1 Židé pſali Židům, z Jůdſtwa do Egyptſké země, BRatřjm kteřjž gſau w Egyptě Židům, bratřj w Geruzalémě bydljcý y ginj kteřjž gſau w kragině Jůdſké, zdrawj a pokoge dobrého žádagj. 2 Dobré wěcy včiň wám Bůh/ a pamatůg na ſmľauwu ſwau s Abrahamem a Izákẽ y Jákobem ſľužebnjky ſwými wěrnými včiněnau: 3 A deyž wám wſſechněm ſrdce ku poctě geho/ a k činěnj wůle geho ſrdcem vdatným a duſſj dobrowolnau: 4 A otewřiž ſrdce waſſe k zákonu ſwému/ a k přikázanjm/ a způſobiž [wám] pokog: 5 A wyſľyſſiž modlitby waſſe/ a budiž wam miľoſtiw a neopauſſtěgž wás w čas zľý. 6 Myť zagiſté zde modljme ſe za was. 7 1. O ſwẽ někdegſſjm sſauženj: y otom co w něm činili. Léta ſtého ſſedeſátého dewátého za kralowánj Demetrya/ my Židé pſali ſme wám o vzkoſti a sſauženj kteréž přiſſľo na nás těchto let w nichž odſtaupiľ Jázon, a ti genž s nim byli od ſwaté země a králowſtwj: 8 A že wypálili ſýňcy a wylili krew newinnau: [1] pročež modlili ſme ſe Pánu, a wyſľyſſáni ſme/ když ſme obětowali oběti a běl/ rozſwěcowali ſme také ſwětľa/ a předľožili ſme chleby. 9 Protož nynj ſwěťte dny ſtánků, měſýce Kyſlew. 10 Léta ſtého oſmdeſátého a oſmého, ti kteřjž w Geruzalémě y w Jůdſtwu gſau též vřad y Jůdas/ Ariſtobulowi, miſtru Ptolemea krále, kterýž geſt z pokolenj kněžj pomazaných/ y těm kteřjž gſau w Egyptě Židům, pozdrawenj a wſſecko dobré wzkazugj: 11 2. O božj ochraně etc. Z welikých nebezpečenſtwj od Boha wyſwobozeni gſauce/ welice děkugeme gemu/ gakožto ti kteřjžbychom byli muſyli ſe s králem [2] potýkati. 12 On zagiſté odwedľ ty kdož bogowali proti ſwatému měſtu. 13 3. O zkaženj Antyocha krále, ſkrze chytroſt kněží Nanee. Nebo gſa wůdcým do Perſké země/ a mage okoľo ſebe wogſko kteréž ſe zdáľo býti nepřemožené, poraženi ſau w Chrámě Nanee ſkrze chytroſt, kteréž kněžj Nanee vžili. 14 Gakoby ſe zagiſtě snj [3] oddati měľ Antyoch p~táhľ na to mjſto, y ti kteřjž s nim byli přátelé, chtěge tak pobrati penjze mjſto wěna. 15 A když ge p~dľožili kněžj Nanee/ a on wſſeľ s některými do ohrady chrámu/ [tedy] zamkli chrám: 16 A gakž wſſeľ Antyoch/ otewřewſſe w ſtropě ſkryté dweře/ házegjce kamenj, gako hromobitjm vkamenowali wůdce/ a na kuſy rozſekawſſe, a hľawy s ſtínawſſe, těm kteřjž w ně byli ge wyházeli. 17 Zewſſeho [buď] chwálen Bůh náš/ kterýž wydaľ bezbožné k zhaubě. 18 Magjce tedy měſýce [4] Kyſlew, pětmecýtmého dne ſľawiti památku očiſſtěnj chrámu/ za potřebné ſme ſaudili oznamiti wám/ abyſſte y wy ſľawili památku gakož ſtãků, tak y ohně/ když Nehemiaš wyſtawěw Chram y oľtář obětowaľ obět. 19 4. O poſwátném ohni ſkrytém a shuſtľém Nebo když do Perſké země wedeni byli otcowé náſſi/ pobožnj kněžj ti kteřjž tehdáž byli/ nabrawſſe ohně z oľtáře tagně/ ſkryli geg w hľubokoſti ſtudnice/ kteráž měľa mjſto ſuché/ w němž geg ſchowali bezpečně/ tak že žádnému nebyľo zná mé to mjſto. 20 Po přeběhnutj pak mnohých let/ když ſe widěľo Bohu/ propuſſtěn gſa Nehemiáš od krále Perſkého/ poſľaľ k tomu ohni wnuky těch kněžj kteřjž geg byli ſkryli/ a ti gakž wyprawowali nám nenalezli ohně, než wodu shuſtľau. 21 Kterýž ſe při oběti od ſľunce zapáliľ. Y kázaľ gim aby nawážjce přineſli a když obětowány byľy oběti/ kázaľ kněžjm Nehemiáš pokropiti tau wodau y dřjwj, y toho což ležeľo na něm: 22 Což když ſe ſtaľo/ a čas přiſſeľ wněmž ſe ſľunce zaſwjtiľo/ bywſſi prwé obľaky zaſtjněno/ zapáliľa ſe hranice weliká, tak že ſe diwili wſſickni. 23 Modlitba kněžj y lidu. Činili pak modlitbu kněžj y wſſickni když ſe dokonaľa obět: Jonata začjnaľ a ginj, gako Nehemiáš řjkali po něm. 24 A byľa modlitba na tento způſob; Pan, Pane Bože, wſſech wěcý ſtwořiteli/ hrozný a ſylný, y ſprawedliwý a miľoſrdný, 25 Kterýž [gſy] ſám král/ y dobrý/ ſám dobrotiwý/ ſám ſprawedliwý a wſſemohaucý y wěčný/ wyſwoboditeli Izraele zewſſeho zľého/ kterýž ſy otce náſſe wywoliľ, a poſwětiľ gich; 26 Přigmiž obět tuto za wſſeckẽ lid ſwůg Izraelſký a oſtřjhey y poſwěť čáſtky ſwé: 27 Shromažď rozptýlenj náſſe/ wyproſť ty kteřjž ſau w ſľužbu podrobeni mezy pohany/ a popatř na ty kteřjž ſau [5] za nic poľoženi a w ohawnoſti/ aby poznali národowé, že gſy ty Bůh náš: 28 Sſužůg trápenjm ty kteřjž nátiſk činj a pyſſně [6] vtrhagj: 29 Wzděľáwey lid ſwůg na mjſtě ſwatém ſwém gakož powěděľ Mogžjš: 30 Kněžj pak zpjwali pjſně: A gakž dokonány ſau oběti, 31 Pľamen ohně ſwatého wzeſſeľ y zničeľ. Tedy to což pozuſtaľo té wody, rozkázaľ Nehemiáš wyliti na kamenj weliké. 32 To když ſe ſtaľo pľamen ſe zapáliľ/ ale od ſwětľa z oľtáře ſe obrážegjcýho zmizeľ. 33 Král perſký prokázaľ wážnoſt k mjſtu ohně toho. A gakž zgewná včiněna geſt ta wěc, a oznámeno byľo králi Perſkému/ že na tom mjſtě kdež byli oheň ſchowali kněžj ti kteřjž zagati byli, woda ſe vkázaľa, kterauž ti genž s Nehemiáſſem byli poſwětili obětj: 34 Tedy ohradiw král to ſwaté mjſto, dokázaľ [toho] že ſchwáliľ tu wěc: 35 Nadto král mnohé a rozličné dary wzaw, ſſtědře gim darowaľ. 36 Nazwaľ pak Nehemiáš to mjſto Neftar/ což ſe wykľádá očiſſtěnj: A nazýwá ſe geſſtě od mnohých Neftar.
Uživatel:Shlomo/Pískoviště
ré z ſľužebnjků geho. 17 Takowau včiniw neſſlechetnoſt welikau a odpľatiw ſe zľým za dobré, 18 Napſaľ o tom Ptolemeus a poſľaľ k Králi aby poſľaľ gemu wogſka na pomoc/ že podmaniti chce tu kraginu gemu a ta měſta. 19 Giné také poſľaľ do Ğazary aby zahľadili Jana/ a k heytmanům rozeſľaľ liſty aby ſe wyprawili k němu/ že chce dáti gim ſtřjbra a zľata y dary. 20 Giné pak poſľaľ aby wzali Geruzalém a horu s Chrámem: 21 Ale geden napřed běže oznámiľ Janowi w Ğazar že zahynuľ otec geho y bratřj geho/ a poſľaľ [Ptolemeus] aby zabili y tebe. 22 O čemž vſľyſſaw, vžaſľ ſe welice/ a zgjmaw ty muže kteřjž přiſſli aby zahubili ho, zbiľ ge: nebo zwěděľ že vſylugj ho zahubiti. 23 Giné pak wěcy o Janowi a wálkách geho, a o vdatných činech geho, gimiž vdatnoſti dokazowaľ, y o wzděľánj zdj kteréž wzděľaľ, y o giných ſkutcých geho/ 24 Ay to ſepſáno geſt w hyſtoryjch o neywyšſſjm kněžſtwj geho/ od toho čaſu gakž zřjzen geſt za neywyšſſjho kněze po otcy ſwém.
Kniha Machabeyſká třetj, wůbec druhá nazwána.
Kapitoľa I. Liſt Židowſký do Egypta pſaný: 19. Oheň w ſtudni ſkrytý.
Kapitoľa II. Schowánj od Geremiáſſe Truhľy, Stánk, y oľtáře. 24. Vwedenj pěti knih Iázonowých w gednu.
1 Napomenutj lidu aby ſe w zagetj neſpauſſtěli B. zákona NAcházý ſe pak w pſánjch o Geremiáſſowi proroku/ že rozkázaľ ohně nabrati těm kteřjž měli zagati býti/ gakž oznámeno geſt/ a gakž těm kteřjž zagati byti měli, Prorok poručiľ, 2 Wydaw gim zákon/ aby nezapomjnali na přikázanj Páně/ a aby nezbľadili myſſlenjm, vhlédagjce modľy zľaté a ſtřjbné, a ozdobu okoľo nich: 3 Y giné podobné wěcy prawě, napomjnaľ aby neodſtupowaľ zákon od ſrdce gegich. 4 Byľo pak w tom pſánj/ gak ſtánek y Truhľu rozkázaľ Prorok z Božjho poručenj za ſebau néſti: a když přiſſeľ na horu [1] nanjž Mogžjš wſtaupiw ſpatřiľ dědictwj Božj: 5 Přiſſed prawjm Geremiáš/ že nalezľ přjbytek w Geſkyni/ a že ſtánek y truhľu a oľtář zápaľu wneſľ tam/ a dwéře zahradiľ. 6 A přiſſedſſe někteřj z těch kteřjž za nim ſſli, aby znamenali ceſtu/ nemohli gj nagjti. 7 A když [to] Geremiáš zwěděľ/ domľauwage gim řekľ; Že o tom mjſtě nebude wědjno/ dokudž Bůh neſhromáždj ſhromážděnj lidu/ a dokudž ſe neſtane miľoſrdenſtwj: 8 Tehdáž že Pán vkáže ty wěcy/ a zgewj ſe ſľáwa Páně y obľak/ tak gako [2] Mogžjſſowi zgewena byľa/ a gakž když Sſaľomaun proſyľ/ aby to mjſto zwľáſſtně poſwěceno byľo [3] zgewena byľa. 9 A gakož mage maudroſt, obětowaľ obět poſwěcenj a dokonánj Chrámu. 10 Gakož y Mogžjš modliľ ſe Pánu a [4] sſtaupiľ oheň s nebe/ a ſpáliľ oběti. Taky Sſaľomaun modliľ ſe/ [5] a sſtaupiw oheň ſpáliľ oběti zápalné: 11 Y řekľ Mogžjš; Proto že nebyľa ſnědena obět za hřjch, ſpálena geſt. 12 Podobně y Sſaľomaun oſm dnj ſľawiľ. 13 Připomjnány pak byľy, gakož w týchž pſánjch, tak y w pamětech Nehemiáſſowých ty též wěcy: y gak wzdělaw bibliotéku/ ſhromáždiľ ſpiſy/ o králjch a Prorocých, a o Dawidowi/ y liſty o dařjch králowſkých: 14 Podobně pak y Jůdas ty wěcy kteréž ſe přihodiľy ſkrze wyzdwiženau wálku proti nám, ſhromáždiľ wſſecky a gſau v nás: 15 Kterýchžto potřebugeteli/ tedy ty kdožby ge k wám doneſli odeſſlete. 16 Protož ſme magjce držeti pa- mátku očiſſťowánj, napſali wám: Dobře tedy včinjte/ budeteli ſľawiti ty též dny. 17 Nebo Bůh kterýž zachowaľ wſſecken lid ſwůg/ ten týž nawracuge dědictwj wſſechněm y králowſtwj y kněžſtwj y ſwatyni, 18 Gakož zaſljbiľ w zákoně: pročež w tom Bohu naděgi máme/ že ſe brzo nad námi ſmiľuge, a ſhromáždj z země kteráž geſt pod nebem/ na ſwaté mjſto. 19 Wyſwobodiľ nás zagiſté z welikých bjd/ a mjſto wyčiſtiľ. 20 Spiſowatel knihy této zaſljbenj činj, O vwedenj w kratičký Spis wěcý ſſiroce rozproſtřených. Ty pak wěcy kteréž ſe dáľy od Jůdy Machabeyſkého a bratřj geho/ též y o wyčiſſtěnj Chrámu welikého/ a oľtáře poſwěcenj: 21 Ano y wálky proti Antyochowi Epifanowi, a ſynu geho Ewpatorowi: 22 Tolikéž y s nebe ſtaľé zázraky při těch kteřjž ſe pro Židowſtwo ſtatečně měli/ tak že wſſecku kraginu w maľém počtu bywſſe zhubili/ a cyzýho národu množſtwj zahnali: 23 A ſľowautný na wſſem okrſſlku ſwěta chrám že znowu wyſtawěli/ y měſto wyſwobodili/ práwa také (kteráž [6]zruſſena býti měľa) naprawili/ tehdáž když Pán ſewſſj dobrotiwoſtj gim miľoſtiw byľ. 24 Ty wěcy od Iázona Cyrenenſkého pěti knihami wyſwětlené/ přičinjme ſe w gedné knjžce zawřjti. 25 A čjm byľ k tomu wzbuzen oznamuge: Nebo ſpatřugjce zmatnj počtů, a pro množſtwj wěcý neſnadnoſt, kteréž okauſſegj ti kteřjž chtěgj pochopiti wyprawowánj té hyſtorye, 26 Snažowali ſme ſe těm kteřjž chtěgj čjſti, poſľaužiti k zachutnánj/ pilněgſſjm pak k ſnadněgſſjmu w paměti obſaženj/ a wſſechněm kteřjžby gj doſtali, k vžitku. 27 Y gak těžké práce přitom opowážiti ſe muſyľ, vkazuge. Nám zagiſté kteřjž ſme prácy těžkau měli w ſpiſowánj této krátké ſummy, nebyľo ſnadné djľo/ ale vſylj a bděnj plné. 28 Gakož tomu kterýž ſtrogj hody/ a hledá wſſech vžitku, neſnadno býwá. A wſſak abychom mnohým wděk včinili/ rádi ſme y těžkau prácy podnikli: 29 Subtylného pak wypiſowánj o gednékaždé z těch wěcý té knihy ſpiſowateli ſme zanechali/ a toliko w této krátké ſummě ſſlepěgemi geho gjti ſme ſe ſnažowali. 30 Nebo gakož nowého domu ſtawitel o wſſecko ſtawenj pečowati má/ a wſſak ten kterýžby chtěľ reyſowati a malowati, přjhodných wěcý k ozdobě wyhledáwati muſý, tak ſaudjm y o nás. 31 Spiſowateli zagiſté hyſtorye přináležj zacházeti/ a zápolj činiti řečj/ a bedliwě na [wſſech] wěcý čáſtky ſe zanáſſeti. 32 Ale tomu kdož wýtáh činj, dopuſtiti ſe má ſummy řeči ſſetřiti/ a ſubtylnoſti w wěcy zanechati. 33 Odtud tedy začneme řeč/ mjſto předmľuwy toto přidawſſe. Nebo bľázniwá wěc byľaby před hyſtoryj ſſiroce mľuwiti/ hyſtoryi pak vkrátiti.
Ka. III. Wyzrazenj peněz w Chrámě. (???). poſľaný proně Heliodor, 24. raněn od B. 33 y vzdrawen.
