Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/40

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Jeden veliký filosof řekl: Myslím, proto jsem. Jiný, mnohem menší to obrátil: Jsem, proto myslím.

Kdo není k ničemu? Kdo neumí ani poroučet ani poslouchat.

Co je platna logika proti legendě?

Poctivý advokát nemůže shromáždit jmění, říkal Grillparcrův otec a umřel jako chudý advokát.

Když člověk přijde do let, bývá to, čemu se ve škole naučil už dávno starým haraburdím.

Místo Zimmermaler píšou malíři pokojů raději zkrátka Maler.

Kolik bylo českých básníků? A kolik jich je?

Málo kdo myslí přímo, mnozí mysli klikatě.

Kde jsou ty časy, kdy se lidé učili dělat periody.

Čemu jsme se od Němců nejlépe naučili? Jejich frázovitosti.

Co za to může bankovní dům, když u něho někdo vyhrá?

Z obecných dějin se nikdo ničemu nenaučil: jenom velmi podrobné vypsání bývá prospěšno.

Víru pozbudeš jenom jednou.

Ve školách se učíme příliš málo z toho, čeho v životé potřebujeme a příliš mnoho toho, čeho nepotřebujeme.

Nevtloukejte do dětí tolik nauk, a budou rozumnější.