vltavíny na Moravě.[1] Horninami a nerosty zdejší pahorkatiny značně obohaceny byly sbírky zemského musea a české techniky v Brně; přes 30 středních a více než 100 měšťanských a obecných škol na Moravě a jinde bylo zdejšími nerosty poděleno; krásné nálezy zaslány též do c. k. dvorního musea a do říšského geologického ústavu ve Vídni. — Nejúplnější sbírku hornin a nerostů okolí Třebického má toho času inspektor A. Hanisch, který ji umístil ve zvláštní budově a širšímu obecenstvu přístupnou učinil. Co zajímavého v tom oboru celá západní Morava chová, to tam navštěvovatel najde.[2] Obdivujeme se neúnavné píli a vytrvalé práci muže, který i ve svém povolání horlivě činným jest, na sta měr pusté půdy v úrodné pole obrátil, výnosnost velkostatku zvýšil, ku stavbě nových silnic podnět dával a vysazováním stromů a křovin zdejší krajinu značně okrášlil.
Horopis a vodopis.
Skoro středem okresu vine se řeka Jihlavka, majíc od Přimělkova, kde do okresu vtéká, tok jihovýchodní, od Třebíče až pod Čiměr, kde okres opouští, tok východní. Od řeky na obě strany krajina postupně se zdvíhá, tak že na hranicích okres nejvyššími vrchy jest lemován; celý okres tvoří skoro jediný obzor, jehož středním bodem jest město Třebíč. Největší výše dosahuji: na severu Chlum (kostel) 525, Smrček (u Čechtína) 671, Jelení Hlava (jižně od Věstonovic) 616, Rudíkov (nyní v okrese Meziřickém) 523, Budišov 493; na západě Bukovec (nad Číchovem) 570, Salátův kopec (u Zašovic) 660, Brtník (jižně od Brtničky) 681, Kobylí Hlava 671; na jihu Sádek 568, Mikulovská hora 584, Klučovská hora 594; na východě Valecký kopec 528, Pivínská (u Střížova) 461, u Hrušky (poblíž Smrku) 480 a Kněžský kopec (u Budišova) 507.
Nejsilnější řekou okresu jest Jihlavka; přítoky její jsou vesměs krátké. Na levém břehu přijímá potoky Chlumský, Čichovský, Čihalínský, Račerovský; pod Třebíčí potoky Podsoudcovský, Klapovský a Valdíkovský.
- ↑ Dr. Fr. Dvorský: „Die am Iglauflusse abgesetzten Moldavit-Quarzgerölle 1883“, téhož: „O vltavínech moravských“, Mus. Franc. Annales 1897, Dr. Fr. Suess: Ueber den Kosmischen Ursprung der Moldavite 1899.
- ↑ Mimo to chová insp. A. Hanisch obsáhlou sbírku minci, zejména v okolí třebickém nalezených, a drahocennou sbírku konchylií.