1 O pokuſſenj na židy přiſſľém/ z Přjčiny zrazenj peněz Chrámowých. KDyž w Swatém měſtě bydleno byľo wſſeligak pokogně/ a zákonowé wýborně oſtřjháni byli/ pro Onyáſſe neywyšſſjho kněze pobožnoſt/ a že zľého nenáwiděľ: 2 Staľo ſe, že y králowé w poctiwoſti měli to mjſto/ ano y Chrám wýbornými dary ozdobowali: 3 Tak že y Selewkus Azyãſký král dodáwaľ z wľaſtnjch důchodů/ wſſeligakých nákľadů k ſľužbám při obětech přináležegjcých. 4 Sſimon pak něgaký z pokolenj Benyaminowa, zpráwce Chrámu vſtanowený/ neſnadniľ ſe s neywyšſſjm knězem o neſſlechetnoſt w měſtě [ſtaľau]: 5 A nemoha přemocy Onyáſſe/ přiſſeľ k Apollonyowi Traſeowu ſynu/ to° čaſu w Celeſyrij a Fenycij heytmanu, 6 A oznámiľ gemu o ſummě peněz nezčjſlné [1] gichž byľa plná pokľadnice w Geruzálémě/ tak že pľatů [wybraných] byľo neſčiſlné množſtwj/ kteřjž nep~náleželi k nákľadům na oběti/ a žeby to mohľo býti/ aby ſe w moc králowſkau doſtaľy. 7 Shledaw ſe pak Apollonyus s králẽ/ oznámiľ mu o penězých, o nichž gemu byľo powědjno. On pak wywoliw Heliodora vřednjka nad zbožjm, poſľaľ ho/ poručiw gemu, aby zbožj napřed řečené odneſľ. 8 Tedy Heliodorus hned ſe wyprawiľ na ceſtu/ pod způſobem tjm, gakoby chtěľ Celeſyrye a Fenycye měſta progeti/ ale chtěľ králowſké vľoženj ſkutečně wykonati. 9 Když pak přigeľ do Geruzaléma/ a od neywyšſſj° kněze měſta toho přjwětiwě přigat byľ/ předľožiľ [gemu] otom oznámeném pokľadu/ a z gakéby ſe přjčiny poſtawiľ, oznámiľ: Wyptáwaľ ſe pak/ byľoliby to tak w prawdě. 10 Ale neywyšſſj kněz zpráwu daľ žeby ti ſkľadowé byli wdow a ſyrotků: 11 Někteřj pak [2] Hyrkanowi, ſyna Tobiáſſowa muže welmi wzneſſené°/ a ne gakž bezbožný Sſimon zľau zpráwu daľ: wſſeho pak ſtřjbra že geſt čtyři ſta hřiwen/ a zľata dwě ſtě. 12 Gak ſe w tom pokuſſenj židé chowali. A že nikoli to byti nemůže, aby křiwda činěna býti měľa těm kteřjž ſwěřili wěcy ſwé ſwattoſti toho mjſta/ kteréž geſt w poctiwoſti v wſſeho ſwěta/ též wzácnoſti a bezpečnoſti Chrámu. 13 Ale Heliodor pro králowſké poručenj kteréž měľ/ prawiľ že to naproſto muſý do komory králowſké pobráno býti. 14 A vľožiw den, wſſeľ [do Chrámu]/ aby o nich nětco mjſtného nařjdiľ: Pročež byľo nemaľé po wſſem měſtě zkormaucenj. 15 Tedy kněžj před oľtářem w kněžſkém rauſſe padſſe/ woľali do nebe k tomu kterýž o tom pokľadu zákon wydaľ/ aby těm kteřjž ty wěcy ſľožili/ w ceľoſti zachowány byľy. 16 Každý pak kdož widěľ neywyšſſjho kněze obljčeg raněn byľ w myſli. Nebo pohleděnj, y proměna barwy vkazowaľa duſſe geho skormaucenj. 17 Obkljčẽ byľ zagiſté muž ten báznj a hrůzau těľa/ z kterýchžto wěcý patrná byľa patřjcým [na něg] boleſt ſrdce geho. 18 Ginj pak z domů haufem sbjhali ſe k obecným modlitbám: proto že měľo w potupu přigjti to mjſto. 19 Žen také přepáſaných po prſech žjněmi, po ceſtách plno byľo. Z zawřených pak panen některé sbjhaľy ſe k branám, giné ke zdem, a některé z oken wyhljdaľy: 20 Wſſecky pak, zp~awſſe ruce k nebi modliľy ſe. 21 A zagiſté žaľoſtiwé byľo [hleděti] na to množſtwj lidu tak weſměs padnutj/ a neywyšſſjho kněze w skormaucenj poſtaweného očekáwánj. 22 A tak wzýwali wſſemohaucýho Pána, aby těch wěcý ſwěřených, těm kteřjž ge ſwěřili, w ceľoſti oſtřjhaľ we wſſj bezpečnoſti. 23 Heliodor v pokľadnice chrámowé těžce raněn. Ale když Heliodor to což vľoženo byľo činiľ, a giž tam s drabanty při pokľadnicy ſtáľ/ 24 [Tedy] wſſech duchů a wſſeligaké mocy knjže, zázrak weliký včiniľ/ tak že wſſickni y ti kteřjž s nimi [tam] w gjti ſměli/ diwjce ſe Božj mocy/ k zemdlenj a k ſtrachu přiwedeni byli. 25 Nebo ſe gim vkázaľ gakýſy [3] kůň/ hrozného magjcý gezdce/ a welmi pěkným ladrowánjm ozdobený/ kterýž vprkem běže, obořiľ ſe na Heliodora přednjmi kopyty: ten pak kterýž na něm ſeděľ/ zdáľo ſe že zľatý kyrys [na ſobě] měľ. 26 Ginj pak dwa vkázali ſe před njm mľádency vdatnj a welmi ſľawnj, pěkně rauchem ozdobenj: kteřjž ſtogjce po obogj ſtraně/ mrſkali ho bez přeſtánj, mnohými bigjce ho ranami. 27 A když pogednau padľ na zem a welikau obkljčen byľ tmau/ pochytiwſſe a na noſydľa wľožiwſſe 28 Toho kterýž před tjm s welikým vtokem a ſewſſemi drabanty, k napřed řečené pokľadnicy přiſſeľ/ neſli ho an nemá žádné pomocy od zbroge, 29 A teprw zgewně Božj moc poznáwá. A tak Božj mocý němý gſa [včiněn]/ a wſſj naděge y zdrawj zbawen, ležeľ. 30 Ale tito dobrořečili Pánu/ kterýž oſľawiľ mjſto ſwé a Chrám ten máľo před tjm ſtrachu a předěſſenj plný/ když ſe vkázaľ wſſemohaucý Pán/ radoſtj a weſeljm naplněn byľ. 31 Někteřj pak z Heliodorowých přáteľ, hned proſyli Onyáſſe/ aby wzýwaľ Neywyšſſjho, aby žiwot darowaľ tomu, kterýž naproſto na ſmrtedlné poſteli ležeľ. 32 K modlitbě Onyáſſowě zaſe vzdrawẽ. Prohlédage pak neywyšſſj kněz/ aby ſe nedomnjwaľ král/ že by něgaký neſſlechetný ſkutek při Heliodorowi od Židů wykonán byľ/ obětowaľ obět za zdrawj toho muže. 33 A když neywyšſſj kněz konaľ obět/ vkázali ſe opět Heliodorowi ti mľádency/ w táž raucha odjni gſauce a ſtogjce řekli; Welice děkůg Onyáſſowi knězy neywyšſſjmu: nebo p~ něho darowaľ tobě žiwot Pán. 34 Snapomenutjm potřebným, zpátkẽ ſe nawrátiľ. Ty pak s nebe gſa treſtán/ ohľaſſůg wſſechněm welikau Božj moc: to powěděwſſe zmizeli. 35 Heliodor pak obětowaľ obět Pánu/ a ſliby weliké včiniw to° kterýž mu žiwot nawrátiľ/ a s Onyáſſem ſe rozžehnaw, nawrátiľ ſe s wogſkem k králi. 36 Swědčiľ pak wſſechněm o ſkutcých welikého Boha, kteréž v widěnj ſpatřiľ. 37 A když ſe otázaľ král Heliodora kdoby způſobný byľ/ aby geſſtě gednau byľ poſľán do Geruzaléma, řekľ; 38 Geſtli že máš gakého nepřjtele/ a neb kterýžby o twé wěcy vkľádaľ/ poſſli ho tam, a doſtaneš ho zaſe zbičowaného/ geſtliže wſſak zdráw gſa wýgde: proto že w prawdě na tom mjſtě g~t gakáſy [4] Božj moc. 39 Nebo ten kterýž byt na nebeſých má/ ochráncým a pomo- cnjkem geſt toho mjſta/ kterýž přicházegjcý [tam] k neſſlechetnoſtem, tepe a k zhaubě přiwodj. 40 Takowýmť způſobem ty wěcy při Heliodorowi a zachowánj pokľadnice dáľy ſe.
Ka. IIII. Newole mezy Sſimonem a Onyáſſem. 7. Neywyšſſj kněžſtwj Iazonowo 23. Menelaowo 29. a Lizymachowo.
1 Zrádnj vkľadowé Sſimonowi, proti knězy Onyáſſowi. SSimon pak napřed řečený, peněz y wľaſti zrádce včiněn gſa/ pomľauwaľ Onyáſſe/ gakoby on y Heliodora ponukľ/ y těch zľých wěcý půwodem byľ. 2 Nadto y dobrodjnce měſta/ a ochránce národu ſwého/ a horliwého miľownjka zákonů/ vkľadnjkem wěcý králowſkých ſměľ nazwati. 3 Ale když ſe nepřáteľſtwj tak welice rozmohľo/ že ſkrze gednoho z těch kteřjž od Sſimona chwáleni byli, wraždy ſe dáľy/ 4 Onyáš ſe k králi vtekľ, etc. Wida Onyáš weliké zgitřenj/ a že ſe Apollonyus Celeſyrye a Fenycye heytman wztěká/ poſyluge zľoſti Sſimonowy/ wyprawiľ ſe k králi: 5 Ne žeby chtěľ na měſſťany žaľowati/ ale vžitek obecný y obzwľáſſtnj wſſeho množſtwj opatruge. 6 Nebo widěľ, že bez králowſkého opatřenj nemožné geſt obdržeti pokoge při těch wěcech/ a že Sſimon nepřeſtane ſwého bľáznowſtwj. 7 Iázon ſe Kněžſtwj dotřeľ/ a nic dobrého s nim neſwedľ: Když pak vmřeľ Selewkus/ a vgaľ králowſtwj Antyochus, kterýž měľ p~gmj Epifanes/ [tedy] Iázon bratr Onyáſſú, ſtáľ o neywyšſſj kněžſtwj, 8 Přiſljbiw králi, doſtaľliby ho, ſtřjbra tři ſta ſſedeſáte hřiwen/ a z giného gakéhoſy důchodu hřiwẽ oſmdeſáte: 9 Ktomu také ſlibowaľ y giných ſto a padeſáte zapſati/ geſtližeby dopuſſtěno byľo, aby ſobě podlé mocy ſwé ſſkoľu a ſſraňky pro mľádež vſtawěľ/ a aby měſſťané Geruzalemſſtj pſali ſe Antyochenſkými. 10 Když pak dowoliľ král/ a on přednoſt obdržeľ/ hned k Řeckému způſobu národ ſwůg wedľ, 11 A miľoſtiwými králowſkými nadánjmi danými od Jana otce Eupolemowa/ kterýž poſeľſtwj včiniľ o přáteľſtwj a towaryšſtwj k Řjmanům, pohrdľ/ a zákoñj nařjzenj zruſſiľ/ a odporná zákonu vſtanowenj wnowě wydaľ. 12 Nebo ſám od ſebe pod zámkem ſſkoľu wyſtawěľ/ a neybyſtřegſſj mľádež přiwábiw, kľoboučky gim darowaľ. 13 A tak byľa přjčina [dána] k gakémuſy pohanſtwj a k průchodu cyzýho obyčege/ ſkrze welikau neſſlechetnoſt to° bezbožnjka, a ne neywyšſſjho kněze Iázona. 14 Pročež kněžj wjce k ſľužbám oľtářnjm chuti neměli/ ale y Chrámem pohrdagjce/ a obětj zanedbáwagjce, poſpjchali aby w turnagi kdež ſe k házenj kulj pobjzýwali, neſſlechetného diwadľa včaſtni byli. 15 A tak otců čeſt za nic ſobě pokľádali: Pohanſkau pak ſľáwu za neyznamenitěgſſj ſaudili. 16 Pročež také přiſſeľ na ně těžký ſwjzel: nebo ty gegichž obyčegů s chutj náſledowali/ a gimž ſe wſſeligak připodobniti chtěli, nepřáteľy a trapiče měli. 17 Bezbožnoſt zagiſté prowoditi proti Božſkým zákonům, nenj wěc maľá/ ale y to dalſſj čas zgewj. 18 Když pak držána byľa ta kteráž w pěti letech býwaľa hra w Týru, kdežto y král přjtomẽ byľ/ 19 Iázon ten neſſlechetnjk wyſľaľ z Geruzaléma, gakožto Antyochenſké/ ty kteřjžby ſe djwali, a kteřjžby tři ſta drachem ſtřjbra k oběti Herkuleſowi doneſli: za něž wſſak žádali ti kteřjž p~neſli, aby vžjwány k oběti nebyľy. 20 Protož přjčinau těch kteřjž přineſli, na přjprawy bárek obráceny ſau. 21 Když pak poſľán byľ do Egypta Apollonyus ſyn Meneſteú na korunowánj Filometora krále/ porozuměw Antyoch že Filometor ſtranj od něho/ pečowaľ o to aby ſe opatřiľ proti němu: protož přigew do Joppen, wyprawiľ ſe do Geruzaléma/ 22 Kdež ſľawně od Iázona a od měſta byw přigat, s ffakulemi a prokřikowánjm geſt vweden: takž potom do Fenecye s wogſkẽ přitáhľ. 23 Swržen z něho, proto že ſe lepſſj na ně kupec naſſeľ Menelaus. Po třech pak letech poſľaľ Iázon napřed gmenowaného Menelaa, bratra Sſimonowa kterýžby doneſľ penjze králi/ a o wěcy potřebné napomenutj včiniľ. 24 On pak wzácný gſa v krále, že geg přjčinau mocy geho welebiľ ſám ſobě zgednaľ neywyšſſj kněžſtwj, nadſadiw nad Iázona tři ſta centnéřů ſtřjbra. 25 Protož wzaw králowſké mandáty, přigeľ/ wſſak ničeho to° cožby náležeľo na neywyšſſj kněžſtwj při ſobě neprokazowaľ/ ale wztekľoſt vkrutného tyrana a ſſelmy ljté powahy [na ſobě] pronáſſeľ: 26 A takž Iázon kterýž wľaſtnjho bratra ľſtiwě zſadiľ, ſám gſa ľſtiwě od giného zſazen, a poběhlec, do Ammonytſké kraginy wyhnán geſt. 27 Ale Menelaus ačkoli přednoſt vgaľ/ wſſak připowěděných králi peněz newyřjdiľ, ač ho Soſtratos heytman hradu vpomjnaľ. 28 Nebo ge° powinnoſt byľa wybjrati pľaty: Pročež oba od krále obeſľáni ſau. 29 Lizymach kněžſtwj obdržeľ. Ale Menelaus zanechaľ w neywyšſſjm kněžſtwj na mjſtě ſwém Lizymacha ſwého bratra: Soſtratos pak Krateta toho kterýž vſtanowen byľ nad Cypry. 30 Když ſe pak ty wěcy dáľy, přihodiľo ſe že ſe Tarſenſſtj a Malotſſtj zbauřili, proto že Antyochydě newěſtce králowſké darem dáni byli/ 31 Protož ſpěſſně král geľ pokogiti těch wěcý/ zanechaw na mjſtě ſwém Andronyka, [gednoho] z těch w důſtognoſti poſtawených. 32 Swatokrádež Menelaa y wražedlné ſrdce geho. Tedy Menelaus wida že doſtaľ přjhodného čaſu, zľatá nádobj některá z Chrámu vkradna, daľ poctu Andronykowi/ a giná rozprodaľ do Týru a okolnjch měſt. 33 Očemž giſtotně zwěděw Onyáš, a odebraw ſe do Dafny w ſtranu Antyochye ležjcý na mjſto vtočiſſtné, treſtaľ ho: 34 Ale Menelaus pogaw ſaukromj Andronyka, napomjnaľ [ho] aby zabiľ Onyaſſe: kterýž namľuwen gſa keľſti, y rukau dánjm s přjſahau ſljbiw, přigeľ k Onyáſſowi/ a podaw prawice [gemu] (ačkoli w podezřenj byľ) namľuwiľ ho, aby z mjſta vtočiſſtneho wyſſeľ: kterýžto neoſtýchage ſe ſprawedlnoſti, y hned geg zabiľ 35 Pro kteraužto přjčinu netoliko Židé/ ale mnozý y z giných národů hněwali ſe/ a muže toho neſprawedliwý ten mord těžce neſli. 36 Když ſe pak král nawrátiľ z kragin Cylických/ taužili gemu Židé kteřjž w měſtě byli, ſpoľu s Řeky, kteřjž w nenáwiſti měli tu neſſlechetnoſt, že bez přjčiny Onyáš byľ zabit. 37 Tedy Antyoch ſrdečně zkormaucen gſa, a obrátiw ſe k ljtoſti, ſlzeľ/ pro tu mrtwého toho ſtředmoſt, a welikau mjrnoſt: 38 A rozpáliw ſe hněwem, hned z Andronyka ſſarľatowý oděw ſtrhna/ a raucho roztrhna/ rozkázaľ geg wůkoľ wéſti po wſſem měſtě, až na to mjſto kdež nad Onyáſſem bezbožnoſt prowedľ/ a tu toho wraha vtratiti daľ: Nebo Pán hodné naň treſtánj wzľožiti ráčiľ 39 Ale když ſe znamenité ſwatokrádeže w měſtě od Lizymacha s wědomjm Menelaa dáľy/ a wyſſľa wen ta powěſt, ſebraľa ſe obec proti Lizymachowi: nebo zľatých nádob mnoho byľo rozneſeno. 40 Kněz neywyšſſj Lizymachus tak zprawowaľ až geſt zabit. Když ſe pak zdwihli ti záſtupowé, a hněwem naplněni byli/ Lizymach zobľáčew w zbrog do třj tiſýc mužů, mage heytmana něgakého Awarnu, ſeſſľého wěkem, anobrž neméně y rozumem. 41 Tedy widauce to předſewzetj Lizymachowo, někteřj schápagjce kamenj, někteřj kyge tľuſté ginj pak ten kterýž tu ležeľ popeľ do hrſti berauce, házeli na ty kteřjž byli při Lizymachowi. 42 Za kteraužto přjčinau mnohé zranili/ a toho ſwatokrádce v pokľadnice zabili. 43 O ty pak wěcy oſazen geſt ſaud proti Menelaowi. 44 Bratr geho Menelaus z těžkoſti ſwé ſkrze dary ſobě pomohľ/ y neywyšſſjho kněžſt~ zaſe doſáhľ. A když přigeľ král to Týru, wedli proti němu žaľobu třj mužj kteřjž z rady wyſľáni byli: 45 Ale Menelaus giž vwiněn gſa, ſljbiľ dáti peněz hognoſt Ptolemeowi ſynu Dorymenowu, aby ſe přimľuwiľ k králi. 46 Protož pogaw Ptolemeus krále na něgaký palác aby ſe prochľadiľ, odrazyľ ho [od předſewzetj]: 47 Kterýžto Menelaa wſſj neſſlechetnoſti půwodu, p~puſtiľ z těch nářků: ty pak vbohé kteřjž by y před Scýty wedli při, byliby za newinné propuſſtěni/ na ſmrt odſaudiľ. 48 Takž o měſto a o lid y Chrámowé nádobj ſe zaſazugjce/ rychle neſprawedliwau pokutu podnikli, 49 Pro kterauž přjčinu y Týrſſtj wnenáwiſti tu neſſlechetnoſt magjce, ku pohřbu gegich hognoſt potřeb dodali. 50 Menelaus pak přjčinau ľakomſtwj té wrchnoſti, zuſtaľ w přednoſti, zrůſt bera w zľoſti/ a weliký gſa měſſťanů zrádce.
