Uživatel:Skim/Knihy/Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Přejít na: navigace, hledání
Vybrané
báje a pověsti národní
jiných větví slovanských.
Vydal
Karel Jar. Erben.

Matice lidu roč. III. čís. 1.
(Běžné číslo 13.)
Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských - Ornament on page I.png
V PRAZE.
Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých.
1869.
Tiskem knihtiskárny dra. Ed. Grégra.
Předmluva.

Není tomu dávno, ještě na počátku tohoto století, pokládány byly prostonárodní báje, pohádky a pověsti vůbec za věc pošetilou, za ničemný výmysl starých bab a chův, aby jimi ukrátily lidem nerozumným dlouhé zimní večery a neb ukonejšily nepokojné děti v sen. Kdo koli se hlásil pod korouhev domnělé vzdělanosti, kterou doba Josefínská vztyčila, pokládal za potřebu nevyhnutelnou i za svatou povinnost, všech takových, jak za to jmíno, jalových plodů hrubé, nevzdělané fantasie z hloubi srdce svého nenáviděti a podlé nejvyšší možnosti jich potlačovati.

Ale když v průběhu času z té samolibé strojené vzdělanosti z nenáhla se vyvinula skutečná, pravá snaha po vědě a po pravdě, počali mužové, kteří se obírali s poznáním svého národa, přemýšleti a vyšetřovati, jsou-li skutečně takové báje a pověsti nahodilý, neúžitečný a nedávný výmysl prostého lidu, a nebo mají-li v sobě jaké starší a hlubší jadro? a konečně který jest jich původ a počátek?

Co se první otázky dotýče, shledalo se, že tytéž báje a pověsti, ač v rouše mnohdy velmi rozličném, nalézají se na místech nejedněch a často na sta mil od sebe vzdálených, ano i u rozličných národů, kteří však buď jednoho jsou plemene, a neb aspoň spolu sousedí nebo sousedili, tak že nelze jest, aby se ta shoda přičítati mohla pouhé náhodě, nébrž že tyto věci mají nějaký společný, ale daleký a prastarý pramen a původ.

Dalším skoumáním, a zvláště když se za tou příčinou bedlivěji přihledlo ke známým bájeslovím jiných národů pohanských, starých i pozdějších, totiž Indův, Řekův, Germanův a Čudův, nabylo se přesvědčení, že ty prostičké naše pohádky a pověsti jsou zbytky prastarých bájí náboženských, jimiž pohanští předkové naši zobrazovali sobě neodolatelné působení vidomé přírody, které vzdávali úctu božskou, její zjevně působící síly, ježto jsou příčinou blahodárných i zhoubných účinků, léta i zimy, dne i noci, života i smrti; a že takto pod chatrnou a v průběhu snad několika tisíc let neustálým přecházením s pokolení na pokolení často velmi zpotvořenou rouškou báje mnohdykrát se ukrývá hluboká pravda přírodní i vážná národní mravouka náboženská. Bylať báje hlavní formou předhistorického života národa každého, pronikajíc celé ústrojí někdejšího jeho bytí: jeho náboženství, jeho veřejné i domácí zřízení, jeho zaměstnání, zábavy, zpěvy i všecko jeho smýšlení. V mlhovité říši starých bájí ztrácejí se počátkové obecného dějepisu národního. Soudce Krok se svými dcerami a Přemysl oráč, první v domácím dějepisu našem vystupující osoby, zahaleny jsou mlhou starých bájí národních. A však i v pozdějších pověstech historických, jako ku př. o Iljovi Muromci, o Markovi královici, o Zdenkovi Zásmuckém a jeho Blanických rytířích a t. d. ještě také báje se skutečností tak sloučena jest, že nelze s jistotou jednoho od druhého odmísiti. Bájemi pohanskými protkáno i náboženství křesťanské ve spůsobě mnohých legend i obřadů. Tak ku př. svatý Jiří, mládenec dvanáctiletý, jenž zabíjí draka a vysvobozuje pannu královskou od smrti, jest táž osoba staré báje národní, kteráž i ve mnohých našich pohádkách, ač v obleku rozdílném, se vyskytuje: jestiť to slunce jarní, jež po dvanácti měsících výroční pouti své ubíjejíc draka čili běsa zimního, vysvobozuje panenskou přírodu.

