Stránka:Vymazal, František - Tisíc nových zrnek.djvu/134

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


všichni lidé jsou si rovní. Ani po smrti si nejsou rovní.

835. Nepřežvykujte pořád starší filosofy, přemýšlejte znova.

836. Jak možná definovat právo, když je jiné v každé době a v každé zemi.

837. Zeptej se několika lidí, co je svoboda a uslyšíš nejrůznější věci. Jeden řekne: Když mohu jednat tak nebo jinak. Druhý: Svoboda je rovnost všech lidí. Třetí: Kdo je uzavřen, chce na svobodu. Čtvrtý: Když nemám žádných závazků. Pátý: Nevázanost a nenucenost. Podobně to půjde dál. Z toho je patrno, že mluvíme mezi sebou vlastně každý svým nářečím, docela různým od nářečí druhých. Proto je mezi námi tolik nedorozumění, že mluvíme sice týmž jazykem, ale myslíme si při týchž slovech každý něco jiného.

838. Českého slovníku nebude dotud, pokud o něm nebudeme pracovat všichni, které věc zajímá. V knihách zvláště prostonárodních přicházíme co chvíle na nějaký uzel, který náš slovník nerozváže. Na př.: Dítě spí, leda ho zbudíš. Jenom tolik si utrhnu k práci, co mně dítě zdřímne.