Stránka:Vymazal, František - Tisíc nových zrnek.djvu/66

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


385. Když se vrátil Jindřich Dvořák jednou z Prahy, kde nebyl už tolik let, zvolal: Germáni, mluvící slovansky!

386. Roku 1658 byl filosof židovský Baruch Spinoza proklet a ze židovské obce vyloučen. Hlavní věty této kletby znějí: Podle usouzení andělů u podle výroků svatých, v dohodě se svatým bohem a touto celou obcí proklínáme, vyvrhujeme a zatracujeme Barucha Spinozu. Budiž proklet ve dne a budiž proklet v noci, proklet při léhání a proklet při vstávání, proklet při východu a proklet při vchodu. Bůh mu nikdy neodpouštěj. Nařizujeme, aby s ním nikdo neobcoval, ne ústně a ne písemně, aby mu nikdo nic dobrého neprokazoval, aby s ním nikdo nebyl pod jednou střechou anebo čtyry lokte od něho, aby nikdo nečetl knihu od něho složenou anebo sepsanou.

387. Kant vycházel na procházku vždy v tak přesnou dobu, že prý si sousedé podle něho hodiny richtovali (tak mluví lid. Říditi byl by zle zastřený germanismus).

388. Kant praví sám, že ho Hume (júm) probudil z dogmatického snění, t. j. že ho