Ano prastaré báje pohanské projímají potud ještě, přese všecko působení novověké osvěty, národní život náš ve spůsobě pověr, předsudkův, obyčejův, přísloví a jiných návykův, v kterých jsme se zrodili a vyrostli. Nechtíce a nevědouce jsme všickni bájemi pohanských předků našich proniklí. Tak ku př. dávajíce někomu „dobré jitro“ neb „dobrý den“ a p., totiž žádajíce slovem, aby se tak stalo, jakož pravíme, ani netušíme, že tento spůsob pochází ještě z pohanství a vysvětluje se bájí, která slovu přičítá tvůrčí moc. Když díme v přísloví, že „čert vtrhl na svého Boha,“ chtíce říci, že přišel rovný na rovného, ani zdání nemáme o tom, že jsme vyslovili základní učení náboženské pohanských předků našich o dvou sobě rovných bozích, dobrém a zlém atd.

Přistupujíce k otázce druhé: odkud mají prostonárodní báje a pověsti svůj původ a počátek? jakými skrytými příčinami za časů předhistorických u každého národu nevyhnutelně vznikaly a se rozvíjely, přenášejíce prostotu skutečného života v podivnou říši nemožností? musíme vyznati, že potud ještě se nepodařilo, tuto otázku s jistotou a konečně rozřešiti.

Jest trojí spůsob, kterým mužové učení starého i nového věku hledí vysvětliti původ bájí národních a dopátrati se jich jádra, totiž:

a) historický, jejž zastávali staří řečtí Epikurejové a někteří novější francouzští i němečtí učenci, dovozujíce, že bájesloví jest zbožněná historie, t. j. že bohové pohanští byli někdy skutečnými lidmi, žijíce na zemi, a že časem a přimyšlením zázračných příběhů povýšeni jsou na bohy. b) symbolický, jenž pokládá báje za plod bujné obraznosti, která síly v přírodě působící přiodila podobenstvím a je zbožnila. Jestiť to symbolické oživení působící přírody. Náhled tento, k němuž i řečtí Stoikové se přiznávali, za časů novějších zvláště od německých učencův mnoho byl pěstován a nyní v Evropě vůbec za pravý panuje. Původ pak takových bájí symbolických přičítají někteří buď dávným mudrcům, kteří jich užívali při vyučování, nebo básníkům s úmyslem zábavným, a nebo kněžím s úmyslem náboženským; jiní pak mají za to, že báje vyšly z národu vůbec, jenž smělou mlhovitou symbolikou vyobrazoval sobě zbožněné síly přírodní.

c) filologický čili jazykový. Původ báje připisuje se tuto pouhému působení řeči ústní a jejím změnám, nechť toho příčinou jest nedokonalost a nebo přílišné bohatství prvotního jazyka. Dle náhledu tohoto není báje nic jiného, nežli mylně pojaté podání, které pošlo z předhistorických osudů jazyka nedorozuměním. Báječné podání zplodilo potom báječnou víru a zázračné příběhy. Výkladu tohoto zástupcové jsou: Němec Heine a Rus Šepkin.