Kapitoľa V. Zázrakowé na nebi. 5. Mordowé Iázonowi 11. Antyochowi 24. Apollonyowi. 27. V gitj Jůdowo na pauſſť.
1 Zázrakowé ſe vkazowali/ a Budaucý zľé wěcy oſwědčowali. OKoľo pak toho čaſu druhé taženj Antyoch do Egypta wyprawiľ:
2 Y přihodiľo ſe, že po wſſem měſtě téměř za dnů čtyřidceti, vkazowali ſe w powětřj harcugjcý gezdcy, zľatý oděw magjcý/ s dřewcy gako wogſka w zbrog oblečenj, a s meči dobytými:
3 Též hauffowé gezdců sſſikowa-
nj, a potýkánj ſe, y vtoků s obogj ſtrany činěnj/ a pawézami zmjtánj/ a ſſjpů množſtwj/ a ſtřeľami ſtřjlenj/ a zľatých ozdob třpytěnj/ y wſſeligacý pancýřowé.
4 Protož wſſickni žádoſtiwi byli, aby ſe ten zázrak k dobrému ſtaľ.
5 Totiž ty, kteréž ſe tu dáľy:
1. Od Iázona. Ale když přiſſľa nowina ľžiwá/ žeby Antyoch dokonaľ žiwot/ wzaw Iázon neméně tiſýce mužů, hned na měſto vtok včiniľ: kteřjžto když ſe na zeď ſhľukli, anobrž giž wzato byľo měſto, Menelaus na hrad vtekľ.
6 Iázon pak nad wľaſtnjmi měſſťany ſwými neljtoſtiwě páchaľ mordy/ nemyſle, že proti přjbuzným ſſtěſtj, geſt weliké neſſtěſtj/ a za to mage, že nepřáteľ a ne ſpoľu kraganů ſwých, bořj znamenj wjtězná:
7 A wſſak přednoſti neobdržeľ/ ale na konec vkľadů hanby doſſed, gako poběhlec zaſe [1] do kraginy Ammonytſké gjti muſyľ.
8 Takž konce neſſlechetného obcowánj doſſeľ, že sſaužen gſa od Aréty Arabſkého krále, vtjkage z měſta do měſta, odewſſech honěn byľ: [nadto] nenáwiſt mage, gakožto od zákona wywrácenec/ a ohawný gſa wľaſti a měſſťanů kat do Egypta geſt wyhnán:
9 A kterýž z wľaſti mnohé wypowjdaľ, ſám wypowědjn gſa zahynuľ/ když ſe k Lacedemonſkým doſtaľ, aby pro přjbuznoſt byľ ochráněn:
10 A ten kterýž množſtwj nepochowaných wymetaľ, nenj opľakán/ aniž geſt pohřbu gakkoli chaterného, nádto hrobu otců včaſten.
11 2. Od Antyocha. O těch wěcech když ſe ſtaľy, král přezwěděw/ domnjwaľ ſe, že chce odſtaupiti od něho Jůdſtwo, protož wytáhna z Egypta, a rozljtiw ſe w myſli, wzaľ měſto ſſturmem:
12 A rozkázaľ wogákům neljtoſtiwě kohobykoli napadli rozſekati: ty pak kteřjžby na domy wlezli, zmordowati.
13 Protož dáľo ſe mľadých y ſtarých hubenj/ mužů také y žen a dětj wyhľazenj/ panen y nemľuwňat mordowánj:
14 Tak že oſmdeſáte tiſýců w těch wſſech třech dnech popléněno/ čtyřidceti pak [2] zagato/ a neméně gich rozprodáno, než zmordowáno.
15 [3] A nepřeſtaw na tom ſměľ do Chrámu na wſſj zemi neywyšſſjho wgjti, wůdce mage Menelaa, kterýž y zákona y wľaſti zrádcem byľ.
16 Nadto neſſlechetnýma rukama ſwatá nádobj bera/ a těch kteráž od giných králů nadána byľa, k zwelebenj a ſľáwě y ku poctiwoſti to° mjſta nečiſtýma rukama ſe dotýkage,
17 Pozdwihowaľ ſe w myſli Antyoch/ neohlédage ſe na to, že p~ hřjchy obywateľů měſta rozhněwaľ ſe na kratičko Pán: protož dáno g~t to mjſto w pohrdnutj.
18 Geſſto kdyby ſe nebyľo těmto přihodiľo vběhnauti w mnohé hřjchy, rowně gako [4] Heliodor poſľán gſa od Selewka krále aby zľaupiľ pokľadnicy, y tento přigew, w okamženj ſtreſtán gſa, byľby odehnán od ſwého wſſetečného předſewzetj:
19 Poněwadž ne pro mjſto ten národ, ale pro národ to mjſto Pán wywoliľ.
20 Protož y to mjſto včaſtno gſuc na ten národ přiſſľých bjd/ potom dobrodinjm obcowaľo, a opuſſtěno gſuc w hněwě Wſſemohaucýho/ zaſe w ſmjřenj neydůſtogněgſſj° Pána, ſewſſj ſľáwau k náprawě přiwedeno geſt.
21 Pýcha béře předſebe mnoho nepodobných wěcý[5] Tedy Antyoch tiſýc a oſm ſet hřiwen wyzdwihna z Chrámu, rychle do Antyochye ſe odebraľ/ domnjwage ſe z pychu, že po zemi popľyne a po moři wykračowati bude pro nadutoſt ſrdce.
22 Pozuſtawiľ pak y vřednjky aby trápili národ ten: w Geruzalémě Filipa přirozeného Fryġa/ obyčege pak vkrutněgſſj magjcýho nežli ten kterýž geg vſtanowiľ.
23 W Garyzyn pak Andronyka, k tomu y Menelaa/ kterýž neywjce ſe mimo giné proti měſſťanům zpjnaľ.
24 Proto že neljboſt měľ k měſſťanům Jůdſkým. Poſľaľ také nemiľé knjže Apollonya s wogſkem/ totiž ſe dwamecýtma tiſýcy, poručiw w doſpěľém wěku wſſecky zmordowati/ ženy pak a mľadſſj rozprodati.
25 Kterýžto přitáhna k Geruzalému/ a za pokogného ſe ſtawěge, poſhowěľ až do ſwaté° dne ſobotnjho: w němž to wida an Židé ſwátek magj, rozkázaľ ſe oblécy ſwým do zbroge:
26 A wſſecky kteřjž wyſſli djwati ſe probodľ/ a do měſta ſe zbrogj w padna, weliké množſtwj zhubiľ.
27 Jůd: Machabeus vtekľ před dalſſjmi obtjžnoſtmi. Jůdas pak Machabeus ſám deſátý vſtaupiw, na horách gako zwěř bydliľ, s těmi kteréž s ſebau měľ: kteřjžto pokrmem z tráwy ſe žiwjce, [otom] trwali/ aby poſſkwrny včaſtni nebyli.
Ka. VI. Nucenj Židů k odſtaupenj od Zákona 4. Chrámu zprzněnj, 10. Dwau žen ſe zdi ſtrčenj. (???). Čtenáře napomenutj. 18. Eleazara vſmrcenj.
1 Židé při Náboženſtwj ſwẽ bez miľoſti vtiſkowáni/ PO nemnohém pak čaſu/ wyſľaľ král ſtarce Atenſkeho, kterýžby nutiľ Židy aby [1] odſtaupili od zákonů otcowſkých/ a aby ſe Božjmi zákony nezprawowali: 2 Kterýžby poſſkwrniľ y to° w Geruzalémě Chrámu/ a nazwaľ geg Iupiterowým z Olimpu tomu pak w Garyzym, (podlé toho gacýž toho mjſta obywatlé byli), daľ gméno, Iupitera hoſtinſkého. 3 Odpornéť pak a těžké byľo Židům nařjzenj té neſſlechetnoſti. 4 Nebo Chrám proſtopaſſnoſtj a hodowánjm od těch Pohanů naplněn byľ/ kteřjž neřádně žiwi byli s newěſtkami, a w ſwatých ohradách s ženami obcowali/ nadto geſſtě což neſľuſſeľo do něho wnáſſeli. 5 Anobrž y oľtář plný byľ wěcý nenáležitých, a zákonem zamezených. 6 Nebyľo pak lze ani ſoboty ſwětiti, ani otcowſkých ſľawnoſtj oſtřjhati, ani ſe naproſto komu, žeby Židem byľ přiznati: 7 A ku Pohãſkým obyčegům přinucowáni.[2] Ale wedeni byli bezděk každý měſýc na den pamatný narozenj krále k gedenj drobů. Když pak ſľawen býwaľ ſwátek Dyonyzyů/ nuceni býwali aby růſſťky břečtánowé neſauce, nádherně chodili na proceſý Dyonyzyowi. 8 Wnuknutjm pak Ptolemeowým/ wyſſľa wýpowěd do okolnjch měſt Řeckých, aby ſe to nařjzenj proti Židům držeľo/ a drobů obětowánj dáľo. 9 Kteřjžby pak nechtěli přiſtaupiti k vſtanowenjm Řeckým/ aby mordowáni byli: a tutě ſe ſpatřowaľa přjtomná bjda. 10 Dwě židowky ſe zdi s ſtrčeny/ Nebo dwě ženy gaty ſau, kteréž obřezaľy ſwé ſyny: Pročež k gegich prſům zawěſywſſe ta nemľuwňátka, a naodiwu ge wůkoľ po měſtě wodiwſſe, ſe zdi ſtrčili. 11 Ginj zrazowáni a páleni, etc. Ginj pak kteřjž ſe do neybližſſjch geſkynj ſeſſli, aby tagně ſedmý den ſwětili, prozrazeni gſauce Filipowi, vpáleni ſau/ nebo pro ſľáwu toho důſtogného dne neſměli ſe brániti. 12 Protož napomjnám těch kteřjžby čtli tuto knihu, aby přjčinau těch těžkoſtj chauľoſtiwj nebyli/ ale rozwažowali to [3] že ty pokuty ne k zahynutj, ale pro pocwičenj národu naſſeho [wzľoženy] byľy. 13 Nepobožnj zagiſté, že nedľauhý čas necháwáni býwagj/ ale hned vpadagj w pokuty/ geſt to znamenjm welikeho dobrodinj [4]: 14 Nebo ne tak gako na giné národy čeká dľauho ſhowjwagjcý Pán, ažby doplnili hřjchy aby ge treſtaľ: netak o nás vſaudiľ, aby teprw když by na wrch wzeſſli hřjchowé náſſi, potom nad námi mſtiľ. 15 Protož nikoli miľoſrdenſtwj od nás neodgjmá, ale cwiče, w těžkoſtech neopauſſtj lidu ſwého: 16 K napomenutj to od nás [doſti] powědjno buď/ 17 Giž po maličkém wychýlenj, nawrátjme ſe k řeči. 18 Nucenj k ſwiňſkého maſa vžjwati proti B. zápowědi: Eleazar něgaký z přednjch Zákonnjků muž giž ſeſſľého wěku, a na pohleděnj obljčege welmi pěkného, nucen byľ aby otewra vſta [5] gedľ ſwiňſké masſo: 19 Ale on s ſľáwau ſmrt raděgi než s nenáwiſtj žiwot wywoliw, dobrowolně na poprawu napřed ſſeľ: 20 Vkázaw gakýmby měli způſobem přiſtupowati [k tomu] ti kteřjžby ſe [raděgi] vmřjti neliknowali, nežby pro miľowánj žiwota, wěcý nenáležitých okauſſeli. 21 A ač ti kteřjž nad tjm nenáležitým gedenjm drobů nařjzeni byli, pro tu ſtarodáwnj s tjm mužem známoſt, pogawſſe geg ſaukromj, napomjnali ho/ aby přineſa masſo gehožby naležeľo gemu vžjwati, a kteréž by ſám připrawiľ, tak ſe ſtawěľ/ gakoby to podlé králowſkého poručenj z té oběti masſo gedľ: 22 Aby to včině zproſſtěn byľ ſmrti a pro ſtarodáwnj s nimi přáteľſtwj, vžiľ přjwětiwoſti: 23 Statečné Odpjránj tomu Eleazarowo: a radče ſobě ſmrti obljbenj. Wſſak on w ſaud bedliwý to wzaw, gakž ſľuſſeľo na ten wěk, ana důſtognoſt ſtaroſti té, a na znamenité a počeſtné ſſediny/ a na wýborné od dětinſtwj zwedenj, anobrž wjce na ſwatý a od Boha wydaný Zakon: zatim odpowěděľ řka; Nechť mne rychle poſſlj do hrobu: 24 Neboť na tento náš wěk neſľuſſj ſe, že Eleazar gſa w dewadeſáti letech, přiſtaupiľ k cyzým řádům, 25 Y oni přjčinau mého pokrytſtwj, a pro ſſpatný a čaſný žiwot, w bľud vwedeni nebyli: gá pak ohawnoſt a poſſkwrnu na [ſwau] ſtaroſt bych vwedľ. 26 Lépe w ruce Lidſké než w põſtu B. vpadnauti. Nebo bychť pak přjtomně wychwácen byľ z lidſkého treſtánj [6] wſſak bych Wſſemohaucýho rukau, ani žiw ani mrtew gſa neznikľ. 27 Protož zmužile nynj dokonage žiwot/ gakož že gſem té ſtaroſti hoden, patrně vkáži/ 28 Tak y mľadẽ- cům přjkľad dobrý pozuſtawjm/ aby ochotně a hrdinſky přjčinau wzácných a ſwatých zákonů, ſmrt podnikali: To powěděw, na poprawu hned ſſeľ: 29 Kdežto ti kteřjž geg wedli, tu k němu máľo před tjm [vkázanau] miľoſt, w nemiľoſt proměnili za přjčinau těch napřed oznámených řečj/ kteréž oni za neſmyſlnoſt pokľádali. 30 Mage pak ranami vſmrcen býti, wzdechna řekľ: Pánu ſwatau známoſt magjcýmu, známé g~t/ že moha zproſſtěn býti té ſmrti, přehrozné ſnáſſjm s ſtrany těľa zmrſkán gſa boleſti: sſtrany pak duſſe že mjle pro geho ſľáwu ty wěcy trpjm. 31 W takowém tedy způſobu dokonaľ/ netoliko mľadým, ale y mnohým [giným] z to° národa, ſwau ſmrt za přjkľad hrdinſtwj a památku ctnoſti, pozuſtawiw.
