II. Jednotlivé obce.
Třebíč.
řebíč leží na 33° 30' vých. délky a 49° 15' sev. šířky, po obou březích Jihlavky v nadmořské výšce 404 m (u řeky, nádraží jest ve výši 440.7 m). Vlastní město s předměstími Stařečkou, Horkou, Domky a Jejkovem rozprostírá se na pravém břehu, kdežto na levém stojí Podklášteři se Zámkem, Židovské Město, Nové Dvory a Nové Město. (Obr. 22.) Celé město sevřeno jest v nízké roklině a pro strmé žulové skály na levém břehu rozšiřovati se nemůže; za to šíří se na břehu pravém směrem k Střiteži a Kožichovicům, kde jest pozvolné, mírné stoupání.
Název „Třebíč“ jest přídavné jméno odvozené od jména osobního „Třebek“; slulo původně Třebeč a bylo mužského rodu<ref>To jest jediný správný výklad místního jména Třebíč, který již r. 1874 podal a hájil dějepisec svého rodného mésta, prof. Adolf Kubeš. Osobní jméno Třebek, nehledě k některým listinám Cod. dip. Mor., vyskytuje se také v nekrologu Podlažickém. Brandl chtěl odvoditi Třebíč od muž. jména Třeba: „Třebou“ založené místo jmenovalo by se „Třebin“, nikoli Třebíč. Ostatní nápady, jakoby Třebíč původně se jmenovala „Drevič“, aneb náhodu, že vozka jeda městem, „třel bič“, když se měšťané hádali, jaké jméno svému založení mají dáti, nikdo vážně nebere; jsou to jalové smyšlenky. Osobni jména : Třeba, Třebek, Třebata,