Máme za to, že žádný z těchto výkladů sám o sobě k vysvětlení všech bájí národních kterého koli národa nepostačuje, ale že každý jich na svém místě a v jistých okolnostech může býti pravý a platný. V bájesloví však slovenském jen druhý a v jisté míře i třetí ten spůsob prospěšně posloužiti může, ale první snad dokonce se nehodí. Nemajíce nyní ještě úplné jistoty, odkud národní báje naše vzaly svůj původ, musíme se zatím spokojiti s vědomím, že pocházejí z časů předhistorických, a že podstatou svou vztahují se k náboženství pohanských předků našich, k úctě všepůsobící přírody:

Ostatně netřeba široce dokládati, že není všecko pravou starou bájí národní, co si prostý lid tím jmenem vypravuje a nebo snad i ve sbírkách tištěných za to se vydává; ano že i mezi skutečnými bájemi národními rozdíl jest nemalý podlé toho, neodchyluje-li se báje příliš od prvotní prostoty a průhlednosti své, a nebo byla-li časem v ústech lidu pokažena, s jinými bájemi smíšena, a neb od nerozumných neb i nesvědomitých sběratelů a písálků z úmysla předělána i zpotvořena. V příčině té potřeba jest, aby ten, kdo se s bájeslovím slovanským obírá, duchem kritickým uměl rozeznati pravé od nepravého, podstatné od nepodstatného, věcné od formálního a nahodilého.

Od té doby, co Slované počali sobě těchto svých památek národních všímati, neuplynulo ještě ani plných 40 let, a již shledáno jich i tiskem vydáno množství veliké; avšak potud ještě žeň u všech větví kmene slovanského není dokonána, ano u některých sotva se počala. V Čechách vydali Jakub MalýBožena Němcová sbírku jich pod názvem „Báchorky a pověsti“ (v Praze 1855), potom J. K. z Radostova „Národní pohádky“ (v Praze 1856). — Na Moravě vyšla „Sbírka pověstí moravských a slezských“ od M. Mikšíčka (v Brně 1843), pak „Pohádky a pověsti“ z okolí Rožnovského, jež sebral B. M. Kulda (v Brně 1854), a pokračování jich od J. St. Menšíka z okolí Jemnického (v Brně 1856); konečně „Pohádky z Moravy“ od Fr. Stránecké (v Praze 1868). — Na Slovensku: „Slovenskje pověsti“ od J. Rimavského[red 1] (v Levoči 1845), a jiná sbírka od A. H. Škultetyho[red 2] a P. Dobšinského (v Rožnave 1858); konečně také „Slovenské pohádky a pověsti“ od B. Němcové (v Praze 1857). — V Lužici: několik pohádek a bájek zároveň s písněmi vydaných od L. Haupta[red 3] a J. E. Smoléře[red 4] (v Budyšíně 1841), pak „Sagen und Märchen“[red 5] od Ed. Willkomma[red 6] (v Hannovru 1845) a „Sagenbuch der Lausitz“ od K. Haupta[red 7] (v Lipsku 1862). — Polské: K. W. Wóycického[red 8] „Klechdy, starożytne podania i powieści ludu Polskiego i Rusi“ (ve Varšavě 1837); „Powieści ludu spisane z podań“ od K. Baliňského[red 9] (ve Varšavě 1842), a „Bajarz Polski“ od A. J. Gliňského (ve Vilně 1853). — Velikoruské sbírky: I. Sacharova[red 10] (v Petrohradě) a A. N. Afanasjeva[red 11] „Narodnyja russkija skazki“[red 12] (v Moskvě 1858); I. A. Chudjakova[red 13] „Velikorusskija skazki“ (v Moskvě 1860). — Maloruské skazky některé z Haliče obsaženy jsou ve spise „Věnok“ od Ivana B. Hołovackého[red 14] (ve Vídni 1847) a z Jižní Rusi v díle „Zapiski o Južnoj Rusi“ od P. Kuliše[red 15] (v Petrohradě 1857); po sléze vydal J. Rudčenko[red 16] „Narodnyja Južnorusskija skazki“ (v Kyjevě 1869). — Srbské pod názvem „Narodne Srbske pripovědke“ vydali A. Nikolić[red 17] (v Bělehradě 1842) a Vuk Štef. Karadžič (ve Vídni 1853). — Charvatské z okolí Varaždinského vyšly též pod názvem „Narodne pripovjedke“ od Mat. Kračmanova Valjavce[red 18] (ve Varaždíně 1858) a Krajinské báje o stvoření světa a o Kurentovi v „Nevenu“ (v Lublani 1858). — Z bájí a pověstí všech větví slovanských učinil K. J. Erben jistý výbor pod titulem „Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních“ (v Praze 1865), mezi něž pojaty jsou také některé bulharské, kašubskédolnolužické, ježto před tím nikdež ještě nebyly vytištěny. — Toto však jsou jen sbírky čelnější, pokud nás došly; o pohádkách, pověstech atd., ježto po různu ve mnohých časopisech roztroušeny jsou, tuto nelze jest se šířiti.

