Mnohé jednotlivosti připomínají nám naše evropské pohádky, ale celkem jeví ráz jiný. Obor pohádek japonských, jimiž baví se tam děti i dospělí, není tak určitě ohraničen jako u nás: mnohé z nich jeví se spíš jako pověsti, vztahujíce se k určitým událostem, nebo vykládajíce nějaký starobylý zvyk, jiné zase připomínají nám bajky, majíce hrdinami zvířata. Zvířata vůbec v japonských pohádkách hrají úlohu velmi důležitou: jednají podle přirozené své povahy, ale bývají zpravidla nadána mocí nadpřirozenou. Většina pohádek má mravoučné jádro, směřující k výchově srdce a ducha. Velmi často zdůrazňuje se v japonských pohádkách úcta k rodičům, již Japonci kladou vysoko mezi cnostmi. Sloh pohádek japonských je celkem prostý, ovšem rázu odlišného od našich pohádek lidových; výběr pohádek tuto podaný není ovšem doslovným překladem — je upraven tak, aby odpovídal chápání našemu, jako odpovídají původní pohádky chápání prostých Japonců.
Vyprávění pohádek je v Japonsku velmi oblíbeno. Jsou zvláštní vyprávěči (»hanaška« zvaní), kteří ve veřejných místnostech, k tomu určených, před četným shromážděním dospělých vypravují denně povídky i pohád-
