Uživatel:Skim/Knihy/Jitřenka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Přejít na: navigace, hledání

Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/1 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/2 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/4 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/6 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/7 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/8 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/9 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/10 města určeno bylo k dílu a užitku všech obyvatelův i také všech, kteří se do téhož města přistěhovati chtějí, jakž skrze osoby od nás k tomu zřízené každému ukázáno bude.“

A dále mluvil dobrý král v této zakládací listině o právech, svobodach i ochraně, kterých obyvatelé této nové části Prahy účastní se činí, jakož i o tom, kdy každý z nových usedlíků má. býti hotov se stavbou domu svého.

Jako z prvních slov zakládací listiny Karlovy vane vřelá jeho láska a péče o blaho země české, tak zase z dalších ustanovení o zařízení města viděti jest jeho rozšafnost. Chtěl, aby nové město bylo hotovo a ku příjetí nových obyvatelů připraveno dříve, nežli obyvatelstvo Pražské valem množiti se počne. A to nastati mělo založením vysokých škol čili university v Praze. Karel sám, byv vychován u dvora svého příbuzného, krále francouzského, kde bylo i původní jméno jeho Václav změněno ve jméno Karel, byl mužem vysoce vzdělaným. Procestoval a znal téměř všecky země evropské a uměl mluviti pěti rozličnými jazyky; byl nej vzdělanějším panovníkem ve vší Evropě. A právě protol že sám na sobě poznal velikou cenu pravého vzdělání, těžce nesl, že milí jeho Čechové musíli ubírati se do daleké ciziny, když chtěli vyššího vzdělání nabýti. I odhodlal se zařídíti v Praze vysoké školy. jakými se tehdy honosily jediné Italie, Francie, Španělsko a Anglie. Stalo se tak zvanou zlatou bullou Karlovou, ze které opět vřelým plamenem dýše Karlova láska o český národ. Pravít se v ní doslovně:

„Mezi žádoucími věcmi srdce našeho je naše obzvláštuí péče a starostlivost, jak by království naše české, které přede všemi jinými dědičnými i jinak šťastně nabytými zeměmi s obzvláštní náklonností duše objimáme, tak jako přirozenou povahou svou oplývá hojností potrav tělesných, rovněž velikým počtem moudrých mužův způsobenim naším bylo ozdobeno. aby věrní obyvatele téhož království, kteří po ovoci dobrých umění bez přestání lačni, nemusili o cizí almužny žebráti, nýbrž připravený stůl v království svém měli.“ - Dále zlatá bulla ustanovuje zvláštní ochranu cizím studentům i mistrům, jakož i odměny za zásluhy. Kancléřem nově založené university Pražské ustanovil Karel se souhlasem papeže arcibiskupa Arnošta z Pardubic, jakož i další jeho nástupce. Tak dostalo se Čechům university, která se záhy stala nejslavnější ve vši Evropě a vzdělávala tisíce žáků z rozličných národův evropských. Že přítomnosti takového množství cizich, většinou zámožných lidí Praha zkvétala a obyvatelstvo její bohątlo, jest zřejmo.

Nejznámější stavba. pocházející z dob Karlových, jest starý kamenný most v Praze, čili most Karlův. Karel IV. založil a stavěti jej začal, aby zařídil pevné a trvale spojení měst Pražských na obou březích řeky Vltavy, zvláště když nové město utěšeně zkvétati začalo. Královna Judita sice asi tam, kde stoji dnes křižovnický klášter, vystavěla r. 1174. most kamenný; leč most ten r. 1314. přivalem vody a ledu byl pobořen. Na místo jeho postaven byl most dřevěný. který však voda často brávala. Karel chtěje tomu odpomoci. nařídil stavbu dnešního mostu Karlova. Stávbu prováděl mistr Petr Parléř, stavitel chrámu Svatovitského. Dokončena však byla. teprve za krále Václava IV., syna Karlova. Most ten věky přetrval; teprve koncem minulého století a zvláště při nesmírné povodni dne 4. září r. 1890. byl starobylý ten Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/13 zvláště slavných příležitostech. Odtud koruna ta slove korunou svatováclavskou a císařové rakoušti vají korunou tou až posud korunováni na znamení, že uznávají všecka práva tohoto slavného království. Není proto divu, že všichni Čechové považují svatováclavskou korunu za klenot nedotknutelný a posvátný. Jet známkou vroucího spojení mezi národem českým a jeho panovnikem.

