Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/74

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Nejlepší vlastenectví je: dělej své věci jak umíš nejlépe.

Tak zvané učené knihy svádějí žáky k nerozumu.

Stáří a rozum zahání strašidla.

Jeden signalement (popsání osoby) se hodí na tisíc různých osob.

Dva znalci posuzovali báseň. Jeden řekl: špatná. Druhý řekl: výborná.

Vede-li se jednotlivcům dobře, může se národu vésti zle?

Naše školní knihy se píšou pro vědu, ne pro žáky.

Vychování dělá člověka, a človek dělá, národ.

Rozumného člověka všecko zajímá.

Rád bych věděl kolik set mil si musíme na Moravě zacházet a zajíždět proto, že jsou silnice a cesty zbytečně křivé.

Špatné knihy jsou rychle přečteny.

Byli dva, žáci. Jeden býval vždy první; druhý tak uprostřed. Za dvacet; let byl ten druhý radou a ten první u něho písařem.

Pravda všecko přemůže, zvláště má-li na pomoc silné pataliony.

S jedním člověkem mluviti je hůř než s velkým shromážděním.