Z těchto nadřečených sbírek, vyjmouc toliko sbírky českoslovanské, vybrali jsme věci některé, ježto v bájesloví slovanském mají zvláštní důležitost nebo zanímavost, pak některé pověsti o báječných recích slovanských, a konečně také několik povídek mravoučných i žertovných, kteréž tuto čtenářstvu našemu podáváme z největšího dílu v úplném jich přeložení na jazyk náš mateřský, a jen z malé části, pokud se za dobré vidělo, ve spůsobu více méně zkráceném. Pohádek českých, moravských a slovenských, ježto jsou vůbec přístupny, z úmysla jsme pominuli. Nejdůležitější zajisté báje slovanská, ve sbírce této obsažená, jest „o stvoření světa“, kteráž sice u nás potud se nenalezla, ale Slovanům jiným, totiž v Krajině, v Srbsku, v Haliči, v Jižní i Veliké Rusi povědoma jest, ano až do Asie k pohanským ještě Burétům se dostala. Důležita jest i také zvláště proto, že do nedávna ještě s jisté sousední strany se pravilo, že Slované k této báji základní o počátcích všeho bytí, k tomuto vrcholu národního důmyslu, ani se nikdy nepovznesli!

Mezi bájemi a pověstmi nepovědomými najde tuto náš čtenář také mnoho, totiž celou třetinu, dobrých starých známých, ač někdy v kroji u nás neobyčejném, a to ze všech zemí slovanských, ješto hlasité vydávají svědectví, že přese všecky hráze, příkopy i jiné překážky politické jsme i zůstaneme dětmi jedné veliké slovanské rodiny. Některé z našich domácích pohádek a pověstí, od prvotní formy své se odchýlivše, nabývají teprvé příbuznými podáními jiných Slovanův určitého smyslu bájeslovného. Tak ku př. vůbec povědomá naše pohádka „o pernikové chaloupce“ sama o sobě zatmělá jest, a nesnadno lze se domysliti, jaký smysl se skrývá v báji té; ale když ji srovnáme se skazkou velikoruskou „Špalíček“ (č. 16), kdež Ivánka husy letíce berou na křídla svá a donášejí domů, tuť i hned prosvitne, že Ivánkem míní se jaro čili jarní slunce, s nímž husy divoké se navracují z krajin jižních, a že česká lidojedná baba, ruská vědmaJaga-Bura (č. 37), lužická Vjera i slovinská židovka (č. 82) jsou jedna a táž bytost bájeslovná, znamenajíce zimu, která všecko stvoření hubí a požírá, a která také tím Ivánkem — jarem béře svůj konec. Vše ostatní jest jen nahodilá úprava, kterou si každá krajina zřizuje dle své chuti.

V Praze, v únoru 1869.

Vydavatel.

1. Stvořeni země.

(Z Krajiny.)

Nebylo ničeho, nežli Bůh, slunce a moře. Slunce pálilo. Bůh se uhřál a koupaje se v moři potopil se. Když opět vyplaval, zůstalo mu za nehtem zrnko písku. Zrnko vypadlo a zůstalo na hladině mořské ležeti; neb na počátku kam co upadlo, tam taky zůstalo ležeti. A to zrnko je naše země a dno mořské její vlast.

