Stránka:Zpěvy zavržených.pdf/34

Studnice čtvrtá - živá voda.
Žádné moci se nepoddá;
žádné oko ji nezbadá;
s nebeských luhů padá;
rajský tok, jenž neopadá;
křišťál lesku nepostrádá;
zář slunce, jež nezapadá.

Hluboká voda - studnice pátá;
lovců perel tůně zlatá.
Změť drahokamů se tam kmitá,
jak oblázky, jež potok skýtá,
a kdekdo, co bezcenné odmítá:
Ohnisky blesků jsou, a z nich svítá
i nejzazším končinám světa.

Studnice šestá - vody, jež se vzdouvají;
výš a výše stoupají;
vrchy pokrývají;
dravé proudy vše zaplavují;
loďstva plují, kupci cestují;
dalekých pobřeží nedosahují;
hlubin neopanují.

Studnice sedmá - vod očištěných;
všech trusek zbavených;
od příměsků oddělených;
vytříbených a průhledných;
pokolením budoucích připravených;
nepotřísněných a ne zatemněných;
čistých srdcem a očí jasných.

38