Přeskočit na obsah

Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/47

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Divadlo je malovaná bitva.

Jedna čásť lidí bojuje proti předsudkům, druhá pro předsudky.

Nejde-li to vlastní silou, snad to půjde cizí slabostí.

Mnozí se nezpovídají, jací jsou, ale jací by býti měli.

Malé akademie jsou pro malé akademiky.

Jsou knihy, při kterých si čtenář nemyslí nic.

Středověká latina byla by snad našim žákům prospěšnější než stará latina.

Málo lidí ví, jak velký peníz je krejcar.

Chodíme mezi lidi, abychom na lidi zapomněli.

Dva proti jednomu jsou vždy kompetentní.

Řečem se učíme jako plování: málo theorie, mnoho praxe.

Měj si člověk do sebe chybu, jenom když není sám chybou.

Kolik bláznovství musí člověk dělati s lidmi, aby ho neměli za blázna!

Čemu lidé neporozumějí hned, tomu neporozumějí obyčejně nikdy.

Od každého se nemohu dát poučovat; ale učit se mohu od každého.

Neříkej: Já jsem dobrák! Já jsem poctivec! Uvěřím to jenom tomu, kdo to neříká.