83
lického[1]; za něho přestaly slavné poutě k matce Boží a mocně se šířila víra podobojí a luteránství. On prý poslední mnichy z kláštera vyhostil.[2] Zemřel dne 10. března r. 1528 ve Vídni, kde pochován byl v kostele Augustinů.
Na místo zemřelého pana Arkleba nastoupil syn Jan Jetřich, jenž brzy po ujmutí panství k žádosti měšťanů vypověděl z města, městeček i vsí židy, kteří tu soutěží svou co trhovníci se stávali nepohodlnými. Neměli býti na dále ani ve městě, ani na panství vůbec ke kupování domů, ani do podruží přijímáni a „prázdni býti všech trhů“. — Ku provedeni výhostu však nedošlo, neboť o 19 roků později bylo vypovídání obnoveno a zůstalo i potom bezvýsledným. V druhém roce vladaření pana Jetřicha, 1529, vypisovány veliké berně na zbrojení zemské, když sultán Soliman Vídeň obléhal a byla obava, že vpadnou Turci na Moravu ; roku 1531 zuřil po jihozápadní Moravě mor, jímž asi i Třebíč byla navštívena.
Mezi roky 1530 a 1540 spadá i zřízení dalších cechů v městě, a sice r. 1530 řeznického, 1532 ševcovského, r. 1534 tkadlcovského, 1538 mlynářského[3]; r. 1541 navštívila zemi zase morová rána, při nedostatku pramenů nelze však udati, zda-li i Třebíč postihla.
R. 1538[4] a po druhé r. 1545 hostil pan Jan Jetřich na klášteře, již zámkem nazývaném, císaře Ferdinanda I., jedoucího z Prahy do Vídně, ze které příčiny byl r. 1545 od sněmu domů odpuštěn. Poněvadž od svého strýce Krištofa převzal Úsov a Litovel a po Janu Černohorském statek Račický, roku 1546 odevzdal panství Janu z Pernštejna, takže Třebíč dostala se po přestávce 201eté zase svému starému pánu.
Jan z Pernštejna zván byl od svých současníků „Bohatý“, poněvadž za něho dosáhla moc a sláva rodu jeho vrcholu, a ří-
- ↑ O jeho velké příchylnosti k učení evangelickému svědčí, že Oldřich Velenský z Mnichova mu věnoval spis Lutherúv o Antikristu, do řečtiny přeložený a že jakožto nejvyšší hejtman přimlouval se u krále Ludvíka za luterského kazatele Pavla Speráta, vypovězeného z Jihlavy.
- ↑ Dle staré pověsti poslední opat Třebický uchýlil se do Budišova, kde žil až do své smrti a v kostele pochován byl.
- ↑ Dle záznamů z listin cechovních v měst. archivu.
- ↑ Ze dne 30. května 1538 jest datována listina v Třebíči, kterouž král Ferdinand I. dovolil Karlovi z Valdštýna založiti nové doly u Sv. Kateřiny v Čechách.
