Patery knihy plodů básnických/V zemi Lotofagů

Patery knihy plodů básnických
Sláva	V zemi Lotofagů	Svatogor

Údaje o textu
Titulek:	V zemi Lotofagů
Autor:	Karel Leger
Zdroj:	Patery knihy plodů básnických Online na Internet Archive
Vydáno:	BÍLÝ, F.: Patery knihy plodů básnických. Telč: Emil Šolc, 1892. s. 376 - 377.
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Lotus-eaters

Na malé výspě, v kterou moře bije,
     lid Lotofagů žije.
Jak mrtvá řeka v líném, smutném klidu,
tak plyne život neštastného lidu.

Na ňádra svoje těžkou hlavu sklání,
a choré srdce sotva bije v hrudi;
než myšlenka se jaká k činu vzbudí,
už její křídlo klesá v umírání.
Jich ruka chví se, když se k dílu zvedá,
a zrak se leká jasné zoře denní,
lid blaho svoje v sladkém opojení
     a ve rozkoši hledá.
     Zbraň jeho odpočívá
a dávno meče v pochvách zrezavěly,
jež v rukou dědů po krajinách zněly
     jak pomsty bouře divá.
Vnuk slabou rukou sotva ocel zvedne,
před krví zděšen jako žena bledne.
Vše odňalo jim rozhněvané nebe —
     i peruť víry v sebe.
Ni naděje zář bídným nedopřána,
jen minulosť jim za náhradu dána —

Ó předků sláva, to ten lotos sladký,
jímž opojují nízkou mysl svoji,
jej nemluvně už ssaje s mlékem matky,
jím touhu tiší, svoje strasti hojí.
Kol čela svého cizí laury vinou
     a sami v prachu hynou.
     O činech dědů pějí,
již s celým světem za vlasť bojovali,
již pro svobodu vlastní život dali, —
a čela se jim studem nepolejí!
     Což nikdy jejich duši
blesk Jupiterův ze sna nevyruší?

(Ze Zapomenutých snů. — V Lumíru, 1878.)