ohlasem západoevropských myšlenek osvícenských a romantických, nýbrž mnohem spíše českou reakcí proti politickému i vědeckému směru josefinského osvícenství, absolutismu a poněmčování.
471. Úředník od železnice Riel byl pevně přesvědčen, že francouzský znak cédille (sedyj) je totéž, co naše cedidlo. Všechny mé námitky byly marné.
472. V Pole (Pulji) je státní gymnasium podle vzoru novojorské školní obce. Žáci si spravují školu sami, ovšem pod dozorem učitelů. Žáci si volí předsedu, radu, obhájce atd., kteří rozhodují o prohřešeních disciplinárních.
473. V jedné vážné přednášce mě zarazilo místo: »Náš národ, svými osudy Samson, kdys vítěz nad mnohými nepřáteli, nyní melící v domě vězňů, předmět úšklebků frejířce na Dunaji, jíž se říká hlavní město říše.« A to nenapsal novinář, který špekuluje na luzu. Jak daleko je odtud až k tomu, čemu říkají Verfolgungswahn?
474. Včera, 31. října, mně řekl jakýsi mně neznámý domestik: Co vy víte, vím