2. Stvoření světa.

(Dle domnění ruských raskolníkův.[1])

Na počátku byla země celá potopena vodou. Bůh chtě stvořiti suchou zemi, poslal do vody ďábla, aby ze dna mořského přinesl hrst země. Bera zemi měl ďábel takto říci: „Beru tebe ve jménu Boha otce, syna i ducha svatého!“ Ale ďábel potopiv se, nabral do hrsti a ničehož při tom neřekl; a když pak přišel na povrch vody, neměl v ruce nic. I poslal ho Bůh podruhé. Ďábel se potopil, nabral a promluvil, jak Bůh nařídil; ale chtěje také sám něco z té země míti, vstrčil kousíček do huby a ostatek dal Bohu. Bůh rozhodil tu zemi po vodě, řka: „Rozmnož se země a rosti!“ I vyrostly z ní tři díly světa; ale i ten kousíček v hubě ďáblově začal růsti, tváře mu se roztáhly a jakkoli se namáhal, nikterak nemohl ho vyplivnouti, až mu Bůh pomohl. Na to ďábel ten kousek po veškeré zemi vyprsknul, a z toho se udělaly bažiny, pouště a místa neúrodná.

3. Bůh a čert.

(Z Malé Rusi.)

Jednou ničehož nebylo, jen nahoře nebe a pod ním voda. Tehdy plaval Bůh po vodě i spatřil veliký kus tvrdé pěny, na které seděl čert. „Kdo jsi?“ tázal se Bůh. „Nepovím,“ řekl čert, „leč vezmeš-li mě do svého člunku.“ Bůh mu to slíbil a onen řekl: „Jsem čert!“ I jeli spolu, oba mlčíce, až potom čert promluvil: „Dobré bylo by, kdyby byla pevná země.“ — „Budiž,“ řekl Bůh; „potop se na dno mořské a přines nahoru hrst písku, udělám z něho pevnou zemi; ale když ten písek bráti budeš, řekni: Beru tě ve jmenu božím!“ Čert ihned se potopil a nabral na dně mořském do obou hrstí písku, řka: „Beru tě ve jménu mém!“ A když přišel zase nahoru, neměl v hrstech nic. Bůh věda co se stalo, těšil jej a poslal ještě jednou dolů na dno mořské. Čert se potopil a sahaje dole po písku, řekl: „Beru tě ve jmenu jeho!“ Přijda pak na vrch, neměl nic více písku, než co mu bylo za nehty zalezlo. Bůh vzal ten písek, nasypal po vrchu vody, a udělala se pevná země, ale jen tak malá jako lože. Když nastala noc, Bůh i čert lehli si spolu na zemi, aby si odpočinuli. Jakmile Bůh usnul, strčil jím čert k východu, chtěje jej do vody svrhnouti, aby se utopil; ale k východu udělala se daleko, daleko pevná země. Potom jím čert strčil k západu, a pak i na jiné strany: a kam koli jím strčil, v tu stranu pokaždé země daleko se rozšířila.

Jakmile Bůh stvořil zemi, vstoupil na nebesa; ale čert nechtěl bez něho zůstati i letěl v patách za ním. Tu slyšel, kterak andělé Bohu zpívají chválu, i mrzelo ho, že nikoho nemá, kdoby se též radoval z jeho příchodu. I přistoupil k Bohu a pošeptal jemu: „Co mám dělati, abych měl také takovou družinu při sobě?“ Bůh odpověděl: „Umej si ruce i obličej a stříkej tou vodou za sebe.“ Čert tak učinil i udělalo se takové množství čertů, že andělům v nebi již ani místo nestačilo. Vida to Bůh, poručil svatému Eliáši, aby hřměl a blýskal. Eliáš byl tomu rád, bouřil, blýskal a deštil po 40 dní a nocí, a tím mnohým deštěm spadali čerti s nebe dolů na zem. Když pak žádného již na nebi nebylo, tehdy počali také andělé dolů padati. Tu poručil Bůh Eliášovi, aby přestal; a kde který ďábel, padaje, v tom okamžení byl, tam také zůstal. Z té příčiny také ještě v noci jiskry po nebi lítají, nyní teprvé k zemi dopadujíce.

