Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/50

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Kdyby se byl ve středověku někdo prohlásil za člověka bez vyznání, byli by ho upálili jako nebezpečného blázna.

Našel kdosi tři chybičky a řekl: Je tam plno chyb.

Kořalka zabila více lidí než válka, mor a hlad.

Vídeňák myslí, že je bůh ví co, poněvadž je z Vídně.

Kdo chce hned všecko umět, bude se dlouho učit.

Slov lidé neslyší: musíš na ně konkurencí.

Kdosi se zlobil na Rotšildův pomník na nádraží ve Vídni; proti svému pomníku byl by sotva protestoval.

Jaké jsou to knihy, k nimž potřebujeme teprve učitele.

Jeden blázen pobaví společnost lépe nož deset mudrců.

Může se státi, že budou číst Homéra za trest.

Všecko je mé! řeklo zlato. Mé je všecko! ocel na to. Všecko koupím! řeklo zlato. Všecko vezmu! ocel na to.

Hospodský má nejpilněji, když chce jít sám — do jiné hospody.

Grammatika a řeč je asi tolik jako sklad dříví a les.

Mnohý přestal psát tehdy, kdy měl počít.

Svět je parní lázeň: čím výše sedíš, tím větší horko.

Méně knih a více v nich!

Jedna zima vymyslí více než dvojí léto.

Pravopisů je tolik, kolik je lidí.

Citát je zkomoloné zrnko.