Vlastenský slovník historický/Löw

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Loděnice	Löw	z Löwenbruku

Údaje o textu
Titulek:	Löw
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 451–452. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:Jehuda ben Becalel, Autor:Jan František Löw z Erlsfeldu
Heslo ve Wikipedii: Jehuda ben Becalel

Löw Jehuda, syn Bazalelův, rodič nejspíše z Poznaně, byl 1553—73 zemským rabínem na Moravě, pak přestěhovav se do Prahy založil tu školu talmudskou, kterou zejmena 1588—92 sám spravoval. Vynikaje vzácnou učeností obrátil na sebe pozornost učenců při dvoře Rudolfově, jmenovitě Tychona Brahe, jehož přítelem se stal. Asi od r. 1594 zastával L. úřad vrchního rabína v Čechách, těše se nemalé přízni císaře Rudolfa, ano vypravuje se, že jej Rudolf s Tychonem navštívil a nemálo překvapen byl, když mu L. královské Hradčany pomocí temnice do Starého města přičaroval. Za tou příčinou má se L. za prvního zhotovitele temnice, jakož o něm i ta pověst jde, že si sestavil stroj v lidské podobě, golem nazvaný, který mu konal mnohé ruční práce domácí. Nemalé zásluhy získal si L. zaražením spolku o pochovávání mrtvých, jakož i založením spolku k studování mišny. L. sepsal rozl. spisy, obsahu větším dílem mravného a poučného, v nichž jmenovitě kárá převrácené vychování mládeže. L. zemřel v Praze 22. srp. 1609 u vysokém věku, a pochován na starém hřbitově židovském, kde dosavad jeho náhrobní kámen (se lvem) se ukazuje.

Löw z Erlsfeldu, František, svého času rozhlášený lékař, narozen 26. bř. 1648 v Plané v Plzeňsku, studoval v Praze, kdež r. 1672 došel hodnosti doktora lékařství, načež co vychovatel mladých šlechticů konal cestu do Italie, kde r. 1675 dosáhl v Římě také doktorství obojího práva. Vrátiv se do vlasti usadil se v Praze, kde sobě koupil dům a provozoval praxi lékařskou, kterou si brzy nemalou pověst získal. Pobyv nějaký čas ve službě knížete Rudolfa Švarcenberka stal se profesorem na universitě Pražské, a r. 1685 povýšen jest do stavu šlechtického. L. byl po devatenáctkráte zvolen děkanem fakulty lékařské a čtyrykráte rektorem university; od císaře Karla VI. pak obdržel titul jeho životního lékaře. Vykonávav umění lékařské po 53 let a veřejným vyučováním po 43 let se zabývav zemřel 28. bř. 1725 a pochován jest u karmelitanů na Malé Straně. L. dopisoval si s mnohými zahraničnými učenci a vydal celou řadu latinských spisů z oboru své vědy.