Vlastenský slovník historický/Pešina

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Pešek	Pešina	Peta

Údaje o textu
Titulek:	Pešina
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 608.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Tomáš Pešina z Čechorodu

Pešina z Čechorodu, Tomáš, dějepisec český, narozen 19. pros. 1629 v Počátkách, vysvěcen jest r. 1653 na kněžství a poslán za kaplana do Kostelce nad Orlicí, kdež po dvou letech již stal se děkanem. Roku 1657 povolán na děkanství Litomyšlské a rok na to mu svěřeno vikářství ve východní polovici Chrudimska; nedlouho potom nadán erbem a predikatem z Čechorodu. Roku 1663 stal se kanovníkem Litoměřickým a Vyšehradským, roku pak 1665 kanovníkem a českým kazatelem při chrámě sv. Víta na hradě Pražském. Roku 1668 jmenován od císaře Leopolda I. falckrabětem, 1670 tajným radou a zároveň zvolen za děkana kapitulního, načež přijat mezi stavy zemské. R. 1674 povýšen za světícího biskupa s titulem biskupa Smederevského. Roku 1678 koupil statek Obořiště i založil tam klášter paulánský, ale dostavění jeho se nedočkav zemřel 2. ún. 1680. P., seznámiv se záhy s Balbinem, přilnul jeho podnětem k studiím historickým, a jmenovitě umínil sobě sepsati důkladný děje- a místopis moravský, ku kterémuž konci učinil vyzvání k šlechtě, duchovenstvu a městům moravským, aby mu podávali příspěvky z archivů a bibliotek svých, načež dostalo se mu příležitosti ku použití důležitých archivů. Roku 1663 vydal Prodromus Moravographiae, t.j. Předchůdce Moravopisu, obsahující sumovní výtah všeho toho, co v témž Moravopisu, kterýž na světlo se hotoví, obšírně položeno bude. S pomoci stavů moravských vydal pak co část historického díla svého spis Mars Moravicus, sive bella, seditiones, tumultus et quae olim Moravia passa sunt. Druhý díl svého Moravopisu P. také dokonal, ale k vydání jeho nedospěl. Rukopisy po něm zůstalé chovají se dílem v Duchcově, dílem v zemském archivu moravském. Pracemi těmito získal sobě P. nemalé zásluhy o dějepis Moravy, ač upírati nelze, že materialu od něho sneseného třeba užívati s velikou opatrností pro nekritičnost onoho věku. Mimo to vydal P. r. 1663 horoucné vyzvání k boji proti Turkům pod názvem Ucalegon Germaniae, Italiae et Poloniae — Hungaria flamma belli turcici ardens, kteréž myslemi tak hnulo, že je spisovatel v krátce po sobě třikrát musil dáti vytisknouti, pak r. 1675 Phosphorus septicornis, h. e. metropolitanae divi Viti ecclesiae majestas et gloria, obsahující dějiny chrámu Svatovítského.