- ↑ Podobně, 1 Mach.2.43.
- ↑ Podobně 1. Mach. 2.25.
- ↑ 4 Ezdr.16.20.
- ↑ (???). 10.7,8 etc.
- ↑ Leut. 11.7., 2 Mach.7.1.
- ↑ Podobně, W přidawcých k Danyelowi 13.23.
Ka. VII. Smrt ſedmi bratřj, y matky gegich.
1 Swedenj z ſwěta 7 bratřj, trápenjm vkrutným. PŘihodiľo ſe pak, že také ſedm bratřj s matkau gatých nuceno byľo od krále aby biči a žiľami zmrſkáni ſauce, [1] nenáležitě ſwiňſké masſo gedli: 2 Prwnjho Z nichž geden kterýž neyprwé mľuwiľ, takto řekľ; Nač ſe chceš tázati? a [čeho] od nás dowěděti? Hotowi ſme zagiſté raděgi zemřjti, nežli od otcowſkých zákonů odſtaupiti. 3 Tedy rozzľobiw ſe král, rozkázaľ pánwe a kotľy rozpáliti. 4 A když hned rozpáleni ſau/ tomu kterýž neyprwé mľuwiľ, rozkázaľ gazyk vřezati, a geg odřjti, y giné audy oſekati: načež ſe ti ginj bratřj a matka djwali. 5 Potom když ſe k ničemu nehodiľ, rozkázaľ [geg] na hranicy [geſſtě] dýchagjcýho weſti a ſmažiti: když ſe pak pára welice z té pánwe rozkľádaľa, napomjnali ſe weſpoľek s matkau aby vdatně zemřeli, takto řkauce; 6 Pán hledj na to/ a w prawdě těſſj ſe z nás: gakož zgewně pjſničkau oſwědčugjcý vkázaľ Mogžjš, řka; [2] A z ſľužebnjků ſwých potěſſenj mjti bude. 7 Druhého Když pak ten prwnj tjm způſobem vmřeľ/ přiwedli druhého na poſměch a z hľawy kůži s wľaſy gemu zedřewſſe, tázali ſe; Chceſſli gjſti [ſwiňſké masſo] prwé nežliť bude těľo po audech z ohaweno? 8 On pak přirozeným gazykem odpowěděw řekľ; Nechcy. 9 Protož y ten potom podnikľ trapenj gako y prwnj: a mage duſſi wypuſtiti, řekľ; Ačkoli ty neſſlechetnjče o tento přjtomný žiwot nás připrawugeš wſſak ten [wſſeho] ſwěta král, nás kteřjž mřeme přjčinau zákona geho, k žiwotu wěčnému wzkřjſý. 10 Třetjho. Potomto pak, třetjmu ſe poſměch dáľ; a když od něho žádáno byľo gazyka, hned geg wyplazyľ/ a ruce ſměle wztáhľ/ a vdatně řekľ; 11 S nebe ſem těchto wěcý nabyľ/ protož pro geho Zákon opowažugi ſe gich: nebo naděgi mám že odněho gich zaſe doſtanu: 12 Pročež ſe y ſám král, y ti kteřj s nim byli nad tau mľádenečka toho myſlj vžaſľ/ že ſobě za nic ty boleſti poľožiľ. 13 Čtwrté°. A když y ten vmřeľ/ čtwrtého týmž způſobem mrſkagjce trápili: 14 Kterýžto bljzek gſa ſmrti, takto řekľ; Miľo tě mi zbawenu býti té naděge kteráž geſt w lidech/ ale té kteráž geſt w Bohu očekáwati/ [totiž] že zaſe od něho wzkřjſſeni budeme: ty pak wzkřjſſenj k žiwotu mjti nebudeš. 15 Pátého. Potom přiwedſſe pátého zmrſkali: kterýžto na krále pohleděw řekľ; 16 Moc nad lidmi mage, a ſmrtedlný gſa, co chceš činjš: a wſſak nedomnjwey ſe, žeby národ náš od Boha opuſſtěn byľ: 17 Ale ty počkey a popatř na welikau moc geho, gak tebe y ſýmě twé trápiti bude. 18 Sſeſtého Potomto pak přiwedli ſſeſtého: kterýž mage vmřjti řekľ; Nemyl ſe daremně: my zagiſté přjčinau ſwau tyto wěcy trpjme, hřeſſiwſſe proti ſwému Bohu/ pročež tyto wěcy podiwenj hodné ſe děgj: 19 Ty wſſak nemyſli že bezwiny budeš, wálčiti s Bohem vſyluge. 20 Owſſẽ pak matka byľa welice diwná/ a památky dobré hodná/ kterážto widuc ani zahynuľo ſedm ſynů [gegich] gednoho dne/ dobromyſlně to pro naděgi w Pánu ſnáſſeľa: 21 A vdatnau naplněna gſuc opatrnoſtj/ gednoho každého z nich přirozeným gazykem napomjnaľa a myſl ženſkau mužſkým ſrdcem [w ſobě] wzbuzugic, gim řekľa; 22 Newjm gak ſte w žiwotě mém počati/ aniž ſem gá ducha a žiwota wám darowaľa/ aniž ſem ktereho počátečné ſľoženj zpořádaľa: 23 Protož ten ſwěta Stwořitel/ kterýž s Formowaľ lidſkau rodinu/ a wſſech wěcý nalezľ pľozenj, y ducha, y žiwot wam zaſe zmiľoſrdenſtwj nawrátj: nebo nynj pro geho zákon ſe opowažugete. 24 Sedmého Antyoch pak za to mage, žeby gemu to nazdůry činili/ a domnjwage ſe žeby vtrhawá ta řeč byľa/ tedy neymľadſſjmu kterýž geſſtě pozuſtáwaľ/ netoliko ſľowy napomenutj činiľ/ ale y přjſahau potwrzowaľ že odſtaupjli od vſtanowenj otců ſwých, hned geg obohatj/ a bľahoſľaweného včinj/ a za přjtele mjti bude, a vřady [gemu] ſwěřj: 25 Ale když ten mľádenec na to nic nedbaľ/ powoľaw král matky ge°, napomjnaľ gj aby byľa tomu mľádenečku rádna k zachowanj [hrdľa]: 26 Když pak welice gi on napomjnaľ/ připowěděľa že bude namľauwati ſyna. 27 Protož nachýliwſſi ſe k němu a vſmjwagic ſe tomu vkrutnému tyranu/ takto přirozeným gazykem řekľa; 28 Synu, ſmiľůg ſe nademnau kteráž ſem tě w žiwotě dewět měſýců noſyľa, a po tři léta kogiľa, a odchowaľa/ a přiwedľa k wěku tomuto y žiwiľa: proſým tě ſynu, aby patře na nebe a zemi, a ty wěcy kteréž w nich gſau wſſecky wida, znaľ to že z těch wěcý kteréž ſwé bytnoſti neměľy, včiniľ ge Bůh/ ano y lidſké pokolenj také včiněno geſt: 29 Nebogž ſe toho kata/ ale k bratřjm ſe přivčaſtně, podnikni tu ſmrt/ abych z miľoſrdenſtwj [Božjho] ſpoľu s bratřjmi twými tebe zaſe doſtati mohľa. 30 Tedy hned gakž ona [mľuwiti] přeſtaľa, dj mľádenec; Nač čekáte? nevpoſľechnuť rozkazu králowſkého/ ale přikázanj vpoſľechnu zákona otcům naſſim ſkrze Mogžjſſe wydaného: 31 Ty pak kterýž wſſecko zľé na Židy wymýſſljš, nikoli nevgdeš rukau Božjch. 32 Myť zagiſté pro ſwé hřjchy trpjme: 33 A ačkoli přjčinau pokáránj a povčenj ten žiwý Pán na nás maličko ſe rozhněwaľ, wſſak zaſe ſmjřj ſe s ſľužebnjky ſwými. 34 Ty pak ó bezbožnjče, a ze wſſech lidj neyneſſlechetněgſſj nezpjney ſe daremně, negiſtými troſſty ſe nadýmage/ a na nebeſké ſľužebnjky rukau opřahage. 35 Nebo ſy geſſtě wſſemohaucýho Boha kterýž wſſe ſpatřuge, ſaudu nevſſeľ. 36 Náſſi zagiſté bratřj nynj nakratičko podnikſſe těžkoſt/ do wěčného žiwota, podlé zámľuwy Božj, ſe doſtali: ale ty Božjm ſaudem ſprawedliwé pokuty za tu pýchu poneſeš: 37 Gá pak gako y ti bratřj, y těľa y duſſi wydáwám pro zákon otců ſwých wzýwage Boha, aby miľoſtiw byľ: a ty aby přjčinau trápenj a muk wyznáwati muſyľ, že on ſám Bůh geſt. 38 Na mně pak a bratřjch mých nechť ſe ſtawj ten Wſſemohaucýho hněw, kterýž geſt na wſſecken náš národ ſprawedliwě vweden. 39 Tedy král rozljtiw ſe, a těžce neſa ten poſměch, k tomuto mim giné přjſněgi přikročiľ, 40 Protož y tento wſſeligak w Pána daufage, čiſtě vmřeľ. 41 Matka s ſyny ſwými, také žiwot ſľožiľa. Napoſledy pak y matka těch ſynů konec wzaľa. 42 To tedy ſtrany těch drobů, a přewelikých trápenj, až potud powědjno buď.
Kapotioľa. VIII. Taženj Jůdowo, 8. Nykanorowo. 16. Napomnutj Jůdſkých. 24. Poraženj Nykanora. 27. Wděčnoſt Jůdſkých.
1 Jůdas ſe w taženj wogenſkẽ y s ſwým lidem Bohu poraučeľ. IVdas pak Machabeus a kteřjž s nim byli, wcházegjce tagně do měſteček ſwoľali přjbuzné/ a ty kteřjž zuſtali w Židowſkém náboženſtwj pogawſſe, ſebrali ſſeſt tiſýc [lidu]: 2 A wzýwali Pána aby popatřiľ na ten odwſſech zbědowaný lid/ a ſlitowaľ ſe nad Chrámem od těch bezbožných lidj poſſkwrněným: 3 A aby ſe ſmiľowaľ y nad zkaženým měſtem/ kteréž měľo s zemj ſrownáno býti/ a aby woľagjcý k němu krew wyſľyſſeľ: 4 Nadto aby rozpomena ſe na newinných djtek neſprawedliwé hubenj/ a na ta kteráž ſe dáľa proti gménu geho rauhánj, nenáwiſti k neſſlechetným dokázaľ. 5 Když pak Machabeus měľ wogſko sſſikowané, nemohľo gemu giž od těch Pohanů odoľáno býti: nebo ſe byľ obrátiľ hněw Páně w miľoſrdenſtwj. 6 Spomocý Božj ſſkodiľ nepřáteľům a ge zaháněľ. Takž [Machabeus] nenadále w pády čině, měſta y měſtečka páliľ, a přjhodná mjſta bera, nemaľo nepřáteľ zaháněľ, 7 Neywjce nocý k takowým vkľadům nápomocných vžjwage: pročež powěſt o zmužiľoſti geho roznáſſeľa ſe wſſudy. 8 Wida pak Filip [1] an pomaličku k zrůſtu přicházý ten muž, a čaſto w ſſtěſtj proſpěch beře/ pſaľ k Ptolemeowi Celeſyrye a Fenycye heytmanu, aby králowſkým wěcẽ na pomoc přiſpěľ: 9 Kterýžto [2] rychle wywoliw Nykanora ſyna Patroklowa z přednjch přáteľ, poſľaľ geg, w poddanoſt gemu vweda ze wſſeligakých národů, neméně dwadceti tiſýců/ aby wſſecken Židů obor wyhľadiľ: a připogiľ k němu y Ġorgiáſſe zmužiľého heytmana/ a w wálečných wěcech ſkuſſeného. 10 Vmjniľ pak Nykanor daň kteráž Řjmanům náležeľa, [totiž] dwa tiſýce hřiwen z zagatých Židů králi natržiti. 11 Protož hned do měſt pomořſkých rozeſľaľ, pobjzege aby kupowali Židy, a ſlibuge že dewadeſáte oſob za hřiwnu dáwati bude: neočekáwage [wſſak] té pomſty kteráž od Wſſemohaucýho měľa na něg dogjti. 12 Ale Jůdas zwěděw o Nykanorowu taženj, těm kteřjž s nim byli wěděti daľ o taženj toho wogſka. 13 [Tedy] někteřj bázliwj gſauce/ a nedowěřugjce Božj ſprawedlnoſti, dali ſe w vtjkánj a z mjſta vſtaupili: 14 Ale ginj wſſecky wěcy kteréž gim pozuſtáwaľy, rozprodali/ a ſpoľečně Pánu ſe modlili/ aby ge wyproſtiľ od bezbožného Nykanora, kterýž ge byľ prwé nežli ſe potýkali, prodaľ: 15 A to nepro ně/ ale pro ty zámľuwy otcům gegich [včiněné] a pro wzýwánj nad nimi důſtogného a přewelebného gména geho: 16 Swůg lid k vdatnoſti wedľ. Tedy ſhromáždiw Machabeus těch kteřjž přiněm byli, w počtu ſſeſt tiſýc/ napomjnaľ aby ſe neděſyli nepřáteľ/ ani obáwali Pohanů množſtwj, těch kteřjž neſprawedliwě táhli proti nim: ale aby bogowali vdatně, před oči ſobě předſtawugjce nepráwě ſwatému mjſtu od nich lehkoſt včiněnau, 17 A zplundrowánj měſta kteréž ſnáſſeľo poſmjwánj: nadto y od předků zřjzené obce zruſſenj. 18 Řekľ y to; Oniť zagiſté w zbrog daufagj přitom y w ſměľoſt/ ale my daufame w Boha wſſemohaucýho, kterýž může y ty kteřjž proti nám táhnau/ anobrž y wſſecken ſwět tento gednjm kynutjm porazyti: 19 Nadto připomenuw gim y o těch za předků ſtaľých pomocech, a o té pomſtě nad [3] Senacherybem, gak gich ſto oſmdeſáte a pět tiſýců zahynuľo: 20 A o té w Babiloně proti Galadſkým bitwě ſtaľé gak ſe wſſech k te potřebě oſm tiſýc ſe čtyřmi tiſýcy Macedonſkých ſhľukľo/ a když ſe Macedonſſtj rozpakowali, že těch oſm tiſýců, s tau gim s nebe ſtaľau pomocý, ſto dwadceti tiſýců zhubiľo, kdež y vžitek weliky wzali: 21 Těmi wěcmi w daufanj ge poſtawiľ/ tak aby hotowi byli pro zákon a wľaſt y zemřjti. 22 [Potom] na čtyři djľy to wogſko rozděliľ, nařjdiw také bratřj ſwé za wůdce haufu dwogjho/ Sſimona a Jozeffa a Jonatana/ a w poddanoſt vwedľ gednomu každému tiſýc a pět ſet, přidaw geſſtě k nim y Eleazara. 23 Nykanor s ſwým lidem padľ Sám pak přečta knihu ſwatau/ a daw heſľo [toto]; Pomoc Božj [s námi] a přednjho haufu wůdcým gſa, potýkaľ ſe s Nykanorem. 24 A tak když za ně Wſſemohaucý bogowaľ, zbili nepřáteľ přes dewět tiſýců: zranili pak a audy oſekali wětſſj čáſtce wogſka Nykanorowa: wſſecky pak aby vtécy muſyli, na to přiwedli: 25 Nadto y penjze těch kteřjž přiſſli kupowati gich, pobrali/ a ſháněwſſe ſe s nimi ſtatečně, nawrátili ſe/ čaſu giž wjce k tomu wolného nemagjce. 26 Nebo byľ gediný den před ſobotau: pro kterauž přjčinu když ſe byli za nimi puſtili nedľauho prodléwali, 27 Ale pobrawſſe zbrog gegich, a kořiſti nepřáteľ wzebrawſſe, ſobotu ſwětili/ welice dobrořečjce a chwáljce Pána/ kterýž dochowaľ do toho dne welikého miľoſrdenſtwj toho kteréžby dſſtiľo naně. 28 Po ſobotě pak/ churawé a wdowy, a ſyrotky z těch kořiſtj poděliwſſe, oſtatek ſobě a ſľužebnjkům rozdělili. 29 Ty pak wěcy ſprawugjce, a obecnj ponjženau proſbu činjce/ miľoſrdného Pána proſyli/ aby ſe do konce ſmjřiľ s ſľužebnjky ſwými/ 30 Též y Tymoteus a Bachydes A na ty kteřjž při Tymoteowi a Bachydowi ſtáli gednomyſlně vdeřiwſſe, přes dwadceti tiſýců gich zhubili/ a w pewnoſti wyſoké welmi dobře ſe vwázali: potom kořiſtj wjce na rowné djľy mezy ſebau, a churawým, a ſyrotkům, a wdowám, rozdělili/ ano také y ſtarým gich vdělili: 31 A wzebrawſſe zbrog gegich/ pilně wſſecku ſneſli na mjſta přjhodná: oſtatek pak těch kořiſtj, přineſli do Geruzalema. 32 Filarchus zabit. Zabili také Filarcha, kterýž po ſtraně Tymoteowě byľ, muže přeneſſlechetné°/ a kterýž mnohokrát Židy trápiľ 33 Kaliſten vpálen. Tryumf pak w ſwé wľaſti ſľawjce/ Kaliſtena toho kterýž/ ſwaté brány wypaliľ, a byľ vtekľ do gednoho domu, ſpalili: takž hodnau za tu bezbožnoſt mzdu wzaľ. 34 Nykanor preč vgjti muſyľ. Ten pak přehanebný Nykanor, kterýž tiſýc kup- ců k kupowánj Židů wedľ, 35 Snjžen gſa s pomocý Páně, od těch kteréž ſám v ſebe za neyſſpatněgſſj býti pokľádaľ/ a ſľawný ſľožiw oděw, přes moře kteréž geſt proſtřed země, gako otrok poběhľý ſám gediný ſe wykrad, přiſſeľ do Antyochye, nadewſſecky giné ſſtěſtj vžiw [4] při poraženj ſwého wogſka, 36 A tak ten kterýž Řjmanům připowěděľ daň z zagetj Geruzalemſkých zprawiti, oznámiti muſyľ, že Židé ochránce magj Boha/ a že raněni Židé býti nemohau: proto že náſledugj od něho nařjzených zákonů.
