Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Berka z Dubé

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Berka z Dubé
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 26–27.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Berkové z Dubé

Berka z Dubé a Lipého, jeden z nejznamenitějších panských rodů českých, jenž měl v erbu tři ostrve a jehož původní sídlo byl hrad a městečko Dubá v Boleslavsku, odkudž se po celých severních Čechách rozhostili. První proslul z rodu toho Hynek z D., připomínaný v dějinách českých 1276—1305, jenž zanechal po sobě tři syny, z nichž nejstarší, Hynek, příjmím B. zván jest, kterýžto název potomci jeho podrželi. Členové toho rodu bývali postaveni v nejvyšších úřadech zemských; Zbyněk B. z D. byl 1592—1606 arcibiskupem Pražským a prvním, jenž užíval titule knížecího, od císaře Rudolfa II. v ty doby arcibiskupům Pražským uděleného. Jindřich Volf B. z D., cís. rada a ředitel komory české, povýšen jest dne 17. ún. 1640 do stavu hraběcího. Poslední z rodu toho byl František Antonín hrabě B. z D., nejvyšší maršálek zemský, kterým 1706 rod tento vymřel. V Sasku však nalezají se posud rodiny, odvozující původ svůj od pánů B-ků z D. Báječný jest původ rodiny této od Hovory (v. t), věrného sluhy knížete Jaromíra.