Stránka:Vymazal, František - Tisíc nových zrnek.djvu/40

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


228. Zločin se rodí s dítětem, roste s jinochem a zraje s mužem. Gross.

229. O posledních lüneburských Slovanech okolo ruku 1700 napsal duchovní Henning: »V této době mluví ve zdejším okolí ještě toliko někteří staří lidé vendicky. Mladším jest mateřská řeč tak hroznou, neřku-li aby se jí učili.«

230. Ve svých Wendische Wanderstudien praví Andree: Při zániku slovanské řeči v Lužici nejde o žádný boj, ten je už dávno rozhodnut, tu může být toliko řeč o tichém hasnutí.

231. Po nynější národní horečce může přijít národní zimnice.

232. Dne 26. června jsem viděl ponejprv kouřiti dva slepce, ale neuměl to pořádně ani jeden ani druhý.

233. Co je všem košům společné, je prý pojem koše. A co je všem společné? Díra.

234. Jeden Čech řekl: už je to tisknuty. Udělal tu asi tři chyby (vytištěno). Co