Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/19

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Penězi jiného se nikdo nechlubí, ale zásluhami jiných se mnohý vynáší.

Jména, která si lidé sami dávají; jsou všecka pěkná.

Špatná hospoda pokazí nejkrásnější krajinu.

Z dobrých partií bývají špatná manželství.

Pochvala galerie přivedla už nejeden talent o budoucnost.

Běda škole, která by udělala školníka ředitelem!

Idey mívají napřed své mučedníky, potom výtečníky a konečně kořistníky.

Naše Brusy ukazují ne jak se nemá psáti, ale jak se bude psáti.

Jak se píšou mnohé gramatiky? Vezmou se dvě, tři špatné a udělá se z nich nová ještě špatnější.

Dějepis je to, o čem si dějepisec myslí, že to tak bylo.

Jak blaze by bylo na světě, kdyby byl každý na svém místě.

Strany ukazují, že jsou lidé ovce jdoucí za beranem.

Pobožnost mnohých lidí záleží v tom, že zachovávají církevní přikázání a přestupují desatero.

Nebuď příliš laskavým; sic budeš míti příliš mnoho přátel.

Nikdo nemá v lásce neštěstí; neboť buď má v ní štěstí; nemá-li ale štěstí, pak je teprve šťasten.