4. Boj archanděla s ďáblem.

(Ze Srbska.)

Když ďáblové odpadli od Boha a utekli na zemi, tehdy vzali s sebou i slunce a ďábelský král nabodnul je potom na kopí a nosil na rameně. Když pak země žalovala Bohu, že celá sluncem uhoří, poslal Bůh svatého archanděla, aby slunce ďáblovi hleděl odejmouti. Svatý archanděl sstoupil na zemi a přidružil se ku králi ďábelskému; ale ten porozuměl tomu, co chce, i měl se před ním dobře na pozoru. Chodíce takto spolu po zemi, přišli k moři a chtěli se koupati; a ďábel zarazil kopí se sluncem do země. Když se chvilku koupali, řekl archanděl: „Pohřizujme se, abychom viděli, kdo může hloub.“ A ďábel mu odpověděl: „Tehdy se pohřiž.“ I pohřížil se archanděl a přinesl v zubech nahoru mořského písku. Nyní měl se pohřížiti ďábel, ale bál se, aby mu zatím archanděl neodnesl slunce. Tehdy naplil na zemi, a z té sliny udělala se straka, i měla mu slunce hlídati, dokud bude pohřížen a dokud také v zubech nepřinese písku mořského. Když se ďábel pohřížil, udělal archanděl nad mořem rukou kříž a na moři udělal se led na devět loket ztloušti; potom uchopil slunce a utíkal s ním k Bohu, a straka začala křičeti. Když ďábel uslyšel stračí hlas, už věděl, co se stalo, a co mohl nejrychleji vrátil se nahoru. Přijda nahoru, vidí, že je moře potaženo ledem a že nemůže ven! I vrátil se bez prodlení zase na dno mořské, vzal kámen a led jím protloukl, a pak se honem pustil za archandělem. Ten utíká a onen za ním! A právě když archanděl jednou nohou kročil na nebe k Bohu, tu ďábel ho dostihl a nehtama jemu ze spodu druhé nohy vyštípnul veliký kus masa. A přijda tak archanděl raněný se sluncem před Boha, dal se do pláče: „Co si počnu, pane Bože, tak zohaven?“ A Bůh mu řekl: „Mlč, neboj se; nařídím, aby všickni lidé tak měli na spodu nohy jako malý důlek.“ I nařídil tak Bůh, a u všech lidí udělal se na spodu obojí nohy jako malý důlek. A tak zůstalo až po dnešní den.

5. Stvoření člověka.

(Z Krajiny.)

Na počátku nebylo ničeho než Boha samého a Bůh spal a snil. A ten jeho sen trval po věky věkův. I bylo souzeno, aby se probudil. Protrhnuv se ze spaní začal se ohlížeti, a kam koli pohledl, udělala se hvězda. I podivil se tomu Bůh, vstal a šel se podívat, co stvořil očima. Šel pořád, ale nikde neviděl kraje ani konce. Konečně přišel také k naší zemi a byl už velmi unaven; pot se mu s čela hrnul. A jedna kapka toho potu padla také na zem, oživila se a hle, to byl první člověk! Pochází z Boha, ale nebyl stvořen, aby žil v rozkoši; z potu se narodil a již na počátku mu bylo souzeno, aby se trápil a potil.

6. Stvoření člověka.

(Dle ústního vypravování raskolníků z okolí Pleskovského.)

