Vlastenský slovník historický/Čáslav

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Čáry	Čáslav	Čáslavská župa

Údaje o textu
Titulek:	Čáslav
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 66–67. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Čáslav

Čáslav, někdejší krajské město ve východních Čechách, původně hrad župy Čáslavské, byla již za Přemysla Otakara II. ohraženým městem královským, ve válkách husitských stála věrně ke straně táborské, a odbývány tu v té době některé důležité sněmy a sjezdy, zejmena r. 1421 a 1441. Na sněmě prvně jmenovaném usnesli se Čechové nemíti již Sigmunda za krále, pokud by pak nového krále nebylo v zemi, zvolili dvacet osob za prozatimné vladaře zemské, z panstva zejmena Oldřicha z Rožmberka, Čeňka Vartemberského, Hynka Krušinu, z Pražanů čtyry nejpřednější měšťany, z bratrstva táborského Žižku. V Č-i pochován r. 1424 slepý vůdce Táborů Žižka, u Přibislavi zemřelý, v chrámě farním. Na sněmě r. 1441 v Č-i odbývaném umluven mír zemský a mistr Jan Rokycana přijat za nejvyššího správce duchovenstva pod obojí. Za Ferdinanda I. byla Č. mezi městy králi odpořilými, obdržela však po skončené válce úplnou milost. Též proti Ferdinandovi II. přidržela se odbůjných stavů, začež potrestána jest zbavením všech statků a výsad, které jí však Ferdinand III. částečně vrátil. Náhrobek Žižkův dal Ferdinand II. po bitvě Bělohorské z kostela vyhoditi. V 30leté válce byla Č. od Švédů několikráte vydrancována, z čehož se dlouho nemohla zotaviti.