Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/82

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Krása je věc křehká; žena, která chce panovati, nemůže zakládati svou vládu na základě tak vratkém.

Žena milující odpustí ti všecko; přestane-li tě milovati, neodpustí tobě ani tvé ctnosti.

Člověk bývá málo kdy úplně upřínmý a úplně neupřímný.

Do českého verše se všecko hodí.

Kdo se ponižuje, bude ještě více ponížen.

Srovnejte několik biografií v Ottově slovníku naučném a v slovníku Meyerově nebo Brockhausově. Čím se liší nejvíce?

Učte tak, aby žák myslil, že toho potřebuje.

Peníze i Turka změní.

Každý je tak dlouho utiskován, až utiskuje sám.

Hospodští jsou veřejné osoby.

Lidé, kteří bystře nepozorují, ušetří si mnoho zlosti.

Vrch a konec všeho našeho snažení je — pěkný náhrobní nápis.

Kolik filosofů by se dalo za svuj systém upálit?

Jsou veličiny pouliční, uliční, čtvrtní, městské, okresní, zemské, cislajtánské, poloevropské atd.

Jeden člověk našel na komoře jakousi velmi starou čepici, chodil v ní a myslil, že není nad něho.

Brusičí troubí na zpáteční pochod.