- ↑ Wýš 5.22.
- ↑ Podobně 1 Mach 3.38.
- ↑ 4 Kr. 19.11. Izai.37.36. Etiu. 48.25.
- ↑ t. w tom že (???) vgjti mohľ
Kapitoľa IX. Antyoch od nepřáteľ zahnaný 4. nad Židy ſe mſtjti chtěľ, 5. w nemoc hroznau vpadľ, 11 gaľowé pokánj 19. a Židům pſánj včiniľ, 28 y žiwot dokonaľ.
1 Antyoch Epifanes s hanbau odtrhna z Perſepolis/ chtěľ ſe wychľaditi na Židech. OKoľo toho čaſu, nawrátiľ ſe [1] Antyoch s hanbau z těch mjſt kteráž gſau okoľo Perſye. 2 Nebo byľ wtrhľ do měſta řečeného Perſepolis/ a vſylowaľ ſwatokrádež proweſti, a w měſto ſe vwázati: ale když ta obec vtekľa ſe na pomoc k zbrogi, zahnáni ſau: takž ſe zdařiľo, že Antyoch od těch obywatelů zahnán gſa, s hanbau odtrhnauti muſyľ. 3 Když pak byľ w Ekbatanech/ přiſſľa mu nowina, co ſe s Nykanorem a s těmi ſtaľo kteřjž po ſtraně Tymoteowě [2] byli: 4 Tedy pohnut gſa prchliwoſtj/ nadáľ ſe že y těch zľoſt kteřjž ho zahnali, na Židy wylege: pročež když giž ſaud s nebe dokračowaľ na něg/ rozkázaľ wozkowi, aby bez přeſtánj pobádage, ceſty vrážeľ: nebo takto pyſſně prawiľ; Přigeda tam/ Pohřeb Židowſký z Geruzaléma včinjm: 5 Moc Božj geg poſtihľa na ceſtě geho Ale wſſemohaucý Pán Bůh Izraelſký/ porazyľ geg ránau nevzdrawitedlnau a newjdanau nebo gakž gen dokonaľ tu řeč/ přiſſľo naněg nezhogitedlné ſtřew bolenj, a hrozné wnitřnoſtj mučenj: 6 A giſtě welmi ſprawedliwě/ [gáko] na toho kterýž mnohými a neobyčegnými bjdami giných ſtřewa mučjwaľ. 7 A wſſak on nikoli té nadutoſti nepřeſtaľ/ ale nadto geſſtě pýchy gſa pln/ ohněm weliké prchliwoſti proti Židům dýchaľ/ a ſchwátánjm odbýwati té gjzdy rozkazowaľ: A čjm dál wždy wjc swjraľa přihodiľo ſe pak také/ že s wozu kterýž náramně prudce běžeľ, ſpadľ/ a ſpadna, od těžké° pádu na wſſech audech těľa ſe trápiľ. 8 A tak ten kterémuž ſe pro pýchu nemjrnau nedáwno zdáľo, že mořſkým wlnám může rozkazowati/ a kterýž ſe domnjwaľ, že nawáze wyſokoſt hor může zwážiti, na zemi ſe octna, na noſydľách neſen byľ/ a zřegmau Božj moc wſſechněm vkazowaľ: 9 Tak že z těľa toho bezbožnjka [3] čerwi lezli a z žiwého geſſtě w boleſtech a trápenjch masſo geho prſſeľo: od ſmradu pak geho, wſſecko wogſko obtěžowáno byľo puchem 10 A tak toho kterémuž ſe máľo před tjm zdáľo, že nebeſkých hwězd doſahá/ žádný nemohľ pro neſneſytedlnau toho ſmradu těžkoſt noſyti: 11 Antyoch do poznánj přiſſeľ. Protož tu raněn gſa/ počaľ weliké pýchy přeſtáwati/ a Božjm treſtánjm, když mu wjce a wjce přibýwaľo boleſtj, k známoſti přicházeti. 12 Nebo giž ani ſám ſwého ſmradu nemoha trpěti, toto řekľ. O ſprawedliwéť geſt poddati ſe Bohu/ a tomu kdož ſmrtedlný geſt, rownoſti Božſké ſobě neoſobowati. 13 A mnoho ſlibowaľ. Y modliľ ſe ten neſſlechetnjk Pánu (kterýž ſe wſſak neſmiľowaľ nad njm,) tak prawě; 14 Že to měſto ſwaté k němuž schwátánjm geľ, aby ge s zemj ſrownaľ a pohřbem vděľaľ, 15 Oſwoboditi chce. Židy pak o nichž vľožiľ že gim ani pohřbu přjti nechce/ alebrž ptactwu a ſſelmám za pokrm y s djtkami ge wywrže/ ty wſſecky že rowné Atenyenſkým včinj: 16 Chrám pak ſwatý kterýž prwé zľaupiľ/ že welmi drahými dary ozdobj/ a poſwátná nádobj wſſecka, y mnohem gich wjce nawrátj/ nákľadů pak přináležegjcých k obětem, z ſwých wľaſtnjch důchodů že dodáwati bude: 17 Nadto také y Židem že bude/ a wſſeliké mjſto naněmž ſe bydlj, zwěſtuge moc Božj, že schodj: 18 Když pak nigakž nepřeſtáwaľy boleſti (byľ zagiſté naněg ſprawedliwý Božj ſaud doſſeľ) ſám oſobě pochybiw, pſaľ k Židům tento njže poľožený liſt, pořádek odproſſowánj obſahugjcý/ a takto zněgjcý; 19 Židů pozdrawiľ. Král a hetman Antyoch Židům dobrým měſſťanům, mnoho dobrého rozkazuge, y zdrawj/ a aby ſe gim dobře wedľo winſſuge: 20 Geſtliže ſte zdráwi y s djtkami ſwými/ a wěcy wáſſe po wůli waſſj děgjli ſe/ gá w nebi naděgi mage, na wáſſi vctiwoſt a přjchylnoſt ſe mjle rozpomjnám 21 Nawracuge ſe z těch mjſt kteráž ſau oko- ľo Perſye, a vpadna w nemoc těžkau/ 31 Korunowánj Syna ſwého přjčiny oznámiľ potřebné ſem ſaudiľ, abych ſe ſtaraľ o obecné wſſech dobré: 22 Nežebych pochybowaľ o ſobě/ ale mage welikau naděgi že z té nemocy wygdu. 23 Prohledage wſſak na to, že y otec za oněch časú do hornjch kragin táhnauti mage, vſtanowiľ po ſobě náměſtka/ 24 Aby, přihodiľoliby ſe co mimo naděgi/ a neb byľoliby y nětco zwěſtowáno nepřjgemného, wědauce ti kteřjž gſau w této kragině, komu poručena geſt zpráwa, ſe nebauřili: 25 Nadto rozwažuge to, že okolnj Wrchnoſti/ a bljzcý tohoto králowſtwj, ſſetřj přjhodného čaſu, a čekagj co ſe zběhne/ [proto] ſẽ vſtanowiľ ſyna ſwého Antyocha králem/ kteréhož ſem čaſtokrát progjžděge hořegſſj wýwodſtwj, mnohým z wás poraučeľ a ſchwalowaľ/ a k němuž ſem pak pſaľ wěcy njže poľožené. 26 Za přigetj geho ſe k nim přimľuwiľ, Protož proſým wás y napomjnám/ abyſſte pamatugjce na ta dobrodinj, wůbec y obzwľáſſtně/ gedenkaždý tu přjtomnau přjwětiwoſt kemně y k ſynu zachowali. 27 Giſt ſem zagiſté tjm, žeť on miľoſtiwě a ľáſkawě, náſleduge mého předſewzetj, s wámi nakľádati bude. 28 Potom ſcepeněľ. Ten tedy wrah a ruhač neyhorſſj wěcy trpěw/ a w cyzý zemi gſa, tak gakž s ginymi nakľádaľ, mezy horami žaľoſtnau ſmrtj [4] žiwot dokonaľ. 29 Filip pak kterýž byľ ſpoľu s nim wychowan, těľo geho daľ odweſti/ a obáwage ſe Antyochowa ſyna, k Ptolemeowi Filometorowi do Egypta ſe puſtiľ.
Kap: X. Geruzalém dobyt. 3. Chrám wyčištěn. 10. Kralowánj Antyocha Ewpatora. 14. Bog Ġorġiáſſú, 15 Idumeyſkých, 24. Tymoteú proti Židům. 28 wjtězſtwj Jůdſkých 38. y wděčnoſt.
1 Machabeus zaſe wzaľ Geruzalẽ a wyčiſtiľ Božj chrám, MAchabeus pak a ti kteřjž s nim byli, řjzenjm Páně, Chrámu zaſe y měſta doſtali/ 2 A oľtáře po rynku od cyzozemců wzděľané, ano y kaplice pobořili: 3 A Chrám [1] wyčiſtiwſſe, giný oľtář vděľali/ a rozkřeſawſſe kamenj, a ohně z nich nabrawſſe/ obět po dwau letech obětowali/ a kaděnj a ſwjce a předľoženj chlebů zprawowali 4 To pak včiniwſſe, a na twář padſſe/ proſyli Pana, aby wjce nevpadali w ty zľe wěcy ale geſtližeby kdy y zhřeſſili, aby od něho miľoſtiwě pokarani byli/ rauhawým pak a cyzým národum wydáwáni nebyli. 5 Trefiľo ſe pak že kteréhož dne Chrám od cyzozemců poſſkwrněn byľ, téhož dne ſtaľo ſe wyčiſſtěnj Chrámu, [2] pětmecýtmého dne toho měſýce, kterýž ſľowe Kyſleff. 6 Y ſwětili s weſeljm oſm dnů gako ſľawnoſt ſtánků, rozpomjnagjce ſe gak před maľým čaſem na ſľawnoſt ſtánků w horách a w geſkynjch gako zwjřata ſamotnj býti muſyli. 7 Protož růſſťky břečtanowé, a ratoleſti pěkné nadto y palmowj magjce, chwáľy obětowali tomu kterýž ſſťaſtnau ceſtu, k wyčiſſtěnj mjſta ſwého včiniľ. 8 A zawřeli na tom z obecnjho ſe ſneſſenj a ſwolenj/ aby odewſſeho národu Židowſkého každého roku ti dnowé ſľaweni býwali. 9 A takowéť byľo Antyochowo kterýž ſľauľ Epiffanes, ſkonánj, 10 Antyoch Ewpator králowſt. vgaľ. Nynj pak o těch wěcech kteréž ſe za Antyocha Ewpatora (kterýž byľ ſynem toho bezbožnjka) dáľy, oznámjme/ krátce dotýkagjce toho což s ſebau neſľo [mnoho] těžkých bogů. 11 Ten zagiſté vgaw králowſtwj, vſtanowiľ za vřednjka něgakého Lizyáſſe/ a za heytmana přednjho Celes Syrye a Fenycye. 12 Nebo Ptolemeus kterýž ſľauľ Makron, chtěge k ſprawedlnoſti předně Židům pro křiwdu gim včiněnau dopomáhati, vſylowaľ wěcy gegich pokogně wyřjditi. 13 Pročež gſa obžaľowán od přáteľ v Ewpatora/ a zrádcým čaſtokrát nazýwán proto žeby Cypr ſobě ſwěřený od Filometora, opuſtiľ/ a k Antyochowi ſe obrátiľ/ anobrž žeby ſľawného vřadu ſľawně nekonaľ, otráwiw ſe ſám, žiwot dokonaľ. 14 Gorgiáſs proti Židům bog wedľ/ ale geſt přemožen od nich y s Idumeyſkými. Gorgiáš pak nad týmiž mjſty gſa vſtanowen heytmanem/ od ginud nagaté wogáky chowaľ/ a čaſto proti Židům bogowaľ/ 15 Ano y Idumeyſſtj přjhodné pewnoſti držjce, s nim ſe ſpoľu proti Židům poſtawowali/ a ty kteřjž sběhli z Geruzaléma přigjmagjce, bogowati vſtawičně vſylowali. 16 [3]Ale ti kteřjž po ſtraně Machabeowě byli, včiniwſſe modlitbu/ a požádawſſe Boha, aby gim pomocen byľ, na ty Idumeyſkých pewnoſti vdeřili. 17 A obořiwſſe ſe na ně ſylně, zmocnili ſe těch mjſt/ a nadewſſemi kteřjž na zdi bogowali, ſe pomſtili/ a mordowawſſe kdež ſe kdo naſkytľ, zhubili neméně dwadceti tiſýců. 18 Když pak gich okoľo dewjti tiſýc na dwě welmi pewné wěže, a wſſecky potřeby k obleženj magjcý, vtekľo/ 19 Machabeus zanechage Sſimona a Jozefa, nadto geſſtě y Zachea/ a s nim mnohých aby ge oblehli, ſám ginam kdež potřebj byľo, odtáhľ: 20 Ale ti kteřjž byli po ſtraně Sſimonowě zamiľowawſſe penjze/ některým z těch kteřjž na těch wěžech byli, dali ſe penězy přeľſtiti/ a ſedmdeſáte tiſýc drachem wzawſſe/ dopuſtili některým vgjti. 21 Když pak oznámeno byľo Machabeowi o tom co ſe byľo ſtaľo/ ſhromáždiw zpráwce toho lidu, žaľowaľ gak za penjze prodali bratřj, nepřáteľy proti njm wypuſtiwſſe. 22 Protož ty zradce vwiniw, zbiľ/ a rychle těch dwau wěžj dobyľ: 23 A zbroge kteráž w rukau geho byľa wewſſem ſſťaſtně vžjwage, wjce než dwadceti tiſýc na těch dwau pewnoſtech zhubiľ. 24 Tymotheus s wogſkẽ ſwým též kleſľ. Tymoteus pak [4] kterýž prwé přemožen byľ od Židů, ſhromáždiw od ginud nagatá wogſka znamenitá/ a z Azye gezdců ſebraw nemaľo, přitáhľ gakoby brannau rukau měľ wzýti Jůdſtwo: 25 Ale ti kteřjž po ſtraně Machabeowě byli, ſpoľu s Machabeem na modlitbě k Bohu ſe obrátili, 26 A prachem hľaw poſypawſſe/ a bedra žjněmi přepáſawſſe/ a k ſpodku toho oľtáře kterýž naproti byľ padſſe/ proſyli aby gſa miľoſtiw gim, zanepřjtele ſe nepřáteľům gegich poſtawiľ/ a dotjraľ na ty kteřjž naně dotjrali/ [5] gakž zákon vkazowaľ 27 Wſtawſſe pak od modlenj/ a wzawſſe zbrog, opodál z měſta wytáhli a bljzko gſauce nepřateľ, zaſtawili ſe. 28 Hned pak gakž gen wyſſľo ſľunce, potýkali ſe s obogi ſtrany: [6] tito zagiſté za rukogmě o ſſtěſtj a wjtězſtwj, ſľawné ku Pánu vtočiſſtě měwſſe/ ale onino za wůdce w bitwách, vdatnoſt ſwau vſtanowiwſſe. 29 Když ſe pak rozmáhaľa bitwa, vkazaľo ſe nepřáteľũ s nebe na konjch zľaté vzdy magjcých, [7] pět mužů znamenitých/ a dwa kteřjž wůdcowé Židů byli. 30 Kteřjžto Machabea do proſtředku wzawſſe, a zaſtřewſſe tau kteráž na nich byľa ceľau zbrogj aby raněn nebyľ, opatrowali ho: na nepřáteľy pak ſtřeľami a bľýſkánjm ſtřjleli: kteřjžto gſauce ſlepotau raněni, a ſkormaucenjm naplněni, poraženi ſau. 31 Y zbito geſt dwadceti tiſýc a pět ſet [pěſſjch], a gjzdy ſſeſt ſet. 32 Do Ġazary vtekľ. Sám pak Tymoteus vtekľ do Ġazary pewnoſti tak řečené, welmi dobře opatřené/ kdež heytmanem byľ Chereaš. 33 Ale ti kteřjž po ſtraně Machabeowě byli, s ochotnoſtj oblehli tu pewnoſt za čtyřmecýtma dnj. 34 Ti pak kteřjž tam byli/ w pewnoſt toho mjſta daufagjce, rauhali ſe přewelice/ a řeči nenáležité wynáſſeli: 35 Mľádency Židowſſtj Ġazaru zkazyli/ A Tymothea zabili. Ale když ſe rozednjwaľ pětmecýtmý den/ mľádency někteřj z těch kteřjž byli při Machabeowi, rozpáliwſſe ſe welikým hněwem pro ta rauhánj/ vdeřili na zed vdatně/ a ljtým hněwem každeho kdož ſe koli wyſkytľ, zabili. 36 Tolikéž y ginj wlezſſe ſſturmem proti těm kteřjž tã byli, zapálili ty wěže: a zapáliwſſe hranice dřjwj, zažiwa ty ruhače pálili. 37 Ginj pak brány proľomili/ a vwedſſe tam oſtatek wogſka, měſto wzali/ a Tymotea, kterýž ſe byľ schowaľ w gakéſy gámě, y bratra geho Chereaſſe y Apollofana zabili. 38 Ty pak wěcy wykonawſſe, s zpjwánjm a oſľawowánjm dobrořečili Pánu/ kterýž welice dobře včiniľ Izraelowi a daľ gim to wjtězſtwj.
