Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/86

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Kdo chce kam, pomozme mu tam — ale ne k lepšímu.

Jazyka dar dal Bůh — ženám.

Mnohá zvířata mají prázdniny v zimě.

Jsou spisovatelé, kteří se čtou sami.

Móda neputuje od města k městu, nýbrž od člověka k člověku.

Dlouhá řeč, mnoho slov.

Nejsměšnější dilettant je nedělní střelec.

Ku každému divotvornému lékaři se lidé hrnou.

Naše vědění je vytlučená mozaika.

První povinností lékaře je lidskost (heslo slavného lékaře).

Česká literatura byla z počátku kněžská, potom teologická, později trochu panská a konečně hodně študentská. Nyní je všecko najednou a k tomu trochu odborná. —

Sto těch, kteří chtějí, vydá víc než tisíc takových, kteří musejí.

Na základě práva historického by mohly duchovní řády žádati, aby se jim vrátily zrušené kláštery.

Agitátor přemlouvá jenom hloupějšího člověka než je sám.

Darebák může býti časem hodný, ale hlupák je vždy hloupý.