dle osob o Třebíč zasloužilých pojmenovány byly. Vnitřní město, (Obr. 27.) předměstí Jejkov (Obr. 28.) a Stařečka tvoři domy vesměs jedno- neb dvoupatrové; takána Horce úhledné stavby v novější době provedeny byly; Domky, Nové Dvory a Nové Město (Obr. 29.) mají ráz venkovský. Středem a nejhlavnější částí města jest rozsáhlé podélné náměstí (nyní Karlovo zvané) se sousoším našich věrověstů.
Ve znaku má Třebíč 3 kápi (kapuce) benediktinské; právo pečetiti červeným voskem město obdrželo od krále Rudolfa r. 1582. (Obr. 30)
Dějiny.
Dějiny starší města Třebíče úzce jsou spojeny s dějinami benediktinského kláštera Třebického od jeho založení až do jeho zaniknutí. Založen byl klášter Třebický r. 1101 od bratří Přemyslovců Oldřicha, knížete Brněnského, a Litolta, knížete Znojemského. Toho roku totiž naposled marně pokusil se Oldřich, aby pomocí svého bratra a německé přízně své manželky dosedl na stolec český jemu po právu patřící; avšak vojsko jeho dalo se od Malina na divoký útěk do Moravy. Oba bratři poznavše marnost věcí zemských, smířili se s Bořivojem II. a žili pak v zátiší. Zbožnou mysl svou daly na jevo tím, že poblíž svého loveckého hrádku, jemuž bylo jméno „Třebeč“, založili klášter a při něm postavili nádhernou basiliku, která ještě dnes obdiv budí. Kostel klášterní zasvětili Nanebevzetí Rodičky Boží, Panny Marie. Klášter hojnými statky opatřili zakladatelé a jejich
potomci.[1]- ↑ Zakládací listina klášterní i s bohatými letopisy, ze kterých hojně čerpal Pěšina z Čechorodu († 1680), se ztratily, pročež i rok založení byl sporným. Někteří tvrdili, že založení se stalo r. 1101, jiní r. 1109. V loni podařilo se zemsk. archiváři dru. Bert. Bretholzovi v opise Kosmově, který mezi lety 1430—1440 pořízen byl a v archivu města Brna se nachází, objeviti starý opis zakládací listiny kláštera Třebického. Pan archivář uveřejní Ustinu s poznámkami kritickými v „Neues Archiv der Gesellschaft für altere deutsche Geschichtskunde“, kam čtenáře zatím odkazujeme.
