Poesie (nová řada)/To, co kdysi v idealu

Poesie (nová řada)
Kapradí	To, co kdysi v idealu	Nad hlubinami

Údaje o textu
Titulek:	To, co kdysi v idealu…
Autor:	Adam Asnyk
Zdroj:	ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 107–108. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Kvapil
Licence překlad:	PD old 70

To, co kdysi v idealu sféře
blouznivce a snílka sen byl pouhý,
během času zřetelný tvar béře,
vtěluje se v lidstva snahy, touhy.

Jasný přelud, pouhý klam v den prvý,
leč tak plný rajské věštby blaha,
lidstvo slzou dobývá si, krví
a jej do pozemské služby vpřahá.

Věků sen, dřív nedostihlý znoji,
jenž byl hvězdou ve snů temné noci,
v světě náhle ztuhlý, zjevný stojí,
v schránku těla uzavřen jsa mocí.

Krátká radost! Po té štěstí chvíli,
za věky jíž tužeb, snah se platí,
rytíři, co za ni dřív se bili,
slavenou tu bytost nechtí znáti.

Vidí s hořem, že vše dílo mdloby,
že co z pouti přinesla v to žití,
z knihy dějin nesmaže křivd, zloby,
a lidského hladu nenasytí!