- ↑ 1. Mach. 4. 43. etc.
- ↑ 1. Mach. 4. 12.
- ↑ 1 Mach. 5. (???)
- ↑ 1Ma.5.35
- ↑ Leui 26.7. Deu. 20.4.
- ↑ 4 Krá 6.16, Podobně 2 Paral. 32.8.
- ↑ Podobně, Wýš 3.25.
Kap: XI. Wytaženj Lizyáſſowo proti židům. 6. Poraženj geho. 13. Gednánj o přiměřj. 6 Liſtowé Lizyáſſowi. 22. Antyochowi, 34. Řjmanů
1 Heytman Antyochú proti Židům táhľ PO welmi pak maľém čaſu, [1] Lizyaš heytman králowſký a přjbuzný a w zpráwě poſtawený, welmi těžce neſa to což ſe byľo ſtaľo, 2 Sebraw okoľo oſmdeſáti tiſýc, a gjzdu wſſecku, táhľ na Židy/ vľožiw z měſta [2] Řekům přjbytek včiniti. 3 A chrám pod pľat, gako giné Pohanſké kaplice vweſti: též y neywyšſſj kněžſtwj na každý rok prodagné včiniti/ 4 Nikoli nerozwažuge Božj mocy: pročež pozdwih ſe w myſli těmi tiſýcy pěſſjch a těmi tiſýcy gezdců/ a ſľony oſmdeſáti: 5 [A] přitáhna do Jůdſtwa/ a bljzko přitrhna k Betſuře [3] (kteráž wſſak byľa w nedobytém mjſtě/ a wzdálj od Geruzaléma aſy patery hony) sſužowaľ gi. 6 Přemožen Ale ti kteřjž byli při Machabeowi/ zwěděwſſe o obleženj pewnoſtj ſwých, s kwjlenjm a s ſlzami pokorně s lidem Pána proſyli/ aby dobrého Angela poſľaľ k wyſwobozenj Izraele. 7 Sam pak Machabeus neyprwé wzaw zbrog, napomjnaľ giných/ aby s nim, opowážjce ſe nebezpečenſtwj, retowali bratřj ſwých. 8 Protož ſpoľu s ochotnoſtj ſe walili: když pak tam v Geruzaléma byli, [4] vkázaľ ſe před nimi gezdec w bjľém rauſſe, zľatau zbrogj bľýſkage. 9 Y dobrořečili ſpoľečeně wſſickni miľoſrdnému Pánu/ a očerſtwenj w myſlech přigali: pročež netoliko na lidi, alebrž y na ſſelmy neylitěgſſj y na železné zdi dotřjti hotowi gſauce. 10 Y táhli w tom ſſiku, pomocnjka s nebe magjce: (nebo ſe byľ Pán ráčiľ nad nimi ſmiľowati:) 11 A gako lwowé obořiwſſe ſe na ty nepřáteľy, porazyliz nich [pěſſjch] gedenácte tiſýc/ a gezdců tiſýc a ſſeſt ſet. 12 [Ginj] pak wſſickni vtecy muſyli/ a mnozý z nich zraněni a obľaupeni gſauce, při hrdle zachowáni ſau: ſám pak také Lizyáš s hanbau vteka, při hrdle zachowán geſt. 13 Za přjměřj žádaľ. A negſa bľázen, ſám w ſobě rozgjmaľ gaká ſe gemu ſſkoda ſtaľa/ a pomyſliw že gſau nepřemoženj Židé/ poněwadž wſſemohaucý Bůh pomáhá gim/ poſľaľ, 14 [A] namľauwaľ ge, že ſwoluge ke wſſemu ſprawedliwému/ a že y krále namľuwj/ aby přjtelem gegich býti muſyľ. 15 Tedy Machabeus péči mage o to což vžitečného geſt/ powoliľ ke wſſemu k čemuž Lizyáš napomjnaľ: nebo začkoli Machabeus požádaľ Lizyáſſe ſkrze pſánj s ſtrany Židů dopuſtiľ Král. 16 Pſánj včiniľ Židům Byli zagiſté pſáni Židům liſtowé od Lizyáſſe na tento způſob; Lizyáš lidu Židowſkému pozdrawěnj wzkazuge. 17 Jan a Abſolon kteřjž wyſľáni ſau od wás, dodáwagjce pſané odpowědi, žádali za to což ſe w nj oznamuge. 18 Protož cožkoli potřebj byľo před krále přednéſti, w známoſt ſem vwedľ: kterýžto což možného byľo dowoliľ. 19 Geſtliže tedy zachowáte w tom gednánj přjchylnoſt/ takéť [y gá] napotom přičinjm ſe, abych půwodem dobrých wěcý byľ. 20 O té pak gednékaždé wěcy poručiľ ſem y waſſim y ſwým, promľuwiti s wámi. 21 Měgte ſe dobře. [Dán] léta ſtého čtyřidcátého oſmého/ Iupitera Koryntſkého, [dne] čtyřmecýtmého. 22 Liſt Antyochú k Lizyáſſowi, Králowſký pak liſt zawjraľ w ſobě toto; Král Antyoch bratru Lizyáſſowi pozdrawenj wzkazuge: 23 Když otec náš k bohům ſe odebraľ/ chtěli ſme aby ti kteřjž gſau z králowſtwj naſſeho nemagjce bauřek, wedli o ſwé wľaſtnj wěcy péči. 24 Sľyſſeli ſme [pak] že Židé neſwolugj k tomu od otce [naſſeho] k Řeckým vſtanowenjm přiſtaupenj, ale že ſwůg wľaſtnj řád obljbiwſſe ſobě, žádagj aby gim puſſtěny byľy wěcy zákonnj. 25 Protož chtěgjce aby y ten národ bez bauřky byľ/ vſaudili ſme y Chrámu gim zaſe poſtaupiti/ y toho aby ſe řjdili podlé obyčgů předků ſwých, [dowoliti]. 26 Dobře tedy včinjš poſſleſſli k nim, a podáſſli gim prawice/ aby y widauce náš vmyſľ, dobré myſli byli/ y s ochotnoſtj ſwými wěcmi ſe zaměſtknáwali. 27 Potom y k Židům. K Židům pak králowſký liſt takowý byľ; Král Antyoch radě Židowſké, y giným Židům pozdrawenj wzkazuge. 28 Geſtliže ſe dobře máte, děge ſe gakž chceme, y myť také zdráwi gſme: 29 Oznámiľ nám Menelaus, žebyſſte chtěli, nawrátjce ſe ſwých wěcý hleděti: 30 Protož ti kteřjžby ſe wyſtrogili, budau mjti až do třidcátého dne měſýce Xantyka přjměřj bezpečné, 31 Aby vžjwati mohli Židé ſwých pokrmů a zákonů gako y prwé/ a žádnému z nich žádným obyčegem aby ſe těžkoſt nedáľa s ſtrany těch wěcý z neznámoſti činěných. 32 Poſľaľ ſem pak y Menelaa kterýžby potěſſiľ wác. 33 Měgte ſe dobře. [Dán] léta ſteho čtyřidcátého oſmého, měſýce Xantyka, dne patnáctého. 34 Liſt Řjmanů, také Židům odeſľaný. Poſľali pak y Řjmané k nim liſt w tento rozum pſaný; Quintus Memmius, Tytus Manlius poſľowé Řjmſſtj lidu Židowſkému pozdrawenj wzkazugj. 35 S ſtrany těch wěcý kteréž Lizyáš přjbuzný králowſký dopuſtiľ wám, my také ſwolugeme: 36 Oč pak vſaudiľ gednati v krále, poſſlete někoho hned kdožby přihlédľ k tomu/ abychom naľožili s wámi gakž náležj: nebo my gedeme do Antyochye. 37 Protož poſpěſſte a poſſlete některé/ abychom y my wěděli gakého gſte vmyſľu. 38 Měgte ſe dobře. [Dán] léta ſtého čtyřidcátého oſmého/ patnáctého dne měſýce Xantyka.
Kapitoľa XII. Ztopenj Židů. 6. Pomſſtěnj gich. 24. Tymotea getj y propuſſtěnj. 36. Modlitba Jůdowa. 44. Naděge o wzkřjſſenj.
