Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/79

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Skoro každý myslí, že je v jistých věcech neomylný.

Který muž by se nechtěl narodit raději nejšerednějším mužem než nejkrásnější ženou?

Kdo nemá peněz, nemluví o burse.

Kdo myslí, že jsou lidé chytří, málo vydělá.

Nešťastný je ten, kdo má mnoho času, aby přemýšlel o sobě.

Kdo se stal za tisícovku darebákem, byl by zajisté za polovici zůstal poctivým člověkem.

Kdo praví, že nenávidí lichocení, ten nezná všech spůsobů lichot.

Sladkaví lidé bývají hořcí.

Kdyby každý měl žít ze svého kapitálu, kolik by to přibylo žebráků!

Filosofie je kašna, do které všecky vědy po trubách tekou.

Viřtlák pracuje tak dlouho, až má dost; spisovatel tak dlouho, až nemá nic.

Kdyby se lidé stali najednou ctnostnými, muselo by jich tisíce pomřít hlady.

Kdyby dilettanti mohli, co chtějí, byl by svět dávno vzhůru nohama.

Renegáti jsou jenom ti, kteří od nás odpadli, ne ti kteří odpadli k nám.