Stránka:Vymazal, František - Hebrejsky snadno a rychle.djvu/9

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
  1. Na počátku slova se píše תּ‎ (s tečkou uvnitř):

    תַּ‎ = ta, תֶּ‎ = te, תִּ‎ = ty, תֻּ‎ = tu.
  2. Písmeno k má dva znaky: כ‎ a ק‎. Znak כ‎ se čte jako kh, t.j. ch: כּ‎ s tečkou uvnitř je pouhé k.

    כַ‎ = cha, כֶ‎ = che, כִ‎ = chi, כֻ‎ = chu.

    Na počátku slova se píše כּ‎:

    כַּ‎ = ka, כֶּ‎ = ke, כִּ‎ = ki, כֻּ‎ = ku.

    Druhé k ק‎ má znaky samohlásek dole pod ouškem:

    קַ‎ = ka, קֶ‎ = ke, קִ‎ = ki, קֻ‎ = ku.
  3. Písmeno b má znak ב‎.

    בַ‎ = ba, בֶ‎ = be, בִ‎ = bi, בֻ‎ = bu.

    Na počátku slova má b v sobě tečku:

    בַּ‎ = ba, בֶּ‎ = be, בִּ‎ = bi, בֻּ‎ = bu.
  4. Písmeno f má znak: פ‎, pouhé p jest פּ‎. Opisujme:

    פַ‎ = fa, פֶ‎ = fe, פִ‎ = fi, פֻ‎ = fu.
    פַּ‎ = pa, פֶּ‎ = pe, פִּ‎ = pi, פֻּ‎ = pu.

    Šest písmen b, g, d, k, p, t obsaženo je ve slovech: to bude pokog (pokog = pokoj podle starého pravopisu).

    Těchto šest souhlásek mělo původně přídech; četly se totiž jako bh, gh, dh, ch, f, th. Na počátku slova (a po souhlásce) pozbývají přízvuku (čtou se jako