měly své bydliště před opcí.
Budou moci odvézti svůj movitý majetek všeho druhu. Nebudou jim uloženy za to žádné poplatky, žádné vývozní neb dovozní clo.
3. Osoby, které mají domovské právo v území přiřknutém Polsku neb československému státu ve smyslu tohoto rozhodnutí a které se odlišují rasou neb jazykem od většiny obyvatelstva, budou moci v šestiměsíční lhůtě, počínaje dnešním dnem, optovati pro tu zemi, která byla částí bývalé rakousko-uherské monarchie, neb stala se nástupkyní území řečené monarchie, v níž většina obyvatelstva jest, složena z osob, mluvících týmž jazykem a jsoucích téže rasy jako ony. Ustanovení článku II. týkajícího se provádění opčního práva, vztahují se na provádění práva uznaného tímto článkem.
4. Žádné obtíže nebudou činěny vykonání opčního práva, stanoveného tímto rozhodnutím a dovolujícího těm, jichž se týká, nabýti neomezeně jakékoliv státní příslušnosti.
5. Pokud se týče použití předcházejících ustanovení, platí pro vdané ženy ve všem tytéž podmínky jako pro jejich muže a pro děti mladší 18 let jako pro jejich rodiče.
Žádný z obyvatelů bývalého vévodství Těšínského neb území Oravy neb Spiše nesmí býti stíhán neb pronásledován, ať pro své politické chování od 28. července 1914 až do převzetí řečených území Polskem neb Československem, zvláště ne pro skutky související s úpravou svrchovanosti, ať pro své rozhodnutí o své státní příslušnosti ve smyslu tohoto ustanovení.
Poměr a povaha finančních břemen býv. rakousko-uherské monarchie, případně bývalé říše rakouské neb království uherského, jež připadnou Polsku neb Československu, následkem převzetí těchto území, budou upraveny podle okolností v souhlasu s články 203, část IX. (finanční klausule), mírové smlouvy s Rakouskem, neb 186, část IX. (finanční klausule), mírové smlouvy s Maďarskem.
Polsko a Československo uznají práva a zájmy všeho druhu, zvláště práva věcná, koncese a privilegia, nabytá jednotlivci neb společnostmi, zejména důlními neb průmyslovými společnostmi v bývalém vévodství Těšínském neb v území Oravy a Spiše. Po 25 let nebude vydáno v řečených územích žádného legislativního opatření v oboru důlním, průmyslovém neb obchodním, které by nebylo stejně použitelné pro celé území Polska neb Československa.
V době dvou měsíců bude uzavřena mezi Polskem a Československem zvláštní konvence, která upraví vzájemné uhelné a naftové dodávky obou zemí na těchto základech:
Československo se zaváže, že zajistí Polsku roční dodávky uhlí, jež množstvím a jakostí nebudou menší, než jaké byly dodávky v roce 1913 do dnešního polského území z uhelných okresů bývalého vévodství Těšínského, nad nimiž je od nynějška uznána suverenita Československa. Kdyby v některém roku těžba v těchto okresech byla menší než v roce 1913, řečené dodávky v témže roce mohly by býti sníženy úměrně se snížením těžby. Za stejných podmínek se Polsko zaváže, že v míře možnosti bude dodávati ročně jako placení Československu, jestliže o to požádá, naftu v množství a jakosti, odpovídající příslušné protihodnotě obdrženého uhlí. Kdyby po uplynutí řečené dvouměsíční lhůty konvence nebyla uzavřena, byly by zmíněné otázky vyřízeny Čelnými spojenými a sdruženými mocnostmi, jejichž rozhodnutí bude závazné pro Polsko a Československo. Tato konvence zůstane v platnosti až do doby, kdy bude proveden plebiscit v Horním Slezsku. Čelné spojené a sdružené mocnosti si vyhražují právo přezkoumati potom otázku, vezmouce zřetel na novou situaci, jež tím vznikne.
S výhradou ustanovení článků 224 mírové smlouvy s Rakouskem a 207 mírové smlouvy s Maďarskem a vzhledem k všeobecné uhelné situaci evropské bude učiněna dohoda mezi Čelnými spojenými a sdruženými mocnostmi a Československem o repartici uhlí z pánve těšínské souhlasně s všeobecnou politikou Čelných spojených a sdružených mocností v tomto oboru. Zatím a až do doby, kdy tato dohoda bude uzavřena, vyhoví Československo každé žádosti o dodávky uhlí, jež mu bude adresována reparační komisí, jménem Čelných spojených a sdružených mocností ve prospěch státu neb území, které v roce 1913 dostávalo uhlí z řečených uhelných revírů. Československo však nebude nijak zavázáno dodávati uhlí v množství neb jakosti převyšující dodávky z roku 1913 tak, jak jsou určeny reparační komisí.
Až do uzavření zmíněné úmluvy nebo, kdyby nebyla uzavřena, až do rozhodnutí Čelných spojených a sdružených mocností dosavadní smlouvy a dohody zůstávají v platnosti.
V téže dvouměsíční lhůtě, stanovené v článku VII., Polsko a Československo se dohodnou, aby zajistily všechny možnosti průvozu polskému obchodu vůbec a zvláště na dráze Bohumín-Petrovice a aby usnadnily rovněž průvoz a přístup k nádraží těšínskému; nebude-li dohody v naznačené lhůtě, budou tyto otázky upraveny, jak je řečeno v článku VII. Čelnými spojenými a sdruženými mocnostmi, jichž rozhodnutí bude pak pro Polsko i Československo závazné.
Všechny ostatní otázky finanční, právní nebo administrativní budou Polskem a Československem zvláště upraveny podle zásad přijatých v mírových smlouvách s Rakouskem a Maďarskem, při čemž Čelné spojené a sdružené mocnosti si zůstavují v případě neshody možnost sprostředkovati, bude-li to vhodné, aby usnadnily jejich řešení.
V Paříži, dvacátého osmého července tisíc devět set dvacet.
Derby.
Jules Cambon.
Bonin.
K. Matsui.
___*) Do Sb. z. a n. nebyly zařazeny. (Redakce Sb. z. a n.)