Bůh udělal tělo člověčí z hlíny a položil je na zemi. Potom šel, aby přinesl duši, a postavil k němu psa, aby zatím hlídal. I přišel čert a vida tak krásné tělo, chtěl je zkaziti; ale pes nedal, dorážel na čerta a kousal ho v hubená lýtka. Tu udělal čert náramnou zimu, a pes, jenž posud byl holý a bez chlupů, ztuhnul a nemohl se hnouti. Potom čert přistoupil k tělu a poprskal je několikrát, a toto jest příčinou všelikých nemocí, soužení, hříchů a nedostatků. Bůh pak se vrátil, vložil duši do těla, i ačkoli viděl, co se stalo, nechal těla bez proměny, předvídaje, že i ta soužení a ty nedostatky člověku jsou potřebné. Ale psu dal kožich, aby budoucně, kdyby se mu co podobného přihodilo, lépe mohl hlídati. Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/22 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/23 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/24 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/25 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/26 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/27 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/28 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/29 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/30 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/31 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/32 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/33 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/34 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/35 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/36 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/37 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/38 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/39 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/40 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/41 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/42 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/43 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/44 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/45 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/46 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/47 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/48 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/49 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/50 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/51 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/52 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/53 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/54 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/55 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/56 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/57 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/58 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/59 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/60 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/61 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/62 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/63 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/64 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/65 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/66 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/67 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/68 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/69 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/70 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/71 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/72 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/73 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/74 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/75 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/76 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/77 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/78 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/79 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/80 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/81 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/82 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/83 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/84 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/85 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/86 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/87 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/88 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/89 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/90 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/91 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/92 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/93 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/94 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/95 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/96 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/97 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/98 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/99 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/100 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/101 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/102 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/103 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/104 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/105 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/106 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/107 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/108 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/109 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/110 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/111 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/112 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/113 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/114 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/115 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/116 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/117 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/118 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/119 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/120 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/121 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/122 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/123 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/124 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/125 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/126 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/127 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/128 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/129 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/130 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/131 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/132 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/133 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/134 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/135 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/136 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/137 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/138 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/139 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/140 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/141 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/142 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/143 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/144 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/145 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/146 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/147 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/148 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/149 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/150 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/151 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/152 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/153 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/154 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/155 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/156 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/157 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/158 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/159 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/160 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/161 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/162 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/163 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/164 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/165 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/166 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/167 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/168 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/169 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/170 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/171 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/172 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/173 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/174 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/175 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/176 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/177 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/178 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/179 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/180 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/181 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/182 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/183 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/184 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/185 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/186 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/187 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/188 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/189 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/190 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/191 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/192 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/193 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/194 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/195 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/196 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/197 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/198 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/199 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/200 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/201 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/202 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/203 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/204 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/205 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/206 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/207 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/208 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/209 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/210 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/211 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/212 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/213 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/214 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/215 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/216 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/217 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/218 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/219 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/220 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/221 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/222 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/223 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/224 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/225 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/226 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/227 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/228 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/229 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/230 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/231 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/232 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/233 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/234 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/235 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/236 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/237 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/238 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/239 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/240 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/241 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/242 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/243 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/244 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/245 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/246 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/247 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/248 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/249 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/250 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/251 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/252 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/253 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/254 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/255 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/256 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/257 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/258 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/259 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/260 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/261 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/262 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/263 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/264 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/265 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/266 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/267 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/268 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/269 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/270 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/271 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/272 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/273 Stránka:Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.pdf/274
Obsah.
Rule Segment - Wave - 40px.svg