1 KDyž ſe pak ty ſmľauwy ſtaľy/ Lizyáš odgeľ k králi: Židé pak s orbau ſe obj- rali: 2 Nepokognj pokogných, při pokogi nenecháwali Ale heytmané těch mjſt, Tymoteus, a Apollonyus ſyn Genneú/ též y Geroným a Dymofon/ ano y Nykanor Cyperſké knjže, nenechali gich aby w dobrém způſobu měli zuſtáwati, a ſwé wěcy s pokogem zprawowati: 3 Joppenſſtj také takowau wykonali bezbožnoſt/ že ponukli Židů těch kteřjž mezy nimi bydlili/ aby na ty odnich připrawené ľoďky, s manžeľkami y s djtkami ſedli/ gakoby žádné k nim neljboſti neměli. 4 Když pak podlé obecného toho měſta ſneſſenj y oni to přigali/ gako ti kteřjž ku pokogi ſměřowati chtěli/ a ničeho ſe zľého nenadáli: [tedy tito] na hľubinu přiwezſſe, ztopili ge/ gichž neméně dwau ſet byľo. 5 Protož zwěděw Jůdas o tom proedeném nad kragany ſwými vkrutenſtwj/ daľ wěděti těm mužům kteřjž po ſtraně geho byli: 6 Jůdas s ſwými ſebe hágili a wjtězyli A wzýwage Boha ſprawedliwého ſaudce, táhľ na ty ſwých bratřj wrahy/ a nočně porty [gegich] zapáliľ/ ty pak ľoďky popáliľ/ a ty kteřjž tam vtekli, zprobodaľ. 7 A když měſto vzawjráno byľo, odtrhľ, tak aby zaſe přitáhna, wſſecku Joppenſkých obec wykořeniľ. 8 A zwěděw, že také Gamnytſſtj pohoſtinu přebýwagjcým v nich Židům, tolikéž včiniti chtěgj, 9 Y na Gamnytſké nočně připad, zapáliľ porty s bárkami/ tak že w Geruzalémě kterýž byľ wzdálj dwě ſtě čtyřidceti honů, byľo widěti záři od pľamene. 10 Když pak odtud dewatery hony odtrhli a proti Tymoteowi táhnauce, vdeřiľo naněg Arabſkých neméně pěti tiſýců [pěſſjch]/ gezdců pak pět ſet: 11 A když ſwedena geſt bitwa znamenitá, a těm kteřjž po ſtraně Machabeowě byli, přjčinau té od Boha [včiněné] pomocy, ſſťaſtně ſe wedľo/ přemoženi gſauce Nomadowé Arabſſtj, p~ſyli aby gim podľ Jůdas prawice/ ſlibugjce y dobytek dáwati, y w giných wěcech gim pomocni býti. 12 Jůdas pak zato mage, že w prawdě we mnohých wěcech oni vžitečni budau, ſwoliľ pokog s nimi včiniti: keřjžto přigawſſe prawice, do ſtanů odeſſli. 13 Přitahľ také k něgakemu měſtu, gménem Kaſpis, moſtem opatřenému, a zdmi obehnanému, wněmž rozličnj národowé bydlili: 14 Ale když ti kteřjž tam byli, daufagjice w pewenoſt zdj a w ſkľad potraw, wáhawě ſe měli/ a těm kteřjž po ſtraně Jůdowě byli vtržky činjce/ a nadto y rauhagjce ſe, což nenáležj mľuwili: 15 Tedy ti kteřjž po ſtraně Jůdowě byli, wzýwagjce to weliké tohoto ſwěta knjže, kteréž bez beranů a náſtrogů připrawených [1] Gerycho za čaſu Iozue podwrátiľo, vdatně ke zdi ſſturmowali/ 16 A z wůle Boží to měſto wzawſſe, nezčiſlné množſtwj zmordowali/ tak že ſe zdáľo an to gezero kteréž tu z ſſjřj dwogjch honů ležeľo, krwj plné gſuc opľýwaľo. 17 Odtud pak honů ſedm ſet a padeſát, odtáhſſe přiſſli do Charaky k Židům kteřjž ſľauli Tubianeyſſtj: 18 Ale Tymotea natěch mjſtech nezaſtali/ kterýž nic nezprawiw giž z těch mjſt, zanechage wſſak ſtráže na gednom mjſtě welmi ſylné, byľ odtrhľ. 19 Tedy Doſiteus a Solipater, wůdcowé těch kteřjž byli po ſtraně Machabeowě, wytrhſſe, zhubili těch od Tymotea w té pewnoſti zanechaných, wjce než deſet tiſýc mužů. 20 Machabeus pak wogſko ſwé po haufjch sſſikowaw, vſtanowiľ některé nad těmi haufy a na Tymotea vdeřiľ, magjcýho při ſobě dwadceti tiſýc pěſſjch/ gjzdy pak dwa tiſýce a pět ſet. 21 Ale Tymoteus zwěděw o přitaženj Jůdowu, wyſſikowaľ napřed ženy a děti, y ginau přjprawu na mjſto řečné Karnyon: byľo zagiſté neſnadno oblehnauti, anobrž přiſtaupiti k tomu mjſtu, pro těſnoſt wſſech [wůkoľ] mjſt. 22 Když ſe pak vkazowaľ Jůdú hauf prwnj/ a hrůza přiſſľa na nepřáteľy/ anobrž ſtrach přiſſeľ na ně, přjčinau zgewenj ſe toho kterýž wſſecky wěcy ſpatřuge/ dali ſe vprkem w vtjkánj, geden ſem, druhý tam běhage, tak že čaſtokrát od ſwých wľaſtnjch vraženi a ſſpicý mečů [2] probodeni ſau. 23 Takž Jůdas náramně ſylně po nich ſe ſháněge, zprobodaľ ty bjdnjky/ a porazyľ do třidcýti tiſýc mužů. 24 Sám pak Tymoteus vpadľ mezy ty kteřjž po ſtraně Doſiteowě a Solipaterowě byli, proſyľ s elikau vliſnoſtj, aby ho puſtili žiwého: proto že mnohých z nich rodiče a bratřj má [w wězenj] kteřjžby pro zahubenj geho, též zemřjti muſyli. 25 A když čeſt wjru s welikým záwazkem za- ſtawiľ že ge zaſe bezeſſkody nawrátj, puſtili ho pro zachowánj bratřj ſwých. 26 Potom přitáhna [Machabeus] na Karnyon a Aterġatyon, zbiľ pětmecýtma tiſýc lidu. 27 Po té pak gich porážce a zhaubě, přitáhľ yna [3] Efron měſto hražené/ w němžto množſtwj wſſeligakých národů bydliľo/ a mľádency ſylnj na zdech poſtawiwſſe ſe, vdatně bogowali: kdež také náſtrogů a ſtřelb mnozý ſkľadowé byli. 28 Ale wzýwawſſe to° mocné°, kterýž mocně ſýľu nepřáteľ potjrá/ měſto wzawſſe podmanili/ a těch kteřjž w něm byli, okoľo pětmecýtma tiſýc porazyli. 29 A odtrhſſe odtud, vdeřili na Scytopolin kteréž byľo od Geruzaléma ſſeſt ſet honů rozdálj: 30 Ale když ti Židé kteřjž tam byli, ſwědectwj wydáwali, gakau Scytopolitſſtj k nim přjchylonoſt měli, a w čas neſſtěſtj přáteľſky ſe vkazowali/ 31 Poděkowawſſe gim, a napomenuwſſe gich/ aby napotom k tomu národu přjwětiwj byli/ brali ſe do Geruzaléma: nebo ſľawnoſt téhodnů bljzko byľa. 32 Po těch pak řečených letnicých, vdeřili na Ġorgiáſſe země Idumeyſké heytmana/ 33 A wytáhli ſe čtyřmi tiſýcy pěſſjch/ a gezdců čtyřmi ſty. 34 Jůdas lidu nětco stratiľ. Když ſe pak s nim potýkali, přihodiľo ſe že nětco Židů padľo: 35 Ale něgaký Doſiteus gezdec z haufu Bakenorowa muž ſtatečný doſtaľ Ġorgiáſſe/ a chytiw geg za reytharſkau ſukni, wédľ geg vdatně: a wſſak když chtěľ toho proklatého žiwého zachowati/ kdoſy z gezdců Tráckých obořiľ ſe na něg, a rameno gemu odťaľ/ y vtekľ Ġorgiáš do Mareſa. 36 Když pak ti kteřjž byli poſtraně Ezdrynowě, dľauho bogugjce giž vſtáwali/ Jůdas wzýwage Pána, aby ſe pomocnjkem býti vkázaľ a wůdcým wálky, 37 Začaľ přirozeným gazykem sprozpěwowánjm křičeti: a vdeřiw nenadále na ty kteřjž po ſtraně Ġorgiáſſowě byli, rozehnaľ ge. 38 Potom Jůdas wzaw wogſko, přitáhľ do měſta Odolam: a když naſtáwaľ ſedmý den, podlé obyčege očiſtiwſſe ſe tu ſobotu ſwětili. 39 Nazeytřj pak ſſli ti kteřjž byli poſtraně Machabeowě, w tẽ čas w němž potřeba byľa, těľ těch kteřjž poraženi byli ſkljzeti/ a s přjbuznými w hrobjch otcowſkých pochowáwati: 40 Y nalezli pod ſukněmi gednohokaždého z těch mrtwých, Gamnýtſkým modľám poſwěcné wěcy/ kteréž zákon Židům zapowjdaľ: [4] odkudž wſſechněm zřegmé byľo že oni pro tu přjčinu padli. 41 Protož wſſickni dobrořečjce ſkutky ſprawedliwého ſaudce, Pána toho kterýž ſkryté wěcy zřegmé činj, 42 K modlitbě ponjžené ſe obrátili/ proſýce aby ten hřjch včiněný wſſeligak ſhľazen byľ. K oſtřjhánj ſe od hřjchů napomjnaľ. Vdatný pak Jůdas napomjnaľ toho množſtwj aby ſe oſtřjhali od hřjchů, patrně widauce co ſe ſtaľo pro hřjchy těch kteřjž padli. 43 A ſebraw zbjrku na každau oſobu vľoženau dodwau tiſýc drachem ſtřjbra/ poſľaľ do Geruzaléma, aby obětowána byľa obět za hřjch welmi dobře a náležitě včiniw, že o wzkřjſſenj přemýſſleľ. 44 Naděgi o Wzkřjſſenj měľ. Nebo kdyby byľ těch kteřjž poraženi ſau neočekáwaľ zmrtwých wſtánj/ zbytečné a daremné byľoby ſe modliti za mrtwé. 45 Nýbrž prohlédaľ y na to/ že těm kteřjž pobožně zeſnuli/ geſt odľožena wýborná odměna. 46 Swaté a pobožné přemyſſlowánj: protož za mrtwé obět ſlitowánj obětowaľ/ aby hřjchů byli zproſſtěni.
Kapitoľa XIII. Antyocha Ewpatora přitaženj do Jůdſtwa. 4. Menelaowa ſmrt. 10. Jůdowo wjtězſt° 21. Rodokowa zrada. 23. Přjměřj s Antyochẽ.
1 Přitaženj Antyochowo s Lizyáſſem do Jůdſtwa. LEta pak ſtého čtyřidcátého dewáté°/ 2 Ano y Lizyáš heytman a neywyšſſj zpráwce: každý z nich mage wogſko Řecké: pěſſjch ſto a deſet tiſýc/ a gezdců pět tiſýc a tři ſta: 3 Knimž ſe přimjſyľ také y Menelaus, a napomjnaľ s welikau vtržkau Antyocha [k bogi]/ ne tak pro zachowánj wľaſti gako domnjwage ſe že w přednoſti poſtawen bude. 4 Vtracenj Menelaa Ale král králů wzbudiľ hněw Antyochú proti tomu neſſlechetnjku/ kterýžto když vkázaľ Lizyáš že on přjčinau geſt wſſeho zľého, rozkázaľ (gakž obyčeg g~t) aby doweauce ho do Berean, zahubili geg. 5 Byľa pak na tom mjſtě wěže padeſáti ľoktů [zwýſſj] plná popeľa a přjprawa nanj byľa točjcý ſe, a ze wſſech ſtran do popeľa ſe neſaucý, 6 Odtud toho kterýž ſwatokrádežj winen byľ, ano y některých giných zľých wěcý wrch ſpáchaľ, wſſickni k zahynutj ſra- zyli. 7 Takowau ſmrtj tomu Menelaowi neſſlechetnjku doſtaľo ſe vmřjti/ tak že ſe mu ani země [1] nedoſtaľo: 8 A welmi ſprawedliwě. Nebo poněwadž při oľtáři, gehož oheň y popeľ geſt ſwatý, byľ ſpáchaľ mnoho hřjchů/ [také] w popele ſmrt podnikľ. 9 Král pak w myſli wſtěkage ſe, táhľ/ aby horſſj wěcy než ſe za otce geho dáľy, Židům činiľ: 10 Wjtězſt° Jůdy nad Antyochẽ Ale Jůdas zwěděw o těch wěcech poručiľ wſſemu množſtwj dnẽ y nocý Pána wzýwati/ aby geſtliže kdy gindy, to nynj retowaľ ty, kteřjž o zákon, a wľaſt, y o Chrám připraweni býti měli: 11 A aby lidu kterýž nedáwno pooddechľ nedopauſſtěľ rauhawým Pohanům podmaniti. 12 Když pak wſſickni ſpoľu to činili/ a miľoſrdnému Pánu s pľáčem, a s poſty, a rozproſtjránjm za tři dni bezpřeſtánj ſe modlili/ powoľaw gich Jůdas, rozkázaľ přigjti: 13 A ſaukromj s ſtarſſjmi gſa, zawřeľ w radě/ aby dřjwe nežby wtrhľo králowſké wogſko do Jůdſtwa a w měſto ſe vwázali, wytáhnauce/ těch wěcý s pomocý Páně hágili: 14 A poručiw ſe w ochráanu Stwořiteli ſwěta, napomenuľ těch kteřjž s nim byli/ aby ſe ſtatečně až do ſmrti o zakon, o Chrám, o měſto, o wľaſt, a o obec potýkali: takž ſe v Modyn poľožiľ s wogſkem, 15 A daw těm kteřjž p~něm byli heſľo; [2] Božj [g~t] wjtězſtwj, s mľádency wýbornými wybranými wpadľ nočně do táboru [ležjcýho] v dworu králewſkeho/ a zhubiľ do dwau tiſýc mužů, anobrž y neypředněgſſjho ſľona, s tjm záſtupem kterýž w domě naněm poſtawném byľ, k nim přiľožiľ. 16 Oſtatek pak wogſka ſtrachem a ſkormaucenjm naplnili a ſſťaſtně ſe nawrátili. 17 A to ſe dáľo když ſe giž rozednjwaľo/ ſkrze tu ochranu kteraž gemu shůry pomocna byľa. 18 Král pak ſeznaw Židowſkau ſměľoſt, pokauſſeľ ſe chytrými ceſtami o některá mjſta: 19 Ale gakž přitahľ k Betſuře pewnoſti Židowſké hražené, odehnan geſt: y kleſaľ a vmenſſenj braľ. 20 Těm pak kteřjž tam byli, Jůdas potřeby poſýľaľ. 21 Ale Rodok z wogſka Židowſkého/ pronáſſeľ tagné wěcy nepřáteľům: pročež když to wyhledáno byľo, gat geſt y wſazen. 22 [Tedy] podruhé včiniw přjměřj král s Betſurſkými, prawice podaľ/ [y gi] wzaľ a odtrhľ: a potýkage ſe s těmi kteřjž byli po ſtraně Jůdowě přemožen geſt. 23 [A] zwěděw že odſtaupiľ od něho Filip w Antyochij k zpráwě zanechaný, ſtyděľ ſe/ Židů odproſyľ/ poddáwaľ ſe/ a přiſahaľ, [že chce ſtáti] ke wſſem wěcem ſprawedliwým: ſmjřiľ ſe a obět obětowaľ/ Chrámu ſobě draze wážiľ/ a ktomu mjſtu náležitě ſe měľ. 24 Machabea pak obgaw, vſtanowiľ [ho] heytmanem a zpráwcým/ od Ptolemaidy až k Gerrenſkým. 25 [Potom] doſtaw ſe do Ptolemaidy, widěľ an těžce neſau ty ſmľauwy Ptolemaidſſtj: Nelibě zagiſté to neſli, [bogjce ſe] že Židé budau chtjti zruſſiti ty ſmľauwy. 26 [Ale] Lizyáš wſtaupiw na kazatedlnicy, a vkázaw přjčiny toho náležité, obľomiľ ge, vkrotiľ, k přjwětiwoſti nakľoniľ, a nawrátiľ ſe do Antyochye: Takť ſe králowſké taženj y nawrácenj dáľo.
Kapitoľa XIIII. Popuzenj Demetrya proti Židům. 12 Poſľánj Nykanora na ně. 18. Přjmeřj geho s nimi včiněné, 26 y geho zruſſenj. 37. Kazyſowa ſmrt.