Leč pro doby bouřlivé a nebezpečné chtěl se Karel postarati jak pro českou korunu, tak i pro ostatní vzácnosti a památnosti Čech o úkryt bezpečnější. Chtěl zbudovati hrad pevný, ne příliš daleko od Prahy, stálého jeho sídla, jenž by byl přístupný, ale při tom v tehdejších dobách nedobytný. Zde uložiti chtěl české klenoty korunovační. zejména korunu svatováclavskou, dále český archiv, obsahující všecky nejpamátnější listiny království českého, jakož i mnohé jiné památky, zvláště ostatky svatých, kterých byl Karel již hojně nasbíral a ještě nasbírati doufal. I vyhlédl ke stavbě takového hradu mohutný skalnatý vrch v lesích nedaleko levého břehu řeky Mže blíže Berouna; vrch ten obklopen jest šesti jinými vrchy vyššími a lesnatými, tak že hrad mezi nimi se všech stran zůstal by skrýt. Karel svěřil stavbu hradu toho slavnému stavíteli té doby, Matiášovi z Arrasu. Na rozkaz císařův měl hrad nazván býti dle jeho jména Karlštejn. Ježto pak Karel dříve, nežli ku stavbě vše bylo připraveno, byl nucen odejeti do jiných zemí svých, uložil příteli svému, arcibiskupu Arnoštu z Pardubic, aby základní kámen ku hradu sám slavnostně místo něho položil. I stalo se tak 10. června r. 1348. a po té se pilně na. zbudovaní a vyzdobení hradu pracovalo po devět let. Po vůli Karlově měl býti Karlštejn nejen pevným a nedobytným, ale i krásným. Nemělo šetřeno býti ani práce, ani nákladu, aby hrad ozdoben byl uměním malířským, řezbářským i sochařským. K vyzdobování hradu povoláni nejznamenitější umělci, a nešetřeno ani zlata, ani drahých kamenů. Nebylo skutečně té doby hradu slavnějšího a nadhernějšího. Kdyby byl r. 1354., kdy hrad byl dostaven, přišel někdo do krajiny této, v níž před 10 lety jen lesy šuměly, byl by v úžasu se zastavil. Na tvrdé skále čněl do výše hrdý hrad s obrovskou věží čtyrhrannou, zvedající se ze skupiny pevných budov hradních, opatřenýcli cimbuřímí a. ozdobnými štíty. Cesta ku branám vytesána byla. ve tvrdé skále; na předhradí byly příbytky správce hradu čili purkrabího i strážcův hradu. Na. hřebeně skály vypínal se do výše palác královský a vysoko nad něj čněla zmíněná již věž čtyrhranná. Aby posvátnost místa toho tím více vyznačena. byla, zřízeno bylo uvnitř hradu několik kaplí. Tak kaple sv. Mikuláše byla určena pro rytíře a many, ustanovené k tomu, aby střežílí hrad. Dale byla tu kaple Nanebevzetí Panny Marie a při ní těsná kaple sv. Kateřiny, ve které veliký panovník nejčastěji sám na modlitbách dlíval a o povinnostech svých vlalařských rozjímal. Do kaple sv. Kateřiny zvláště v týdnu Vclikonočním se Karel uchyloval, aby zde po několik dnů a nocí nikým norušen rozjímal; nejnutnější jídlo a. pokrm pak otvorem ve zdi podávati sobě poručíl. Leč nejstkvostnějším a spolu nejposvátnějším místem ve hradě byla královská čili korunní kaple sv. Kříže, zřízená ve věží hradní.

