Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Jindřichův Hradec

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Jindřichův Hradec
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 289–290.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec, lat. Nova Domus, něm. Neuhaus, město v někdejším Táborsku, jež založil Jindřich Vítkovec, syn Vítka I. (v. z Hradce, pánové), v první polovici XIII. století, po němž i nazváno jest. Jeho potomci nazývali se pak odtud pánové z Hradce. Oldřich, syn Jindřichův, odevzdal patronat zdejší fary řádu německému. Oldřich III. z Hradce založil v městě klášter minoritův. Během XIV. století panství J-cho-H-cké napořáde se rozšiřovalo. R. 1421 uvězněn jest v J-chově H-dci bludařský kněz Martin Houska, jejž byl pan Oldřich VI. Vavák z Hradce jal, ale propuštěn po nějakém čase. Týž Oldřich odkázal veškeré panství Hradecké bratrovci svému Menhartu z Hradce, který potom ke straně katolické přistoupil, začež J. H. r. 1434 od Táborův jest vypálen. V letech 1447 a 1451 dlel na zdejším zámku Eneáš Sylvius. Roku 1451 kázal v J-ově H-dci v kostele sv. Václava pověstný svého času Jan Kapistran. Tentýž kostel stejnou dobou asi odevzdán jest františkánům, jimž Jindřich VII. r. 1478 vystavěl klášter. Týž Jindřich byl spojenec Zdeňka ze Šternberka proti králi Jiřímu, jehož vojsko r. 1467 J. H. marně oblehalo. Před tím téhož roku byl odbýván sněm v J-chově H-dci, na němž zpoura jednoty panské již otevřeně se jevila. Na králi Vladislavovi II. vymohl Jindřich VII. rozhojnění práv města, a přestavěl úplně starý hrad. Jáchim z Hradce založil a nadal r. 1558 špitál pro 20 mužských a 20 ženských. Adam II. uvedl r. 1594 jesuity do J-chova H-dce. Za posledního potomka rodu pánů z Hradce, Lucie Otilie, provdané za známého Viléma Slavatu, vypukl r. 1607 oheň, jenž strávil 86 domů, kostel sv. Jana i se špitálem při něm a radnicí. Podruhé r. 1615 zničil požár veliký mlýn, pivovár, jesuitskou kolej a 70 domů. Po vypuknutí povstání českého r. 1618 jsou jesuité vyhnáni, a město dostalo stavovskou posádku, Téhož roku 14. srpna odražen krvavě Dampierre a 5. listopadu i Buquoi, načež v zimě na zámku Hradeckém sídleli vůdcové okolního vojska českého. Když r. 1619 Lucie Otilie s chotěm svým ze země prchla, potáhli direktoři J. H. na sebe. Po bitvě Bělohorské dostalo cís. vojsko J. H. do své moci, jesuité vrátili se a město zbaveno všech svých práv a výsad/ Za války 30leté trpělo město velice ubytováním, a po bitvě u Jankova r. 1645 musilo zaplatiti nesmírné výplatné. Za vlády Slavatův, kteří panství Hradecké znamenitě rozšířili, vídal J. H. často vznešené hosty, i císaře samé, a míval podíl v hlučných veselostech a radovánkách, které se tu zhusta strojívaly. Po vymření rodu Slavatovského po meči r. 1691 jest rozsáhlé panství J-cho-H-cké rozděleno na pět dílů mezi příbuzné jeho. Jeden z těch dílů s městem J-chovým H-dcem připadl Marii Josefě Slavatově, provdané za hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic, kterýž r. 1700 panství to ujal, které dosavad se nachází v držení jeho potomků. Roku 1721 opět veliká část města vyhořela. Za vlády Černínů obnoven jest starý zámek, a město jejich i vlastním přičiněním zotavilo se ponenáhlu z pohrom utrpených.