Stránka
1. Stvoření země 1
2. Stvoření světa 1
3. Bůh a čert 2
4. Boj archanděla s ďáblem 3
5. Stvoření člověka 5
6. Stvoření člověka 5
7. Potopa světa 6
8. O božím kohoutu 7
9. O Kurentovi 9
10. Kurent a člověk 10
11. Stolistá růže 13
12. O Kurentovi 16
13. Pán Bůh dědoušek 19
14. Bulharské pohostinství 21
15. Sněhurka 23
16. Špalíček 26
17. Pohanka 29
18. Původ slavíka a kukačky 31
19. Sojka klíčnice 32
20. Otvírací bylina 32
21. Rozmluva zvířat 33
22. Zvířecí řeč 34
23. Podivný vlas 36
24. Cařovic kozlíček 38
25. Had a cařovna 41
26. O žabce královně 43
27. Otcovská přísaha 50
28. Čtvero větrů 53
29. Kostěj nesmrtelný 58
30. Nesmrtelný Kostěj 60
Stránka
31. Osud 66
32. Štěstí a neštěstí 73
33. Boháč a chudák 75
34. Bída 77
35. 0 Bídě jednooké 79
36. Baba-Jaga 81
37. Jaga-Bura 83
38. Morová žena 85
39. Morový chumel 87
40. Víla přítelkyně a dvanácte měsíců pomocných 88
41. Královic a Víla 90
42. Vilího krále dcera 93
43. Víla 98
44. Sudičky 99
45. Vlčí pastýř 101
46. Vlkodlak 103
47. Vlčice 108
48. Vodník 104
49. Vědma přirozená 105
50. Podvržené dítě 106
51. Pláč po mrtvých 107
52. Putování duše 107
53. Duch pohřbeného 108
54. Ďábelský tanec 112
55. Hadí koruna 114
56. Ilja Muromec a Slavík loupežník 115
57. Marek královic 118
58. Petr Bobrovic 126
59. Kulihrášek 131
Stránka
60. Ivan Popelov 137
61. Vašíček 139
62. Stojša a Mladen 142
63. Milutín 150
64. Sedm Simeonův 155
65. Zlatá jablka a devět pavic 160
66. O třech královicích 168
67. Norka zvěř 172
68. Vousy na loket a člověk na píď 176
69. Drak a cařův syn 178
70. O třech dracích 184
71. Rybářův syn 189
72. O třech bratřích, dvou moudrých a jednom hloupém 193
73. O Ivanovi hlupci 197
74. O hloupém Peciválovi 206
Stránka
75. Kosoručka 212
76. Zázračný visutý zámek 217
77. Dobré děti 222
78. Bůh ví, čím člověka trestati 224
79. Almužna 227
80. Píšťalka 229
81. Tak svět odplácí 232
82. Macecha a dcera nevlastní 234
83. Popelka 237
84. O zlé maceše 240
85. O krásné panně a zlé babě 243
86. Podivní chlapci 245
87. Ptáčník cařem 248
88. Obuchu hýbej se! 249
89. Čert a Cigán 253
90. O hloupém vlkovi 256

  1. Raskolníkové, t. j. odštěpenci, jinak také Starověrci řečení, jsou sekta náboženská velmi rozšířená v Rusích, která lpíc urputně na starém, mnohá podání z časů pradávných, ano i pohanských zachovala, a potud ještě svou prostotou a nezkažeností mravů jiné předčí. Mezi novotami časů našich nenávidí hlavně tabáku, jehož užívání pokládají za těžký hřích.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Ján Francisci-Rimavský na wikidata.org
  2. August Horislav Škultéty na wikidata.org
  3. Leopold Jiří Haupt na wikidata.org
  4. Jan Arnošt Smoler na německých wikisource.org
  5. Sagen und Märchen aus der Oberlausitz, Nacherzählt von Ernst Willkomm
  6. Ernst Willkomm na německých wikisource.org
  7. Karl Haupt na německých wikisource.org
  8. Kazimierz Władysław Wóycicki na polských wikisource.org
  9. Karol Baliński na polských wikisource.org
  10. Иван Петрович Сахаров (Ivan Petrovič Sacharov) na wikidata.org
  11. Александр Николаевич Афанасьев (Alexander Nikolajevič Afanasjev) na ruských wikisource.org
  12. Народные русские сказки na ruskych wikisource.org
  13. Иван Александрович Худяков (Ivan Aleksandrovič Chudjakov) na wikidata.org
  14. pravděpodobně Іван Федорович Головацький (Ivan Fjodorovič Hołovacký) na wikidata.org
  15. Пантелеймон Олександрович Куліш (Pantelejmon Kulìš) na ukrajinské wikisource.org
  16. Иван Яковлевич Рудченко (Ivan Jakovlevič Rudčenko) na ukrajinské wikisource.org
  17. Атанасије Николић (Atanasije Nikolić) na wikidata.org
  18. Matija Valjavec na slovinské wikisource.org