Přeskočit na obsah

Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/77

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Kdo pomlouvá svého přítele, pomlouvá sebe.

Ničeho se nespleješ tak těžko, jako dobrého přízviska.

Zámečník nadává zámečníkovi viřtláků.

Než-li promluvíš, pomni, co z tebe mluví.

Velká města žerou lidi.

Nejlepší knihy se nejméně čtou.

Nejlepší pravopis je ten, jak píšou lidé neštudovaní.

Nejlepší v některých novinách je to, co zamlčí.

Naděje bývá lepší než skutečnost.

Pohádky jsou dějepis dětí.

Některé chyby jsou přednosti.

Vesnice u velkých měst nejsou ani město ani venkov.

Nikdo nemá právo mluviti o všem.

Američané vynašli nervositu.

Cepy vítězily, ne husité.

Samovrazi jsou často mučeníci.

Jak málem lidé vystačí, ukáže se až v kriminále.

Kniha, která nestojí za dvojí čtení, nestojí za jedno.

Cizí slova jsou kulturní slova.

Někteří lidé věří více slovům než skutkům.

Špatného sazeče se nedokorriguješ.

Co škola pokazí, musí napravovati život.

Před lékařem jsme si všichni rovni.

Čím lépe kdo něco umí, tím méně o tom mluví.