Hrad Karlštejn byl slavně vysvěcen dne 27. března r. 1357. arcibiskupem Arnoštem z Pardubic u přítomnosti císaře a císařovny. jakož i velikého množství panstva jak světského, tak i duchovního. Ale při té příležitosti k vysvěcení korunní kaple sv. Kříže ještě nedošlo. Nebylat dosud vyzdobena dle přání Karlova, ač úkol ten svěřen byl velikému počtu nejznamenitějších umělců. Výzdoba. ta dokončena byla teprve r. 136-3., kdy kaple slavně byla vysvěcena. Stěny její byly vyzdobeny uměleckými obrazy; na spodní části stěn kaple bylo ve zlaté omítce zasazeno na tisíce drahých českých kamenů mnohdy pudivuhodné velikosti a krásy, strop pak ozdoben četnými hvězdami. Při službách Božich, jež konati zde sméli toliko biskupové a místní děkan, plalo vždy 1330 voskovic. Oltář od ostatní kaple oddělen byl pozlacenou mříží, a za touto nad oltář-em uschovana byla koruna svatováclavská i ostatní korunovační klenoty české

Takový tedy stánek zbudoval Karel IV., otec vlasti, pro nejdražší stkvost českého naroda. A k opatrování hradu a stkvostů v něm chovaných ustanovil zvláštního purkrabí, jenž počítán byl k nejpřednějším úředníkům zemským. Jemu podřídil 22 okolní rytíře a 20 manů, kteří na hradě, střídajíce se, ve dne v nocí stráž konali s lidmi svými, každou hodinu s hradeb volajíce do krájiny výstrahu: „Dále od hradu, dále, at tě nepotká neštěstí nenadále.“ —

Není divu. že lid v dobách Karlových, jenž viděl a znal všecku tu lásku, se kterou Karel zbudoval Karlštejn, hleděl ku hradu s posvátnou úctou.

Velikým a slavným panovníkem byl náš Karel IV. Nejen po vlastech zemí koruny české, ale i po daleké cizině bylo jméno jeho vyslovováno s nevšední úctou. Vysoce šťastnou byla by každá země, která by měla takového panovníka. Leč Karel IV. byl králem Čechů, v Čechách umínil si sidliti, Čechjr chtěl učiniti rájem. Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/17 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/18 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/19 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/20 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/21 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/22 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/23 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/24 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/25 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/26 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/27 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/28 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/29 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/30 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/31 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/32 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/33 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/34 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/35 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/36 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/37 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/38 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/40 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/41 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/42 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/43 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/44 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/45 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/46 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/47 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/48 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/49 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/50 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/51 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/52 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/53 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/54 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/55 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/56 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/57 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/58 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/59 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/60 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/61 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/62 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/63 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/64 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/65 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/66 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/67 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/68 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/69 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/70 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/71 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/72 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/74 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/75 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/76 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/77 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/78 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/79 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/80 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/81 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/82 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/83 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/84 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/85 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/86 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/87 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/88 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/89 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/90 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/91 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/92 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/93 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/94 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/95 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/96 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/97 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/98 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/99 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/100 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/101 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/102 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/103 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/104 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/105 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/106 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/107 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/108 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/109 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/110 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/111 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/112 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/113 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/114 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/116 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/117 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/118 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/119 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/120 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/121 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/122 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/123 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/124 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/125 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/126 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/127 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/128 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/129 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/130 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/131 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/132 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/133 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/134 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/135 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/136 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/137 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/138 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/139 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/140 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/141 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/142 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/143 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/144 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/145 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/146 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/147 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/148 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/149 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/150 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/151 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/152 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/154 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/155 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/156 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/157 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/158 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/159 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/160 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/161 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/162 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/163 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/164 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/165 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/166 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/167 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/168 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/169 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/170 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/171 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/172 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/173 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/174 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/176 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/177 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/178 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/179 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/180 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/181 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/182 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/183 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/184 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/185 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/186 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/187 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/188 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/189 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/190 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/191 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/192 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/193 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/194 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/195 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/196 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/197 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/198 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/199 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/200 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/201 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/202 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/203 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/204 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/205 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/206 Stránka:Jan Dolenský - Jitřenka - 1894.djvu/207