Vlastenský slovník historický/z Rožmitála

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Rožmitál	z Rožmitála	Rudolf

Údaje o textu
Titulek:	z Rožmitála
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 723-724. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

z Rožmitála a z Blatné, pánové, starožitný rod panský v Čechách a na Moravě, větev Buziců. První z nich, který se počal psáti z R. od hradu, jejž bezpochyby sám vystavěl v někdejším Prachensku, byl Oldřich (1256—64). Bratří Jan a Zdeněk z R., onen seděním na Blatné, tento na Zbiroze, podepsali r. 1415 známý stižný list ke sboru Kostnickému pro upálení Husa. Zdeněk uvádí se ještě roku 1452 a 1454. Janův syn Lev z R. (narozený asi r. 1425), jehož křestné jmeno stalo se napotom příjmením jeho rodu, uvádí se nejprve r. 1452. Sestra jeho Johana stala se byla již r. 1450 manželkou Jiřího z Poděbrad, potomního krále Českého, z čehož pro Lva mnohé výhody pošly. Roku 1464 jmenován jest Lev nejvyšším sudím, a roku následujícího poslán od krále Jiřího k cizím dvorům, aby knížata křesťanská naklonil švagru svému a o Češích lepší mínění šířil. Tuto jízdu Lvovu popsal jeho panoš Šašek z Mezihoří, kteréhož spisu český original se ztratil, ale zachoval překlad latinský, vydaný roku 1577 v Olomouci. Spis ten jest zajímavý příspěvek ku poznání mravů oné doby, a vyšel v německém překladu J. Horkého 1824 v Brně pod názvem Des böhm. Freiherrn Lev von Rožmital und Blatna Denkwurdigkeiten und Reisen durch Deutschland etc. Roku 1475 jmenován jest Lev nejvyšším hofmistrem království Českého, kterýž úřad zastával až do své smrti r. 1480. Lev rozšířil znamenitě statky svého rodu, jež po něm zdědil syn jeho Zdeněk Lev z R., narozený okolo r. 1460, jenž ponejprv objevuje se v dějinách českých roku 1489, kdež dobyl hradu Lopaty, k němuž si byl vymohl právo soudem zemským. V letech 1498—1504 zastával důležitý úřad purkrabí Karlšteinského, r. 1505 jmenován jest nejvyšším sudím a 1507 nejvyšším purkrabím, v kterémž úřadě pánům proti měšťanům a katolíkům proti jinověrcům nadržovav brzy oblíbenosti u lidu obecného pozbyl. Když pak se naň dosvědčilo, že peněz zemských ve svůj prospěch obracel, musil jej král Ludvík r. 1523 z úřadu propustiti. Avšak již r. 1525 byv zase na úřad nejvyššího purkrabí dosazen provozoval v zemi moc neobmezenou. Jeho přičiněním hlavně stalo se zvolení Ferdinanda za krále, který napotom vždy milostivě k němu se měl, avšak r. 1528 úřad nejvyššího purkrabí svěřil Janovi z Vartemberka. Od té doby nestačily Zdeňkovi příjmy jeho na život tak skvostný a nádherný, jakému byl obvykl, tak že nucen byl některá ze svých panství prodati, ano nad to ostatní statky takovými dluhy obtížil, že po jeho smrti († 14. čce 1535) věřitelové jeho ve veškeré zboží po něm pozůstalé se uvázali. Potomci jeho žili napotom dílem v Čechách dílem na Moravě v okolnostech dosti stísněných. Vnuk jeho Zdeněk Lev z R. byl nejvyšším hejtmanem na Moravě a zemřel r. 1580. Synové jeho musili opět pro dluhy dědictví otcovské prodati, z nichž Zdeněk a Jan odešli do Čech, účastnili se povstání stavovského, r. 1625 8 Adamem z Hodějova sedlákům v kraji Litoměřickém povstalým v čelo se postavivše s nimi plenili a katolíky pobíjeli, až vojskem císařským přemoženi, zajati a odpraveni jsou. Rod tento starodávní dosavad živoří na Moravě v stavu svobodných pánů.