Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/61

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

48

Třebeč, t, j. hrad Třebekův, nazýval se hrad, poblíž kterého klášter r. 1101 založen byl a jméno to přešlo na osadu, nynější město, které na pravém břehu Jihlavky povstalo. (Obr. 23.)

Třebíč jest město starožitné, stojící v popředí českých měst na Moravě. (Obr. 24.) Od svého povýšení za město r. 1335 obehnáno bylo mocnými hradbami, jichžto zbytky posud vidéti lze, zvláště okolo řeky. (Obr. 25.) Silně opevněno bylo pouze vnitřní město, které pozůstávalo jen z rozsáhlého náměstí a z jedné ulice vedoucí okolo kostela sv. Martina (v XVI. stol. nazývala se ulicí Masařskou). Hradby po obnovení měly 12 čtverhranných bašt, 2 kulaté a 4 čtverhranné věže. Do města vcházelo se 3 branami: Vídeňskou, Jihlavskou a Brněnskou[1]; kromě toho bylo v hradbách několik branek (forten). Příkopy okolo hradeb zavodňovali z rybníka „Jordánu“ na nynějším náměští Frant. Josefa (před gymnasiální budovou). Aby voda v příkopech stejnoměrně se držela, byla od brány Brněnské (Jejkovské) až po pivovar v oblouku důmyslně sestavená stavidla, na jejichž zbytky při stavbách dosud přicházejí. Předměstí byla jen částečně parkány a náspy chráněna. Do Stařečky vcházívalo se brankou u nynější jirchárny bratří Novákův, do Horky 2 brankami: u hasičského skladiště a na silnici od Kožichovic, do Jejkova brankou u nynějšího kapucínského kostela. Stará vyobrazení má město dvojí: jedno bez letopočtu, druhé z r. 1766 bylo votivním obrazem obětovaným po velkém moru (1765) do poutnického chrámu Marie Cely do Štyrska.[2] (Obr. 26.)

Nejstarší zprávu o počtu obyvatelstva v Třebíči máme z r. 1655 zaznamenanou kronikářem místním Sucheniem; tenkráte čítala Třebíč jen 845 duší. Byloť to po válce 30leté v dobách na Moravě nejsmutnéjších.[3] Sto let před tím v roce 1556 jsou v hlavních rejstrech panství Třebického vypočteni poplatníci z domů v Třebíči a v předměstích úhrnem 280; čítáme-li na jednotlivý dům i s podruhy a čeládkou 10 osob, připadalo by tenkráte na Třebíč 2800 obyv.

  1. První sbořena brána Vídeňská r. 1847, druhá Jihlavská r. 1886 a konečné Brněnská (Jejkovská) r. 1900.
  2. Obraz má nápis s chronogramem: „CIVItas TreblCensIs in MoraVia DeLIneata ʘ ThaVMatVrgae CeLLensI obLata“. (Měslo Třebič na Moravě zobrazeno, divotvorné Celenské obětováno.)
  3. V Olomouci zbylo z 30.000 lidí jen 1675, v Jihlavě z 13.000 obyv. jen 299 usedlých lidí.