Vlastenský slovník historický/Platejs

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Plasy	Platejs	Plater

Údaje o textu
Titulek:	Platejs
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 622.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna

Platejs z Platenšteina, rodina šlechtická, jejíž praotec byl Jan P. rodem z Vitemberka, který v druhé polovici XVI. století byl sekretářem a pak radou při německé expedici dvorské komory české, pojal za manželku Dorotu, sestru Sixta z Ottersdorfu, r. 1586 koupil sobě v Praze dům někdy Holcovský, dle něhož až dosavad Platejs zvaný, a téhož roku povýšen jest od císaře Rudolfa II. do stavu šlechtického s predikatem z Platenšteina. Spravovav pak několik let úřad cís. rychtáře na Starém městě Pražském byl r. 1605 přijat na sněmě do stavu rytířského v království Českém. V následujících na to bouřích stavovských stál pevně ke straně katolické, pročež musil od povstalých stavů nemalá příkoří snášeti, avšak zemřel ještě před bitvou Bělohorskou. Jeho nejstarší syn Jan Arnošt, narozený r. 1586, oddal se stavu kněžskému a odebral se do Říma, kdež povýšen jest za doktora práv, licenciata theologie a prelata papežského. Vrátiv se do vlasti stal se kanovníkem Olomouckým a byl věrným pomocníkem kardinála Dietrichšteina v jeho snahách o rozšíření víry katolické, pročež r. 1618 od stavů odpořilých vzat do vězení, z něhož se s velikou sumou musil vykoupiti. Po bitvě Bělohorské učinil mu císař rozličné milosti, a jmenovitě dům jeho v Praze nadal velikými výsadami, papež jmenoval jej svým generálním vikářem při reformaci náboženské v Čechách a na Moravě, a kapitoly Pražská, Vyšehradská a Vratislavská zvolily jej svým kanovníkem. Nad to stal se arciděkanem Brněnským a radou arciknížete Leopolda, r. 1636 i proboštem kapitoly Olomoucké, a téhož roku po smrti kardinála Dietrichšteina zvolen jest i za biskupa Olomouckého, avšak ještě dříve, nežli došlo potvrzení papežské, zemřel 21. srp. 1637 a pochován v klášteře bosáckém na Zderaze v Praze, jemuž byl odkázal veškeré jmění své. Ale proti tomu zdvihl bratr jeho Sixt Arnold právní rozepři, i přisouzen jemu konečně „dům Platejs“, jejž držela po něm jeho vdova, ale r. 1673 prodala hrabatům ze Šternberka. Potomci třetího bratra Karla Ferdinanda drželi po celé XVII. století pozemské statky v Čechách, sloužíce státu ve vojště a v úřadech. Z nich jest Jan Karel r. 1696 přijat do stavu rytířského starožitných rodů českých. Od těch dob není žádných dalších zpráv o tomto rodu.