Stránka:Vymazal, František - Tisíc nových zrnek.djvu/117

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


umíme dějepisem vývoj člověčenstva až po dnešní den.

719. Za doby, kdy bylo psáno pověstné Kladivo čarodějnic[1], byla Evropa velkým popravištěm. Všude pracovali kati, číhali vyzvědači, hořely hranice. Běda ubohé ženě, která měla červená víčka; byla jistě ztracena. Hořící hranice byla universálním prostředkem, aby oční nemoci se světa sprovodila.

720. Kdyby přání mohlo zabít, kdo by byl ještě na světě?

721. Víra přenáší hory, a pochybování je zanáší na staré místo.

722. Není to podivno, že nejmocnější říše, jaké kdy svět viděl, byly založeny od lidí, kteří nedbajíce žádné svobody, žádného práva, všecko vůkol pošlapali? Nebyl Řím založen od dobrodruhů, ba loupežníků. Veliká Britannie dojista od mořských loupežníků? Karel Postl.

723. Nejlepší knížata Anglie a Francie byli právě ti nejnesvědomitější. Ludvík XI., největší darebák, učinil pro Francii více než 20 svatých Ludvíků. Karel Postl.


  1. Před 400 lety.