Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/98

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Kdo všecko řekne, tomu se neřekne nic.

Pošetilí lidé nepovolí nikdy, kdy by měli.

Ničím nepřemluvíš hlupáka lépe nežli tím, čemu nerozumí.

Kdo svolává lid, ten jej popouzí (kardinál Retz.)

Kdo může zakázat ševcovi, aby si napsal na krámek: První český národní obuvník na Moravě.

Kde jsou ty doby, kdy bývali brněnští purkmistři českými vlastenci!

Dobrovskému ješte nikdo pomníku nepostavil (vyjma náhrobek Salmův).

Kolik lidí píše nálada a nemyslí při tom nic.

Co se nedá dokázat, bývá často nejjistější.

Kapitál přečká zřídka druhé pokolení.

Netoliko nevzdělanci mluvívají o věcech, o nichž nic nevědí, nýbrž i vzdělanci, zejména filosofi.

I lidské svědomí se řídí módou.

Myje-li ruka ruku, mohou se obě pošpinit.

Kdo si řekne: Žádejte ode mne co chcete, nedá ti nic.

Žurnalista a ministr musí přijíti vždy s něčím novým.

Rakousko vzniklo z koalice zemí rakouských proti Turkům.