Vlastenský slovník historický/Bočkaj

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Boček	Bočkaj	Bohemia

Údaje o textu
Titulek:	Bočkaj
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 33. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Štěpán Bočkaj

Bočkaj (Bocskay), slavný druhdy rod velmožů uherských a sedmihradských s predikátem z Malé Marie. Ze členů jeho proslavil se nad jiné Štěpán B., narozený 1558 v Sedmihradsku a vychovaný v náboženství reformovaném, úhlavní nepřítel jesuitů, před nimiž, když Ondřej Bathori je do Sedmihradska nazpět povolal, ze země ušel. V Uhřích té doby nastalo kruté pronásledování protestantů, a rozhořčenost těchto dosáhla nejvyššího stupně, když na sněmě Prešpurském Rudolf II. obnovil stará nařízení proti nim vydaná. To vedlo k zjevnému povstání, v jehož čelo postavil se Štěpán B., získav na svou stranu Hajduky, s kterými opanoval Košici. Roku 1605 jest Štěpán na sněmě Serenčském (27. dub.) prohlášen za knížete Uher a Sedmihrad, načež vůdcové jeho se zmocnili celého Sedmihradska a horních Uher až po Prešpurk. Sultán Turecký poslal mu korunu, chtěje, aby se prohlásil za krále Uherského, ale tak daleko nešly úmysly B-ovy, který se toliko svobody náboženské ujímal. Pročež dav se pohnouti k vyjednávání s arciknížetem Matiášem, plnomocníkem císařovým, uzavřel s ním 6. srp. 1606 mír Vídeňský, kterýmž pojištěna Uhrům svoboda náboženství a B. uznán za knížete veliké části Uher a celých Sedmihrad. Ale ještě téhož roku dne 20. pros. B. zemřel. Byl to muž velikého nadání a při tom upřímný vlastenec, on vším právem považuje se za zakladatele náboženské svobody v Uhřích. Bouře tyto uherské mocně působily také na veřejné záležitosti Čech, které beztoho nejvíce přispívati musily na války v Uhřích vedené.