1 Demetryus zdrážděn proti Židům. PO třech pak letech přiſſľa nowina Jůdowi, že Demetryus ſyn Selewkú přes Trypolitanſký port přepľawiw ſe s množſtwjm ſylným, a bárkami, 2 Vwázaľ ſe w tu kraginu, zabiw Antyocha, a Lizyáſſe geho heytmana. 3 Od Alcyma. Něgaký pak Alcymus kterýž gſa neywyšſſjm knězem, dobrowolně ſe w čaſých oddělenj zprzniľ/ rozwažuge w myſli že žádným způſobem nebude mjti zniku, ani k ſwatému oľtáři wjce přjſtupu, 4 Sſeľ k králi Demetryowi okoľo léta ſtého padeſátého prwnjho/ neſa gemu korunu zľatau a palmu/ nadto y některé z těch ratoleſtj kteréž přináležeľy do Chrámu/ a ten den pokogně ſe měľ: 5 Ale doſtaw přjhodného čaſu k ſwé neſmyſlnoſti nápomocného, a gſa powoľán do rady od krále, a tázán w gakémby způſobu Židé poſtaweni byli, a coby před ſebe brali, k tomu řekľ; 6 Ti kteřjž z Židů Aſydeowé ſľowau, gegichž wůdcem geſt Jůdas, wálky wyzdwihugj a rozbroge činj, nedopauſſtěgjce tomu kralowſtwj na dobré mjře ſtáti. 7 Pročež [gá] obľaupen gſa z ſľáwy předků ſwých, totiž z neywyšſſjho kněžſtwj, ſem nynj přiſſeľ ſem 8 Neyprwé o těch wěcech kteréž ſe krále dotýkagj dobře ſmýſſlege: A druhé, y o ſpoľuměſſťany ſwé prácy weda. Nebo přjčinau těch napřed řečených bľáznowſtwj, wſſeckẽ národ náš nemaľo bědowán býwa: 9 Ty tedy ó králi o gednékaždé wěcy wěda, tu kraginu y obkljčený národ náš opatř/ podlé té kterauž ke wſſechněm máš welmi hotowé přjwětiwoſti. 10 Dokudž zagiſté Jůdy ſtáwá/ nenj možné těm wěcem pokoge vžiti. 11 Od ſwé rady. Ty wěcy když powědjny byľy od ně° hned ginj přátelé neljboſt magjce k Jůdowi, podpalowali Demetrya: 12 Nykanor, proti Jůdowi wyſľaný, báľ ſe geho/ Kterýžto hned powoľaw Nykanora kterýž byľ nad ſľony zpráwcým/ a za heytmana poſtawiw [geg] nad Jůdſtwem, poſľaľ ho, 13 Daw mu liſty/ aby Jůdu zabiľ: ty pak kteřjž s nim byli rozehnaľ/ a vſtanowiľ Alcyma neywyšſſjm knězem neywětſſjho Chrámu. 14 Ti pak národowé, kteřjž z Jůdſtwa před Jůdau vtekli/ walili ſe gako ſtáda k Nykanorowi/ domnjwagjce ſe že Židů neſſtěſtj a bjdy budau gegich ſſtěſtj: 15 Ale [Židé] vſľyſſawſſe o Nykanorowu přitaženj a ſhľuknutj ſe těch národů, a poſypawſſe ſe zemj, [1] pokorně ſe modlili tomu, kterýž až na wěčnosſt vpewniľ lid ſwůg/ a wždycky s vkazowánjm ſe patrným ochraňowaľ ſwého djľu. 16 Potom když rozkázaľ wůdce, hned odtud wytáhſſi [wogſko], potýkaľo ſe s nimi v měſtečka Desſaů. 17 Sſimon pak bratr Jůdú, vdeřiw na Nykanora, nenadáľým těch nepřáteľ přitaženjm ſe povlekľ: 18 Ale wſſak vſľyſſaw Nykanor gakau magj ti kteřjž byli po ſtraně Jůdowě zmužiľoſt, a w těch pro wľaſt půtkách ſſtěſtj, obáwaľ ſe žiwota opowážiti. 19 Protož poſľaľ Poſidonya a Teodota a Matyáſſe, aby přjměřj včinili. 20 Když pak dľauho dáľo ſe o ty wěcy rokowánj, a Jůdas na wſſecken obor lidu toho podaľ, a widjna byľa gednoſtegná wůle, [tedy] ſwolili k těm ſmľuwám. 21 Y vľožili den wněmž by ſe ſami ſaukromj ſeſſli w gedno: a když přiſſeľ oběma poſtawili ſtolice[2]. 22 Poſtawiľ [pak] Jůdas [3] w zbrog připrawené pohotowě w přjhodných mjſtech/ aby ſnad od nepřáteľ nenadále něgaká chytroſt nebyľa ſwedena: [takž] náležité měli mezy ſebau rozmľuwenj. 23 [Potom] bydliľ Nykanor w Geruzalémě/ a nic nečiniľ neſľuſſného/ ale ty haufy gako ſtáda ſebrané rozpuſtiľ. 24 Geg y zamiľowaľ. A Jůdu vſtawičně rád wjdaľ, z té duſſe k muži tomu gſa náchylný: 25 A napomjnaľ ho aby ſobě mãžeľku pogaľ a djtky zpľodiľ: y pogaľ manžeľku/ a pokoge vžjwaľ/ a obecný žiwot wedľ. 26 V krále oſočen gſa přjměřj to zruſſiľ. Ale Alcymus wida gednoho k druhému přjchylnoſt, a ſmľauwy ſtaľé wyprawiľ ſe k Demetryowi, a prawiľ že Nykanor zle ſmýſſlj o [geho] wěcech. Nebo [pry] Jůdu vkľadnjka králowſtwj geho nápadnjkem včiniľ: 27 Tedy král rozzľobiw ſe, a tjm neſſlechetnjka toho ſočenjm zdrážděn gſa/ pſaľ Nykanorowi, prawě že tu wěc s ſtrany těch ſmľuw těžce neſe/ a že poraučj Machabea ſwázaného rychle poſľati do Antyochye. 28 Když pak ta nowina přiſſľa Nykanorowi, zkormaucen byľ/ a těžce to neſľ, že wěcy narownané zruſſiti měľ/ poněwadž tẽ muž žádné křiwdy nevčiniľ. 29 Ale poněwadž králi odepřjti nebyľo lze, ſſetřiľ přjhodného čaſu, aby to ffortelem wykonaľ. 30 Machabeus pak wida an ſe k němu neochotně vkazuge Nykanor/ a při obyčegném ſhledánj přjkřegj ſe má/ pomyſlil že ta neochotnoſt nenj z vpřjmnoſti: [Protož] ſebraw ſwých nemaľo/ pokrýwaľ ſe před Nykanorem: 31 Kterýžto porozuměw, že geſt ſtatečně od toho muže fortelem okľamán, přigda k welikému a ſwatému Chrámu, když kněžj náležité oběti obětowali, rozkázaľ wydati toho muže. 32 Když pak oni s přjſahau prawili, že newědj kde g~t ten kteréhož hledagj/ wztah prawicy na Chrám, přiſáhľ řka; 33 Geſtliže mi ſwázaného [4] Jůdy newydáte/ tedy tuto Božj kaplicy s zemj ſrownám/ a oľtář rozkopám/ a Chrám tu Dyonyzyowi ſľawný wyſtawjm, 34 A to powěděw odſſeľ. Ti pak kněžj ſp~awſſe ruce k nebi, wzýwali toho kterýž wždycky obhagowaľ národu naſſeho, takto řkauce; 35 Ty wſſech wěcý Pane, gſa ten kterýž ničeho nepotřebuge, ráčiľ ſy obljbiti ſobě, aby Chrám přjbytku twého mezy námi byľ: 36 Protož nynj Pane, ſwatý nadewſſecku ſwattoſt, zachowey na wěky nepoſſkwrněný tẽto dům kterýž geſt nedáwno wyčiſſtěn. 37 Razys pak něgaký z ſtarſſjch Geruzalemſkých, Raſis do ſebe meč wrazyľ: oſočen byľ v Nykanora/ muž miľowný měſta/ a welmi dobrau powěſt magjcý/ kterýž pro tu přjchylnoſt, otcem Židů nazwán byľ: 38 Nebo ten předeſſľých čaſů [s ſtrany] zdrželiwoſti w Židowſkém náboženſtwj chwáľu měľ/ a těľo y duſſi pro náboženſtwj Židowſké ſewſſj ſnažnoſtj wynakľádaľ. 39 Protož chtěge Nykanor zgewně proneſti tu kterauž měľ k Židům neljboſt/ poſľaľ drábů wjce než pět ſet aby ho gali. 40 Domnjwaľ ſe zagiſté že to° wezma, způſobj těmto těžkoſt. 41 Když pak ti drábi měli tu wěži [5] wzýti, a v ſýně dwéře mocý wyſaditi, a rozkázali ohně přineſti, a ty dwéře zapáliti/ tedy on téměř gat gſa, wrazyľ do ſebe meč, 42 Chtěge raděgi vdatně vmřjti, než ſe těm neſſlechetným poddati/ a ſwůg dobrý rod nenáležitě z ohyzditi. 43 A ſe zdi ſebau wrhľ Ale když té rány pro přjliſſné poſpjchánj mjrně ſobě vděľati nemohľ/ a ti záſtupowé do dweřj ſe walili, wyběhna vdatně na zed, hodiľ ſebau zmužile mezy ty záſtupy. 44 Když pak oni rychle na zpět poſtaupili/ a včiněn byľ plac, přiſſeľ doproſtředku na břich. 45 A geſſtě dýchage/ a roznjcen gſa w myſli, ſchopiw ſe, (ačkoli ſe krew z něho liľa, gakoby ſe pramenowé prýſſtili/ a těžké rány byľy/ wſſak během ſkrze ty záſtupy prorazyľ ſe: 46 A ſtoge na gakéſy ſkále welmi přjkré, na proſto nic giž nemage w ſobě krwe, wyňaw ſtřewa/ a vgma ge oběma rukama, hodiľ gimi na ty záſtupy: a wzýwage toho kterýž Pánem geſt žiwota y ducha, aby ty wěcy gemu zaſe nawrátiľ takowým způſobem žiwot dokonaľ.
Kapitoľa XV. Taženj Nykanorowo. 7. Machabeowo napomenutj, 11. Sen, 21. modlitba, 26. wjtězſtwj nad Nykanorem. 29. wděčnoſt Židů. 39. Wymľauwánj knihy této.
1 NYkanor pak zwěděw že Jůdas s ſwými geſt w kragině Samařſké/ vľožiľ w den odpočinutj kdyžby ſe neywjce vbezpečili, na ně w padnauti. 2 Neſtydaté Nykanorowo B. rauhánj. Když pak Židé ti kteřjž bezděk s nim táhnauti muſyli, prawili; Nikoli tak wſtekle a vkrutně gich nehub: ale ſſanůg toho dne kterýž poctěn geſt ſwattoſtj, od toho kterýž wſſecko ſpatřuge: 3 Tedy ten neſſlechetnjk otázaľ ſe; Geſtliž na nebi ten mocný kterýž poručiľ [1] ſwětiti den ſobotnj. 4 A když odpowěděli; Geſt ten Pán žiw na nebi mocný, kterýž rozkázaľ zachowáwati den ſedmý/ 5 Tedy on dj; Gá gſem druhý mocný na zemi/ kterýž poraučjm wzýti zbrog/ a králowſkau potřebu wykonati: ale wſſak té mizerné ſwé wůle, nikoli nemohľ wykonati: 6 A tak ten Nykanor ſewſſj pýchau zwedna hľawu, vľožiľ naodiwu pamětné znamenj [wjtězſtwj] nad Jůdau wyſtawiti: 7 Machabeowo w Boha daufánj/ y ſľauženj k němu ginỹ. Ale Machabeus bez přeſtánj daufaľ s ceľau naděgj, že pomocy důgde ode Pána: 8 A napomjnaľ ſwých aby ſe neděſyli toho Pohanů těch přitaženj/ ale magjce w paměti předeſſle ſobě včiněné s nebe pomocy/ aby očekáwali, že od Wſſemohaucýho dáno bude gim wjtězſtwj: 9 A potěſſuge gich z zákona a Proroků/ a připomjnage gim y bitwy kteréž wykonali/ zprawiľ to při nich že chtiwi byli [k bogi]: 10 Takž wzbudiľ myſl gegich, oznamuge přitom a vkazuge od těch Pohanů přjměřj zruſſenj/ a přjſah přeſtaupenj: 11 A tak gednoho každeho z nich gako do zbroge připrawiľ, ne tak pawézami a kopjmi pewnými, gako napomenutjm ſľowy wýbornými; nadto wyprawiw ſen hodnowěrný, nad mjru wſſecky obweſeliľ. 12 Widěnj o Onyáſſowi a Geremiáſſowi. Byľo pak widěnj takowé; Onyáſſe kterýž býwaľ neywyšſſjm knězem, muže počeſtného a dobrého přjſného ſyc napohleděnj ale tichých způſobů/ a kterýž řeč wynáſſeľ ozdobně/ a z dětinſtwj pracowaľ wewſſech wěcech k ctnoſti náležitých/ toho [widěľ] an rukau pozdwihna modlj ſe za wſſecken Židů obor. 13 Potom týmž způſobem vkázaľ ſe [gemu] muž ſſediwý a ſľawný/ při němž byľa diwná gakáſy a welebná důſtognoſt: 14 [O němž] Onýáš odpowjdage řekľ; Tento geſt Geremiáš Božj prorok, ten miľownjk bratřj, kterýž mnohé modlitby činj za lid a ſwaté měſto: 15 Kterýžto Geremiáš wztáh prawicý podaľ Jůdowi meče zľatého/ a podáwage promľuwiľ takto; 16 Wezmi tento ſwatý meč za dar od Boha, gjmžby potjraľ odpůrce. 17 A napomenuti gſauce těmi Jůdowými řečmi welmi dobrými/ a kteréž mohľy k ctnoſti ponuknauti/ a myſli mľádenců zmužiľé včiniti, vľožili aby ſe nekľadli, ale vdatně [na nepřáteľy dotřeli/ a ſewſſ zmužiľoſtj potýkagjce ſe, hágili těch wěcý: proto že y měſto y ſwaté wěcy, y Chrám w nebezpečnſtwj poſtawen byľ. 18 Nebo sſtrany žen, a djtek, nadto y s ſtrany bratřj a přjbuzných, w menſſj čáſtce doléhaľo na ně nebezpečenſtwj: ale neywětſſj a předně s ſtrany poſwěceného Chrámu byľ ſtrach. 19 Ti pak kteřjž w měſtě byli pozuſtli, nemaľau ſtaroſt měli/ kormautjce ſe o to potýkánj ſe w poli. 20 A když wſſickni giž očekáwali budaucýho boge, a giž muſtrowali ſe nepřátelé, a wogſko s ſſikowáno byľo, a ſſelmy w mjſtě přjhodném poſtaweny, a gjzda po haufjch s ſſikowána byľa. 21 Modlitba Wida Machabeus těch wogſk přitaženj, a zbroge rozličnau přjprawu, a těch ſſelm wſtekľoſt, zdwihna ruce k nebi, wzýwaľ toho Pána ktrýž zázraky činj: wěda že nezáležj na zbrogi, ale gakž v ſebe [Pán] vſaudj, hodným že způſobuge wjtězſtwj. 22 Wzýwage pak řekľ takto; Ty panownjče poſľaľ ſy Angeľa ſwého za Ezechyáſſe krále Jůdſkého/ kterýž zbiľ w wogſſtě Senacherybowě [2] do ſta oſmdeſáti pěti tiſýc 23 Protož nynj ó Knjže nebeſké, poſſliž Angeľa dobrého před námi k předěſſenj a přeſtraſſenj. 24 Nechť ſe důſtogného ramene twého děſý ti kteřjž poſtraně Nykanorowě byli s trubami a prokřikowánjm dotirali: 26 Wjtězſt° Ale ti kteřjž po ſtraně Jůdowě byli, s wzýwánjm a modlitbami potýkali ſe s nepřáteľy: 27 Takž rukama ſyc bogugjce, ale ſrdcem Bohu ſe modléce/ porazyli okoľo třidcýti a pěti tiſýc/ Božj zgewnau přjtomnoſtj obweſeleni gſauce. 28 A přeſtawſſe od té práce, a s radoſtj nawracugjce ſe, zwěděli že [3] Nykanor padľ ſewſſjm oděnjm. 29 Wděčnoſt ku P. B. Protož pozdwihſſe křiku s hľukem, dobrořečili Mocnému přirozeným gazykem. 30 Y rozkázaľ ten kterýž wſſeligak těľem y duſſj neypředněgi obhagowaľ obywatelů [4] kterýž ſe po wſſecken wěk ſwůg přjwětiwě k národu ſwému chowaľ, [5] Nykanorowu hľawu ſtjti/ a ruku s ramenem do Geruzaléma přinéſti. 31 Konec pýchy Nykanorowy, gaký byľ. Potom přigew tam, a ſwoľaw národ ſwůg y kněžj, a před oľtářem ſe poſtawě obeſľaľ ty kteřjž byli na hradě: 32 Gimžto vkázaľ neſſlechetného Nykanora hľawu/ a ruku toho ruhače kterauž wztáh proti ſwatému Wſſemohaucýho domu, hľawu zweda[6]: 33 A gazyk toho bezbožného Nykanora vřezaw, prawiľ, že geg pokuſých dáwati bude ptákům/ a mjſto odpľaty neſmyſlnoſti geho, giné audy proti Chrámu rozwěſſj. 34 Tedy wſſickni patřjce do nebe, dobrořečili tomu důſtognému Pánu, řkauce; Požehnaný ten kterýž zachowaľ mjſto ſwé nepoſſkwrněné. 35 Y wywěſyľ Nykanorowu hľawu z hradu/ aby byľa zgewným wſſechněm, a zřetedlným Páně pomocy znamenjm 36 Památka nařjzena. Tehdy vľožili wſſickni z obeného ſneſſenj nikoli nenecháwati bez ſľawnoſti toho dne/ 37 Ale mjwati ſľawnoſti třináctého dne dwanáctého měſýce, kterýž ſľowe Syrſkým gazykem Adar/ ten den před památkau Mardochea. 38 Poněwadž tedy ty wěcy s ſtrany Nykanora tak ſe podařiľy/ a od těch čaſů drželi měſto Židé/ y gá také tu konec řeči včinjm. 39 Knihy této Pjſař byľ w gakéſy negiſtotě a pochybnoſti. Protož geſtliže ſẽ pſaľ dobře a gakž na Hyſtorij přjležj/ tomuť ſem y gá chtěľ: Pakli ſſpatně a chaterně/ wždyť to geſt což mně možné včiniti byľo. 40 Nebo gakož wjno ſamo pjti, a též zaſe wodu, odporné geſt/ ale wjno s wodau ſmjſſené, libau a přigemnau chut činj: tak zprawenj řeči přjgemné býwá vſſjm těch kteřjž Hyſtorij čtau. Až potud tedy nechť g~t konec.
- ↑ Exo. 18.10. Deut. 5.12. Eze. 20.12.
- ↑ 4 Kr. 19.15. Izai. 37.36. Etius. 48.25.
- ↑ 1 Mach. 7.33,34.
- ↑ Jůdas,
- ↑ 1 Mach. 7.47.
- ↑ Wýš (???)
Kniha Maudroſti
Kapitoľa I. K miľowánj ſprawedlnoſti napomenuw, 3. a gacý ti býti magj kdož Boha hledagj vkázaw. 13. o ſmrti mľuwj.
1 MJľůgte [1] ſprawedlnoſt, kteřjž ſaudjte zemi: ſmyſlte o Pánu dobře/ a w ſproſtnoſti ſrdce hledeyte ho. 2 [2]Nebo nalezen býwá od těch kteřjž ho nepokauſſegj/ a zgewuge ſe těm kteřjž negſau newěrnj gemu. 3 Přewrácená zagiſté přemyſſlowanj odľučugj od Boha/ když pak pokauſſjna býwá moc [geho] [3] treſce neſmyſlné. 4 Nebo w neſſlechetnau duſſi newcházý maudroſt/ aniž bydlj w těle podma-